Vlivná dáma na dvoře Jindřicha VIII., jeho osobní múza, zkáza a snad i prokletí – to byla Anna Boleynová, dcera Thomase Boleyna. Jejich vztah začal v době, kdy byl král ještě ženatý s Kateřinou Aragonskou. A do té doby si všichni mysleli, že jejich manželství funguje naprosto bez problémů. Až na Jindřicha, který zoufale toužil po mužském dědici a v jednu chvíli už tomu byl schopný obětovat všechno. Když potkal krásnou Annu, začal uvažovat o anulaci sňatku s Kateřinou. Jenže to nebylo tak jednoduché.
Anna byla velmi žárlivá a to Jindřicha rozčilovalo
To by však bylo, aby se snad něco zdálo Jindřichovi VIII. nemožné – s Annou se vzali 25. ledna 1533 tajně, zatímco stále žil se svou první manželkou. To vedlo k velkému rozkolu v anglické církvi, který byl nakonec příčinou odluky od katolické církve a vytvoření anglikánské církve. Jenže to byl všechno jen začátek.
Jindřichovi tehdy nedocházelo, že za pohlaví svých dětí si může tak trochu sám, a tak všechna vina padala na manželky, které mu neporodily mužského dědice. Když se Anna stala matkou Alžběty I., bylo vymalováno. Královna se tou dobou snažila udržet jejich manželství za každou cenu, ale už jí docházely síly. Byla prý velmi žárlivá a způsob, jakým král trávil své volné chvilky, byla zvyklá barvitě komentovat. O to ale nestál on, a tak se mezi nimi začaly vytvářet další a další problémy.
Byla králi nevěrná?
Zda se Anna v posledních chvílích svého života zamilovala skutečně do někoho jiného, o tom neexistují přesvědčivé důkazy. Je možné, že to byla jen Jindřichova záminka, aby se nepohodlné královny zbavil. Politické neshody, zejména týkající se následnictví trůnu, a vztah k církvi vedly k pádu Anny Boleynové. Jindřichova touha po mužském dědici byla už dávno mnohem důležitější než nějaká láska a Annino kouzlo v jeho očích uvadalo.
Když byla královna obviněna z velezrady i nevěry, věděla, že její dny jsou spočítané. Bylo to spíše politické rozhodnutí, které umožnilo Jindřichovi VIII. uzavřít manželství s Janou Seymourovou, která mu později porodila syna, budoucího krále Eduarda VI.
Jejich dcera Alžběta I. patří k nejvýznamnějším britským panovnicím. Doba, kdy stála v čele své země, je často přezdívaná jako zlatý věk. Podporovala mořeplavce a obchod s Evropou, rozvíjela divadla i literaturu. Snad byla jako panovnice mnohem zdatnější než její otec. Ten, který by si její matku Annu pravděpodobně nevzal, kdyby věděl, že mu syna neporodí…
Zdroj: autorský článek, history.com, time.com
