Pro krásu se musí trpět. Tohle rčení jistě zná většina žen třeba už od svých babiček. Britská královna Alžběta I., dcera krále Jindřicha VIII. a jeho ženy Anny Boleynové, tohle pravidlo ale dotáhla až do velmi smutného konce. Ve druhé polovině šestnáctého století, kdy právě tato dáma vládla svému lidu, nebylo jednoduché zamaskovat nějaký ten estetický problém na tváři, ale u panovnice to bylo nutností. Alžběta I. si s tím sice poradila. Jenže tahle umělá krása ji pravděpodobně stála život.
Kruté neštovice ji poznamenaly
Je třeba zmínit, že Alžběta I., ačkoliv byla podle některých dobových popisů spíše průměrného vzhledu, si velmi zakládala na své kráse. Toužila být považována za atraktivní a neodolatelnou, v čemž ji – vzhledem k jejímu postavení – okolí rádo utvrzovalo. Pak ale přišla krutá rána. Mladá žena, předurčená ovlivňovat osud celého národa, onemocněla pravými neštovicemi. V té době šlo o neléčitelnou nemoc, jíž podlehla téměř třetina nakažených. Alžběta I. měla velké štěstí, že vyvázla životem, ale bez následků nezůstala. Její tvář zůstala zjizvená, a to nemohla přenést přes srdce.
Make-up byl nutností
Naštěstí, nebo snad spíš k její smůle, byla tehdy v módě doslova porcelánově bílá pleť. Měla být jednoznačným odlišovacím znakem od poddaných, kteří celý den pracovali venku na slunci a pleť měli opálenou. Už tehdy ženy z vyšších anglických vrstev dosahovaly kýženého vzhledu pomocí make-upu. Za ten nejlepší se tehdy považovala takzvaná benátská běloba, kterou si samozřejmě pořídila také sama královna. Aniž by to bývala tušila, koupila si jed, který ji sice poměrně pomalu, zato však spolehlivě připravil o život.
Vražedná směs pro královnu
Benátská běloba se vyráběla z octa a olova. Tato směs byla sice velmi účinným bělidlem pokožky a navíc ve větších vrstvách dokázala zakrýt i velmi nevzhledné královniny jizvy, na druhou stranu – jak dnes dobře víme – je olovo značně jedovaté. Kromě blednutí kůže se tak již poměrně brzy u žen, které tuto směs používaly, začalo objevovat padání vlasů.
Aby ani toho nebylo ještě dost, toužila Alžběta I., stejně jako další aristokratky té doby, zvýraznit svoje rudé rty na bílé tváři. Použila k tomu rtěnku, v níž jednu z hlavních rolí hrála rtuť. I to je samozřejmě látka, která tělu rozhodně neprospívá. Navíc ji královna neměla jen na rtech, ale barvivem s příměsí rtuti byla obarvena také její paruka, kterou si začala nasazovat poté, co jí po benátské bělobě vypadala většina vlasů. Vražedný kolotoč se roztočil a vinou tehdejší neznalosti jej nebylo možné zastavit.
Deprese a otrava krve
Královnin make-up nemohl jen za vypadávání vlasů a postupnou otravu krve nahromaděním škodlivých látek v těle, ale také za změny nálad, kterými panovnice ve vyšším věku trpěla. Ke konci života se potýkala s hlubokými depresemi, za které mohla částečně rtuť obsažená v její rtěnce, částečně také skutečně žalostný stav jejího obličeje, který bez úprav vidělo jen velmi málo jejích nejbližších pomocnic. Nejmocnější anglická žena té doby dokonce pro jistotu nechala ze svého okolí odstranit všechna zrcadla, aby náhodou nezahlédla něco, co sama vidět rozhodně nechtěla. Vrstvu benátské běloby si na pokožce nechávala i týden, každý den si ji nechala jen doupravit a doplnit. Jedy tak měly dost času pronikat do jejího těla a ničit je zevnitř.
Úspěšná královna Alžběta I.
Přes všechny zdravotní problémy, které si královna svojí touhou po kráse sama přivodila, se již za života stala pro svůj lid doslova legendou a o jejích panovnických úspěších není možné pochybovat. Zemřela v roce 1603 ve větu 69 let. O přesné příčině jejího úmrtí záznamy sice nejsou, ale vědci nepochybují, že právě její make-up se na zhoršení jejího zdravotního stavu podílel opravdu významnou měrou. Krása je zkrátka pro většinu žen velmi důležitá, jde ale o to, co všechno je pro ni třeba vytrpět.
Zdroj: wikipedie, ancient-origins, egypttoday
KAM DÁL: Před 78 lety se zastřelil Goebbels. V Praze byl často, nejen kvůli Lídě Baarové.
