I nacistický režim potřeboval své symboly a mučedníky. A Horst Wessel se jím beze zbytku stal. Narodil se v roce 1907 do rodiny evangelického pastora. Byl nadaným žákem, ale také vznětlivým a někdy až nadměrně agresivním. V roce 1926 ukončil studium práv a vstoupil do jednotek SA (Sturmabteilung).
Scény jako z gangsterek
Byl zdatným agitátorem a lákal ke vstupu do SA i NSDAP, nové členy získával i v barech nebo nočních podnicích. Mladík však zvlčil, žil dobrodružným stylem života, v němž nechyběly scény jako z gangsterek, pořádal hony na komunisty a na jejich sekretariáty, ochomýtal se kolem prostitutek. Později dokonce chodil s jednou z nich, s prostitukou Ernou Jänicke, která kvůli němu zanechala nejstaršího řemesla.
Mladý, ale vážený
Wessel svým zápalem a ideologickým přesvědčením udělal dojem na vrchního propagandistu Josepha Goebbelse. V roce 1928 jej říšský ministr propagandy vyslal do Vídně, aby organizoval tamní SA a uplatnil zde nacistický vzor. V roce 1929 napsal Wessel píseň Die Fahne hoch (Horst-Wessel-Lied) už jako vysoký představitel SA, který požíval i přes svůj mladý věk patřičného respektu i v řadách nejvyšších nacistických činitelů. Dokázal na demonstracích či schůzích strhnout davy, jeho řeč poutala. V roce 1929 vystoupil na 56 akcích zorganizovaných NSDAP a všude mu dopřávali sluchu.
Na černé listině komunistů
U komunistů, hlavních nepřátel nacistů, byl Wessel na černé listině. Po jednom nájezdu, který zorganizoval Wessel a jednotky SA na komunistickou organizaci, zůstalo několik zraněných. Komunisté proto vytiskli Wesselovu podobiznu a distribuovali ji napříč svými organizacemi. Někteří radikální komunisté volali po jeho zabití, aby se pomstili za jeho akce, které v nich měli zasít strach. Nicméně to se zatím nedařilo.
Hon na Wessela
V letech 1929-1930 se povážlivě zvýšilo násilí v berlínských ulicích mezi nacistickými bojůvkami a paramilitárními organizacemi na jedné straně, a komunisty na straně druhé. Toto násilí bylo podporování Goebbelsem, který jej aktivně přiživoval svými rozhlasovými projevy a také v tisku. Wessel se dostal do komunistického hledáčku a začal na něho být pořádán hon. 14. ledna 1930 měl Wessel spor se svou bytnou, vdovou po členu komunistické strany, která na něj zavolala své komunistické známé. Jednalo se o Albrechta Höhlera a Erwina Rückerta.
Nečekaná návštěva
Jak se později ukázalo, šlo o dokonale sehranou akci. Do bytu, který obýval s Ernou, se vydali dva ozbrojení muži, přičemž nejméně 12 lidí ,,jistilo" situaci venku, kdyby Wessel chtěl utéct. Poté, co muži zaklepali na dveře, Wessel otevřel, protože čekal návštěvu vysoce postaveného člena SA. Prakticky okamžitě Höhler vystřelil na Wessela z bezprostřední blízkosti a zasáhl hlavu. Později se objevila svědectví, že sám Wessel chtěl rychle popadnout svou zbraň a bránit se, nicméně takové teorie byly později odmítnuty s tím, že Wessel neměl vůbec žádný čas reagovat.
Nacistickým mučedníkem
Útočníci prohledali byt a vrátili se k partičce, která je čekala venku. Wessel byl s těžkým zraněním převezen do nemocnice, Goebbels na konto útočníků prohlásil, že se jednalo o ,,zdegenerované komunistické podlidi". V jeden okamžik to vypadalo, že Wessel přežije, nakonec však o měsíc později zraněním v nemocnici přece jen podlehl.
Z Wessela se tak stal nacistický mučedník, kterého nejen Hitler, ale i další vysocí nacističtí hodnostáři připomínali jako vzor ostatním. Wesselův pohřeb, jehož se zúčastnilo přes 30 tisíc lidí, a který vyzněl jako manifestace ideologické jednoty nacistického hnutí, spadl do období vyhrocených násilných střetů nacistických a komunistických bojůvek.
Spisovatel a sympatizant nacistického učení Hanns Heinz Ewers o Wesselovi napsal román, který jej oslavuje. Po lednu 1933, kdy Hitler nastoupil do funkce kancléře, dosáhlo Wesselovo uctívání svého vrcholu.
Zdroj: history.com
KAM DÁL: Adolf Hitler skončil na několik měsíců ve vězení. Jeho puč se nepovedl.
