První bojovník za klima? Čingischán zabil dostatek lidí na to, aby ochladil planetu

Čingischánova vojska pronikla roku 1213 na pěti místech Velkou čínskou zdí a zaútočila na říši Ťin v severní Číně. Mongolové porazili hlavní síly nepřítele a v roce 1215 se zmocnili dnešního Pekingu
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Jen málo lidí formovalo globální populaci tak jako mongolský vůdce Čingischán. Muž, jehož armády zabily téměř tolik lidí, kolik stíhaly jeho genitálie nahradit. Mezi všemi těmi masakry však mohl legendární válečník také neúmyslně izolovat obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry. A možná tím dokonce ochladil planetu.

Na základě průzkumů antarktických ledovců odborníci identifikovali náhlý pokles atmosférického uhlíku o přibližně tři částice na milion (ppm) mezi lety 1200 a 1470 našeho letopočtu. To zhruba odpovídá době, kdy Mongolové podnikli invazi do Asie a kdy se vyskytla černá smrt v Evropě. Druhý pokles o 4,6 ppm byl také detekován mezi lety 1560 a 1680, což je doba dobývání Ameriky a zároveň pád dynastie Ming v Číně. Studie na toto téma byla publikována v časopise The Holocene.

Čím víc mrtvých, tím víc lesa

O všech těchto událostech je známé, že si vyžádaly životy obrovského množství lidí, což vede výzkumníky k otázce, zda za změnami v hladinách oxidu uhličitého nemohou být náhlé poklesy populace na zemi. Vědci se řídili myšlenkou, že méně lidí znamená menší odlesňování planety, což by umožnilo růst více stromů a fungovalo jako úložiště uhlíku.

Odborníci se pokusili zrekonstruovat změny, které proběhly v rámci využívání půdy po celém světě od roku  800 n. l. až do současnosti. Učinili tak pomocí kombinace publikovaných zemědělských map a statistik, které uvádějí počty obyvatel v jednotlivých obdobích. Zjistili, že ze čtyř zmíněných historických událostí měla na klima zdaleka největší dopad mongolská invaze, kterou v roce 1200 zahájil Čingischán a která pokračovala až do roku 1380.

Lepší než dobytí Ameriky

Předpokládá se, že mongolská armáda pobila asi 30 procent ze 115 milionů lidí, se kterými se při svém postupu setkala, což vedlo k opětovnému růstu 142 000 čtverečních kilometrů lesa. Tento náhlý nárůst vegetace by odstranil 684 milionů tun uhlíku z atmosféry, což by vedlo ke globálnímu snížení o 0,183 ppm. Naproti tomu černá smrt by snížila atmosférický uhlík pouze o 0,026 ppm, zatímco dobytí Ameriky a pád dynastie Ming odstranily 0,013 a 0,048 ppm.

Je však jasné, že žádná z těchto historických událostí nemůže vysvětlit změny klimatu zaznamenané ve starých ledovcích. Podle výzkumníků je to proto, že stromům často trvá staletí, než dosáhnou maximální výšky. A lidská populace by se samozřejmě z masakrů vzpamatovala mnohem dřív. 

Zajímavá uhlíková stopa

Kromě toho každá z těchto událostí zdecimovala populaci pouze v určité oblasti zeměkoule. Emise z jiných částí planety by pravděpodobně „skóre“ vyrovnaly. Oklikou se znovu vracíme zpátky k Mongolům.

Vědci totiž při svých výpočtech zjistili, že právě jejich invaze jako jediná mohla mít globální vliv a jako jediná opravdu mohla „ochladit“ klima na celé zemi. „Opravdu se zdá pravděpodobné, že Čingischán způsobil dočasné zastavení růstu CO2,“ tvrdí vědci. Co na to říct? Snad jen, že na jednoho chlapa je to docela působivá uhlíková stopa.

Zdroje: redakce, journals.sagepub.com, iflscience.com

KAM DÁL: V roce 2024 zemře mnoho nevinných, tvrdí nový Nostradamus. Ukázal na konkrétní místo.

Klíčová slova: