Takový závěr vychází z výsledků velké lékařské studie časopisu Science, která zahrnovala necelého půl milionu respondentů. Studie se zabývá otázkou, zda lze najít gen zodpovědný za sexuální orientaci. Výsledek? Je to složité.
Zásadní byla pro výzkumníky otázka: „Měl jste někdy sexuální vztah s člověkem stejného pohlaví?“ Podle odpovědí pak vědci respondenty rozdělili do dvou skupin, které poměřovali proti sobě. Výsledky v podstatě potvrzují, co naznačovaly předchozí menší studie.
Jak se společnost uvolňuje, roste i četnost homosexuálního chování
Sexuální chování je částečně dané geneticky, ale geny rozhodně nepředstavují jediný vliv. Víc toho nevíme. A pokud do toho zamícháme ještě například možný vliv všudypřítomné chemie ve stravě, kosmetice a předmětech denní spotřeby či reziduí léků v pitné vodě, dojdeme k sokratovskému „vím, že nic nevím“.
Zmíněná studie však předkládá zajímavé grafy (v galerii), na nichž je zřetelně viditelná korelace uvolňování společenských norem a zvyšování počtu homosexuálních zkušeností. Společnost se uvolňuje i u nás, ale přístup k homosexuálům „odskákal“ například herec Eduard Cupák, který se s náklonností k mužům netajil, a byl proto vyloučen ze školy.
Přiznat homosexuální orientaci byla pracovní sebevražda
Homosexuální orientace byla do 90. let „stopkou“ i pro kariéru v Hollywoodu, kde se coming-out rovnal v podstatě pracovní sebevraždě. Vzpomeňme jen případ americké moderátorky a herečky Ellen DeGeneres, která ve vlastním autobiografickém sitcomu přiznala náklonnost ke stejnému pohlaví a tři roky po ní neštěkl ani pes.
Má to však happy end. Právě silnému příběhu Ellen DeGeneres se přisuzuje uvolnění společenských stavidel a proražení příslovečného skleněného stropu v tom, že „vyoutovaná“ lesba nemůže mít spokojený a naplněný život bez manžela a dětí. V současnosti je z této dámy multimilionářka v důchodu, která roky měla vlastní talkshow, je úspěšná a šťastně zadaná.
Nastal nový extrém: Přestaňme orientaci řešit a bude klid
Společenská situace v novém tisíciletí se i za vydatné pomoci sociálních sítí velmi rychle překlopila do nového extrému: kdo nemá zkušenost se stejným pohlavím, je těžce „out“. Rozlišit, kdo to tak opravdu má, a kdo to naopak dělá pro pozornost, není snadné. Není proto divu, že starší ročníky mají pocit, že je současný svět zvrácený a že mu nerozumí.
Jak z toho ven?
Žádný extrém není dobrý, tak to prostě přestaňme řešit. Přestaňme klikat na senzační články s titulky, které oznamují, která hvězdička má přítelkyni a který herec přítele, a ono to přijde. Jakmile nás tohle přestane zajímat, přestane nás to i obklopovat. Čtenost dnes totiž rozhoduje, takže je na nás, jaké zprávy si vybereme.
Zdroj: www.science.org, www.people.com, www.wikipedia.org
