Tunel Blanka může jen smutně závidět. Projekt Gottharského železničního tunelu byl dokončen o rok dřív, než se plánovalo, a nikdy během průběhu této náročné stavby nebyl navýšen rozpočet.
I tak se přirozeně jedná o velmi nákladný projekt, jenž Švýcarsko vyšel na 13 miliard franků (317 miliard korun). Jeho zhotovení trvalo dlouhých 17 let. Byť se jedná na oko o nepříliš atraktivní stavbu, pravou hodnotu najdete přece jenom v podzemí. Co jiného lze čekat od nejdelšího železniční tunelu světa, který se chlubí délkou 57 kilometrů.
Daně pro vozidla
Švýcarské a italské Alpy se již v roce 1993 staly předmětem geologické sondáže. Plány na ražbu podobně složitého tunelu skrze horu však najdeme v roce 1962.
Už tehdy šlo o myšlenku vytvořit úpatní tunel, což znamená, že vede od úpatí hlavního hřebenu k jeho úpatí na druhé straně, a tím se tak vyhýbá složitému stoupání do vysokých výšek. V původní představě se jednalo o ražbu dvoukolejoného tunelu o délce 45 kilometrů mezi městy Amstegen a Giornice. Počítalo se také s mnohem nižší maximální rychlostí projíždějícího vlaku.
V průběhu času se právě kvůli nutnému zvýšení bezpečnosti a rychlosti projekt radikálně změnil. V současné chvíli se tak jedná o dva souběžné jednokolejové tubusy. Oba jsou však ve velmi těsné blízkosti a na úseků 57 kilometrů jsou dvě bezpečnostní stanice Sedurun a Faido, kde může souprava přejet do sousedního tunelu.
Když byl v roce 2016 slavnostně otevřen, posunul tak na druhé místo v kategorii železničních tunelů 54kilometrový spoj japonských ostrovů Honšú a Hokkaidó.
20 minut v tunelu
Kromě toho, že se jedná o nejdelší železniční tunel na světě, je také tím úplně nejhlubším. V některých místech se totiž nachází až 2 300 metrů pod vrcholkem proražené hory Piz Vatgira. Ono obecně lze z oficiálních stránek tohoto inženýrského skvostu zahltit čtenáře fascinujícími čísly.
- Celková délka činní 151,8 kilometrů tunelů.
- Z hory byl vytěžen objem až 13 300 000 m3.
- Vytěžená hmotnost činí až 28 000 000 tun.
- Denně zde projede průměrně 325 vlakových souprav.
Čísla jsou jedna věc, ale podstatná je také idea. Tunel zvyšuje efektivitu hlavně nákladní dopravy, ale skrze Evropu, a nikoli jen ve vztahu Švýcarska a Itálie. Cestujícím se však ušetřená hodinka na cestě z Curychu do Milána zaručené vyplatí, osobní vlak tunelem projíždí rychlostí až 250 km/h.
Jak už bylo zmíněno, hlavní efektivita se podepisuje na nákladní dopravě. Jedná se hlavně o spojení z Rotterdamu, přes Německo a dále na jih Evropy. Velkým přínosem je tunel hlavně pro Spolkové země Německa, odkud směřují tuny nákladu do italské Lombardie.
Gotthardský železniční tunel je tak i díky snížení počtu nákladních automobilů prospěšný z ekologického hlediska. Samotná firma, AlpTransit Gotthard AG, která stavbu zajišťovala, uvedla, že se jedná o jeden z největších ekologických projektů v Evropě.
Celý projekt vznikl na základě švýcarského referenda v roce 1998, kterým si občané tento inženýrský div světa schválili. Pro všechny ostatní státy včetně toho našeho je nutné dodat, že tato složitá realizace naplnila rozpočet a dokončena byla o rok dřív, než bylo plánováno.
KAM DÁL: Stavební inženýr Luigi Negrelli: Rytíř od Vltavy a Labe
