Stavební inženýr Luigi Negrelli: Rytíř od Vltavy a Labe

Někteří lidé vstoupili do historie díky svým zločinům, jiným se za život poštěstilo vykonat velké dílo, které slouží celým generacím. K těm druhým patří nepochybně i inženýr Luigi Negrelli, Ital, jehož železniční i jiné stavby ve Švýcarsku, v Německu, Rakousku a také u nás tvoří i po téměř 200 letech od svého vzniku důležité dopravní tepny. Jak to vlastně bylo s pražským železničním viaduktem, který Negrelli vyprojektoval?

27.05.2019 - 12:30  
Je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku
Zobrazit fotogalerii (5)

Když 20. srpna 1845 přijel do Prahy - na dnešní Masarykovo nádraží - první (oficiální) parní vlak od Olomouce, byla to veliká sláva. Významnými aktéry těchto událostí byli hlavní inženýr dráhy Jan Perner, jemuž v ten den zbývaly pouze tři týdny života (zemřel 10. 9. 1845 po úderu do hlavy o sloupek, postavený blízko u kolejí před choceňským tunelem), a generální inspektor dráhy Luigi Negrelli (v češtině Alois).

Díky jejich inženýrskému mistrovství bylo během pouhých tří let postaveno 482 kilometrů kolejí dnešního „hlavního tahu“ Olomouc – Česká Třebová – Choceň – Pardubice – Kolín – Úvaly – Praha (na stavbě pracovaly ovšem tisíce dělníků z mnoha zemí Evropy).

Chtěl ho celý svět

Luigi Negrelli se narodil 23. ledna 1799 v městečku Fiera di Primiero (dříve Primör) v dnešní italské provincii Trento (tehdy patřící pod Rakousko-Uhersko) v Dolomitech; stal se stavebním inženýrem a budovatelem železnic.

Plánoval a stavěl mosty, silniční a železniční spojení, převážně v Rakousku, v Itálii a ve Švýcarsku. Vyprojektoval první železniční trať ve Švýcarsku mezi Curychem a Badenem, ale je například považován i za jednoho z duchovních otců projektu Suezského průplavu. Po Negrelli smrti v roce 1858 pokračoval v realizaci projektu Ferdinand de Lesseps.

Dráha mohla pokračovat

Vraťme se však k budování železničních tratí v Praze. Po napojení Prahy na dráhu do Vídně přes Olomouc následoval další převelký úkol: vyřešit pokračování dráhy směrem na sever - z Prahy na Drážďany. Negrelli vyprojektoval přechod tehdy neregulovaného, širokého toku Vltavy s bahnitými břehy stavbou viaduktu, který na dlouhou dobu získal řadu prvenství.

Tento vskutku obdivuhodný, 1 111 metrů dlouhý železniční viadukt s 99 oblouky, spojující nádraží v centru města se stanicí Praha-Bubny na levém břehu Vltavy, byl postaven v letech 1846 - 1850. Na jeho výstavbě se podílelo kolem 3 000 dělníků, především z Čech, Německa a Itálie. Zhotoviteli byly významné firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny, přičemž stavební náklady dosáhly 1,5 milionu zlatých. 

Dnes prochází opravou

Památkově chráněný viadukt v současné době prochází generální opravou, kterou realizuje konsorcium firem Strabag Rail a Avers pod vedením společnosti Hochtief (jejíž prapůvodní kořeny sahají právě k někdejší firmě Lanna). Miliardová oprava, při níž je zcela nově stavěno 18 oblouků, probíhá v letech 2017 - 2020 a bude ukončena v roce 170. výročí zprovoznění viaduktu. Viadukt je postaven především z vltavské žuly a pískovcových bloků. (Později firma Lanna dokončila ještě výstavbu zdymadel a plavební komoru u ostrova Štvanice.)

V době působení inženýra Luigiho Negrelliho v Čechách se v něm zrodila nesmírná náklonnost k naší zemi a ke krásné krajině mezi Prahou a Mělníkem, takže když jej v roce 1850 císař František Josef I. vyznamenal za jeho zásluhy rytířským titulem, Negrelli si zvolil jméno von Moldelbe - rytíř od Vltavy a Labe.

V jeho rodném kraji vyvolal tento jeho krok ovšem značné podivení a nelibost ve vysokých kruzích, která jen pomalu odeznívala; mnozí jej nemohli vůbec pochopit. My dnes nejen obdivujeme Negrelliho odkaz, uchovaný v jeho stavebních dílech, ale stačí nám jediný pohled na soutok Vltavy a Labe u Mělníka, abychom pochopili, co měl tento velikán, vstoupivší do naší historie, na mysli.