Krušnohorský tunel zkrátí cestu po železnici z Prahy do Drážďan na hodinu

Na začátku 80. let takto vypadaly mezinárodní expresy, jedoucí směrem do NDR. Snímek je pořízen v údolí Labe u Lovosic.
Zobrazit fotogalerii (4)
09.03.2020 - 11:00  

V roce 1850 byla zprovozněna dráha z Prahy do Drážďan, vedená na severu Čech údolím řeky Labe, jež tehdy zkrátila cestu mezi oběma metropolemi na necelých 12 hodin. O 170 let později se začíná projektovat dráha nová, vedená 26 km dlouhým tunelem pod Krušnými horami, která má po dokončení (kolem roku 2050) zkrátit cestovní dobu mezi oběma městy na pouhou hodinu.

 

Když v roce 1845 přijel do Prahy (na dnešní Masarykovo nádraží) první vlak od Olomouce, již bylo v pokročilém stadiu přípravy pokračování železničního spojení z Prahy směrem na sever, do Ústí nad Labem, Děčína (tehdy Podmokel), podél Labe do Saska, jeho metropole Drážďan a dále do Berlína. Přestože politické události roku 1848 výstavbu poněkud zdržely, již 1. června 1850 byl dán do provozu úsek státní dráhy Praha - Lovosice, dlouhý 86 km, 1. října 1850 úsek z Lovosic do Ústí nad Labem pro osobní dopravu a 15. listopadu i pro dopravu nákladní.

Zkušební jízda až do Podmokel se uskutečnila 21. prosince a 6. až 8. dubna 1851 byla slavnostně zahájena doprava na celém úseku Praha - Drážďany. Místy nepříznivý terénní reliéf zohlednili stavitelé dráhy jejím vedením v úzkém a klikatém údolí Labe, jež dodnes přináší cestujícím sice krásné výhledy z oken vlaku, vykoupené však poněkud nižší cestovní rychlostí v ostrých obloucích, kterou není možné již dále zvyšovat. Rovněž kapacitní možnosti staré trati jsou zcela naplněné.

Podpis prohlášení
Na začátku března 2020 podepsali zástupci české Správy železnic společné česko-německé prohlášení o spolupráci a podpoře plánování železniční novostavby Praha - Drážďany, vedené zčásti ve zcela nové trase. Češi budou spolu s německou stranou ve vzájemné spolupráci řešit tento rozsáhlý infrastrukturní projekt nové vysokorychlostní železniční trati mezi Ústeckým krajem a Saskem, jenž v budoucnu umožní převedení hlavní části osobní i nákladní dopravy pod zem a současně její urychlení (u expresů na 200 km/h, u nákladních vlaků na 120 km/h). V oblasti Českosaského Švýcarska dojde po otevření nové vysokorychlostní trati k výraznému zklidnění, z čehož budou mít prospěch obyvatelé, turisté i životní prostředí.

V textu dokumentu se uvádí, že všechny zúčastněné strany vítají nedávný podpis smlouvy o společném plánování nového železničního spojení Drážďany – Praha mezi společnostmi DB Netz AG, DB Energie GmbH a Správou železnic. Shodují se rovněž na pokračování dosavadních dohod a úzké spolupráci v průběhu dalšího plánování trati s intenzivním zapojením Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Všechny strany i nadále počítají s tím, že pro zajištění všech činností v rámci plánování budou státní rozpočty disponovat požadovanými finančními prostředky. 

Již byla zahájena jednání o státní smlouvě mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou, která řeší výstavbu plánovaného přeshraničního tunelu v Krušných horách. Dalším krokem bude uzavření mezistátní smlouvy, jejíž vypracování a ratifikace se v obou zemích předpokládá v horizontu čtyř let. Její přijetí je nezbytné pro následující fáze projektu – získání stavebního povolení, výstavbu a samotný provoz nové trati. 

Krušnohorský tunel

Pro urychlení projektu Krušnohorského tunelu hraje důležitou roli projekt zaměřený na rozvoj železniční dopravy mezi Saskem a Českem, jenž je součástí programu Evropské unie Interreg.

Již v této rané fázi přípravy jsou k dispozici rovněž rozsáhlé geologické analýzy a průzkumy koridoru vysokorychlostní trati Drážďany – Praha v několika sledovaných variantách. Existence těchto analýz umožňuje optimalizovat konkrétní trasu nové trati podle geologických podmínek, a tím předejít vzniku potíží v průběhu výstavby. Horský masiv, kterým má tunel vést, je totiž z geologického hlediska nesmírně složitým útvarem, jehož složení se mění a prolíná, což může při zamýšlené metodě ražby razicím štítem přinést značné komplikace. 

 

Trasa trati

Stabilizace směrového vedení nového tunelu je závislá zejména na výsledcích zpřesňujících geologických průzkumů, které budou součástí aktuálního stupně plánování. Umístění portálu tunelu u obce Stradov je navrženo v nezastavěném území. Směrem do Ústí nad Labem pak bude trať umístěna do souběhu s dálnicí D8, respektive současnou železniční tratí od Chabařovic.

Na opačné straně, z Drážďan do Heidenau, budou vlaky využívat stávající trasu, která je zcela přímá. Napojení nové tratě v Heidenau i umístění portálů na české straně a pokračování do Ústí nad Labem je již stabilizováno. Úzkou spolupráci české a německé strany zaručí tzv. Prostor společného plánování, ve kterém postupují Správa železnic a DB Netz AG ve velmi úzké koordinaci a zároveň vystupují jako společný veřejný zadavatel. Od Ústí nad Labem do Prahy je nová trať připravována již samostatně Správou železnic (v koordinaci s DB Netz). V úseku Litoměřice - Praha má být nová vysokorychlostní trať vyhrazena jen pro osobní dopravu, s maximální rychlostí až 350 km/h. Cena celého projektu je nyní odhadována kolem 129 - 138 miliard korun.