Ze skály nad Sázavou padá do řeky zlato. Kam se ještě můžeme vydat za opravdovými poklady?

Ze skály pod hradem prý vypadává do Sázavy zlato. Nechcete se přesvědčit sami?
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Poklady skutečně existují, nejsou to jen pohádky. O tom se přesvědčili třeba obyvatelé Podmokel a širokého okolí, kteří po jednom velkém dešti nestačili zlaté mince ani sbírat. Možná se tam stále schovávají další, případně je najdeme někde docela jinde. Jak ukazují dosavadní nálezy, vyloučeno to rozhodně není. Proč bychom se třeba s tímto návodem tedy místo na houby nevydali na poklady? 

Český Šternberk, Hazmburk nebo třeba Hasištejn – to všechno jsou hrady, jimž legendy přisuzují zakopané nebo i jinak ukryté doslova pohádkové poklady. Že to není možné a na hrnec zlata nemůže nikdo narazit? S tím by jistě nesouhlasili naši předkové, kteří v roce 1771 objevili u Podmokel poklad neuvěřitelné hodnoty. Původně byl přitom skutečně zakopán ve velkém hrnci, ale silný déšť 12. června toho roku byl tím posledním, který rozvodnil místní potok, a ten pak vyplavil blyštivé plíšky, za které by si mohly dobře žít generace místní chudiny. Samozřejmě, jen pokud by jim všechno nepobrala vrchnost. Ale to už je zase jiný příběh. Kam bychom se tedy měli za poklady vydat dnes? Výběr je stále celkem pestrý. 

Zlato pod šternberskou skálou

S hledáním pokladu můžeme spojit třeba víkendový výlet na Český Šternberk, tedy na hrad, který se nad malebnou Sázavou v údolí tyčí už od první poloviny třináctého století. Stojí na skále, která podle celkem věrohodné pověsti ukrývá zlatý poklad. Naši předci do masivu vytesali tajné jeskyně, v nichž svoje bohatství ukryli. Může se tam najít ještě dnes? Není to vůbec vyloučeno. Nejednou se totiž stalo, že hledači pokladů, kteří zkoušeli svoje štěstí právě tady, vylovili ze Sázavy kousky zlata, které prý vypadávají právě z jejích útrob. Navíc přímo na hradě samotném byl v roce 1971 nalezen takzvaný šternberský poklad, který si nyní mohou návštěvníci prohlédnout. Pravděpodobně to ale pořád ještě není všechno. Necháme bohatství hoře? 

Napoleonův poklad

Ještě blíže k uvěřitelnosti má vyprávění o ukrytém Napoleonově pokladu, pro který bychom se podle všeho měli vydat na Hazmburk. Stejně jako v případě Českého Šternberku, i tady je prý dědictví našich předků ukryto v důmyslné spleti podzemních chodeb pod dnešní zříceninou. A co bychom tady mohli najít? Jednak se mluví o mnoha a mnoha sudech vynikajícího vína, které by dnes muselo mít opravdu historickou hodnotu, a potom ale také o Napoleonově pokladu. Zlato a drahé kameny bychom asi našli lépe, kdyby naši předci nepokáceli starou hrušku, jejíž stín ukazoval na místo, kde je třeba kopat. Bez hrušky bude hledání složitější, ale někdo jednou to štěstí určitě mít bude. 

Víno i pohanský poklad

Do třetice tipů na výlety s nadějí na návrat s kapsou plnou zlata (samozřejmě pomyslně, protože poklady je třeba odevzdat), můžeme zmínit například kopec Brada, který se vypíná z okolní krajiny nedaleko Jičína. I na jeho vrcholu kdysi stával majestátní hrad, dnes připomínaný již jen náznaky bývalého opevnění. Co se ale prý dozajista zachovalo, jsou sklepy vyhloubené kdysi jezuity jako sklepení pro tekutý poklad z tamních vinic. Stejně jako na Hazmburku, i tady bychom si tedy mohli přijít k chuťově zajímavému nálezu, tedy pokud bychom dostali odvahu ochutnat.
Ani Brada se ale nespecializuje jen na víno, podle místní pověsti je pod základy bývalého hradu ukryt také další vzácný poklad, tentokrát už pevnější, ukrytý ještě v době předkřesťanské. Pohanské vzácnosti bychom penězi jen těžko ocenili. 

Když nenajdete zlato, dejte do košíku houby... 

I když už je léto pomalu u konce, na výlety za poznáním (a možná i za bohatstvím) můžeme ještě pár týdnů bez obav pomýšlet. Co může být příjemnějšího než procházka podzimní přírodou v záplavě barevného listí? A když si domů nepřinesete zlato, třeba klapnou alespoň houby na míchanici. 

Zdroje: lovecpokladu, deník.cz, wikipedie

KAM DÁL: Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí.