Mexický král Maxmilián panoval velice krátce. Byl jako šachová figurka a poprava na sebe nenechala dlouho čekat
Světový hit La Paloma má překvapivě původ v Mexiku a je spojený s českými dobrovolníky, kteří se vydali podpořit tamního císaře. Tím císařem byl Maxmilián I., rakouský arcivévoda, který s velkými ambicemi přijal mexický trůn. Bohužel ne nadlouho.
V polovině 19. století, kdy habsburská monarchie pomalu dohasínala, byli ve hře čtyři adepti na trůn pro rakousko-uherskou říši. Prvorozený František Josef I. byl jasná volba. Jeho bratr Maxmilián si však dělal naděje, že snad jednou…
Císař v Mexiku
Maxmiliánova touha po moci nakonec došla naplnění. Napoleon III. mu totiž nabídl post mexického císaře. Zaslepený Maxmilián přes varování svého bratra Františka do této jámy lvové slepě nakročil. Roku 1851 se vypravil do Mexika se svou ženou Charlottou na palubě třístěžňové fregaty SMS Novara. V přístavu Vera Cruz je po šestitýdenní plavbě slavnostně vítaly mávající davy. Vypadalo to na idylickou vládu na dlouhá léta. Opak byl však pravdou.
Maxmilián a Charlotta žili a panovali v blahém nevědomí na romantickém zámečku Miramare. Císařova slepota k okolí, neporozumění místním poměrům a vládní vakuum vedly k ochladnutí zájmů obyvatel. Přestali ho brát vážně a podivovali se nad zvláštními kostýmy, v nichž vystupoval, a pozastavovali se nad jeho zvláštními rituály a pokusy o reformy. A skutečnost, že měl „pod palcem“ pouze město Mexiko, přístav Vera Cruz a blízké okolí, připravovala živnou půdu pro jeho náhlý pád.
Zastřelen
Obyvatelé Mexika samozvaného Habsburka přestali brát pomalu vážně a přikláněli se k vůdci povstání Benitu Juárezovi. Byl to indiánský míšenec podněcující všelidovou revoluci v zemi. Kromě toho Napoleon III. přestal Maxmiliána finančně podporovat. Tento podraz vedl ke konci vlády jednoho ambiciózního Habsburka. Juárez vítězil na plné čáře. Nepomohla ani prosebná mise císařovny Charlotty po Evropě. Maxmilián se nechtěl vzdát a bránil svoji državu zuby nehty. Ve finále jej povstalci potupně zajali na letním sídle Queretar, kde našel poslední útočiště. Benito Juárez nestrpěl jakoukoliv exilovou hrozbu a nechal Maxmiliána nemilosrdně zastřelit.
Zapomenutá císařovna
Císařova manželka Charlotta stála vždy tak trochu stranou. Císařští manželé se spolu brali z lásky, a kdyby je nezastihla mexická tragédie, byli by spolu šťastni ještě dlouho a snad by měli i kupu dětí. Charlotta se sice ještě na poslední chvíli pokusila zvrátit osud, ale neúspěšně. Během své mírové cesty po předních evropských dvorech, kde prosila o pomoc v mexické záležitosti, se jí podařilo přimět jen hrstku belgických a českých dobrovolníků k odchodu do Mexika. Charlotta Belgická nepřestala svého chotě milovat ani po smrti. Měla ještě dlouhý život a už se nikdy nevdala. Poslední léta svého života pobývala v noblesním sanatoriu pro duševně choré na zámku Bouchot v Belgii.
Poprava Maxmiliána v Mexiku byla tragickým koncem nejen pro něj, ale i pro stovky jeho věrných, mezi nimiž byli i čeští dobrovolníci. Jejich účast v mexickém tažení zůstává důležitou, byť často zapomenutou součástí české historie. Dodnes můžeme na mexických ulicích čas od času slyšet nápěv české lidové písně „Hřbitove, hřbitove“ doprovázený hrou na trubku spolu s místními nástroji.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Co ukradli legionáři v Rusku? Díky zradě na Kolčakovi se z nich stali boháči.
