Zemědělci budou cizinci, jinak se bude ještě víc zdražovat. Nebo je i jiná možnost?
V zemědělství je výrazná absence některých klíčových pracovníků, bez kterých to nejde, a mohlo by to ovlivnit potravinářský průmysl a další oblasti. Na polích a ve stájích je dnes slyšet častěji jiný jazyk než český. Musíme se opravdu smířit s tím, že bez přílivu pracovníků z východu by české zemědělství zkolabovalo dříve, než skončí příští sklizeň?
Je katastrofální nedostatek pracovníků v zemědělství – zvláště v živočišné výrobě. Na podzim na konferenci tento problém projednával Zemědělský svaz ČR a personální agentura AgroJobs. Zdali se dobraly zdárného konce, je ve hvězdách. Je ovšem jasné, že je třeba si přesně určit neprůstřelnou strategii a pravidla.
Budou vůbec zemědělci?
Jedním z řešení, jak se vyrovnat s absencí zemědělských pracovních sil, je umožnit příliv migrantů z jiných zemí. Aktuálně sem hodně přicházejí utečenci z Mongolska a z Filipín, se kterými údajně máme dobré zkušenosti. Plánuje se další přísun zaměstnanců do zemědělského sektoru z Etiopie, Zambie, Indie a Kazachstánu.
„V současnosti chybí v českém zemědělství okolo pěti tisíc pracovníků, zejména v profesích jako ošetřovatelé zvířat, dojiči, traktoristé, ale i agronomové, zootechnici a specialisté na obsluhu moderní techniky. Abychom zajistili dlouhodobý přínos pro zemědělce, je nezbytné mít stabilní, legální a transparentní systém, který umožní efektivní a spravedlivé zaměstnávání pracovníků z ciziny,“ vysvětluje Lenka Šímová, ředitelka personální agentury AgroJobs.
Mimo jiné tento problém bude možné řešit již v průběhu náboru a v samotném pracovním procesu. Zároveň noví pracovníci nebudou smět usnout na vavřínech a bude třeba, aby se dále vzdělávali a rekvalifikovali. Každopádně „zahraniční pracovníci jsou vítanou součástí našeho sektoru, nikoliv levnou náhradou za domácí zaměstnance,“ tvrdí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Snad zaberou lákadla
Hlavní motivací pro příchod cizinců do Čech mají být různé benefity, které jim chceme nabídnout. Jednou z možných výhod by měla nabídka důstojného bydlení nebo příležitosti, jak trávit volný čas prostřednictvím nějaké komunity krajanů z různých zemí přidružených k jednotlivým zemědělským podnikům.
„Pro podnikatele v zemědělství, ale i pro potencionální zaměstnance ze zahraničí jsou stabilní a předvídatelné podmínky zásadní. Právě proto jsou pro nás cenné dlouhodobé programy spolupráce s našimi partnery z Mongolska a Filipín, kteří právě zajišťují takové stabilní podmínky,“ tvrdí Šímová. Dalším benefitem může být i model „quadruple win“, což je spolupráce firem u nás a států, odkud migranti přicházejí. Jedná se hlavně o finanční, ale i jinou podporu, čímž se zmírní nepříznivé sociální dopady a bída v těchto zemích.
Zachrání nás cizinci, nebo Češi?
Pokud se nám nepovede nalákat do zemědělství dostatek lidí, může nastat tragédie. Poklesne domácí produkce potravin, vylidní se venkov a zpustne krajina a hlavně se zvýší import potravin a jiných produktů ze zahraničí, a tím narostou ceny. „Neztrácejme čas tím, kdo je ‚více zemědělcem‘. Hledejme společně cestu, jak v nové době obstát – jak se přizpůsobit a nezaniknout. Zda se to podaří, závisí na odvaze nejen farmářů, ale i politiků. Tu odvahu musíme hledat společně,“ vyjádřil se Pýcha.
Je tu ještě jedna možnost, jak se vyhnout zemědělské katastrofě v naší zemi. Což takhle nabídnout Čechům komfortní a dostupné bydlení spolu s dalšími příslušnými výhodami, jako se to dělá pro cizince, kteří k nám přicestují? Aby potom nakonec zemědělství přece jenom nenašlo spásu daleko. Možná by se tak udržela kvalita životního prostředí a evropský blahobyt a zabránilo se zdražování a zbytečným nedorozuměním.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Dřevo. Fénix, který vstává z popela.
