Vznik Československa: Praha slavila nový stát, v Brně nic nevěděli. Cheb a Karlovy Vary chtěly k Němcům
Po vzniku samostatné Československé republiky bylo nutné vybudovat její armádu, a to včetně letectva. Vojáci, kteří se vraceli z různých front, se začali shromažďovat na pražském Žofíně, mezi nimi i vojáci, kteří sloužili v leteckých jednotkách monarchie. Do jejich čela se postavil bývalý důstojník c. k. letectva setník Jindřich Kostrba a celá skupina přesídlila do prostor Josefských kasáren, kde 30. října 1918 založili velitelství „Leteckého sboru“.
První provizorní letiště bylo zřízeno na louce v katastru obce Strašnice proti remíze elektrických podniků. Pole o rozměrech 200 x 600 metrů bylo povýšeno na vzletovou dráhu a nedaleká stodola na hangár. To bylo dostatečné, neboť naše letectvo v té době disponovalo pouze třemi stroji. Toto letiště fungovalo až do Vánoc, než bylo rozhodnuto o jeho přesunu do obce Kbely. Tam bylo nejprve postaveno několik plátěných hangárů a provizorních budov, postupně v 20. letech bylo dobudováno zázemí – architekt Gočár navrhl tři budovy, které byly používány jako restaurace, administrativní a technické zázemí.
Jediné fungující letiště na území nově vzniklého Československa bylo v Chebu. Problémem tohoto letiště však bylo jeho umístění v Sudetech s převahou německého obyvatelstva. Ačkoliv mezinárodní dohody přisoudily toto území vznikajícímu Československu, nálada obyvatel a jejich přesvědčení bylo jiné. Domnívali se, že si prosadí jistou autonomii a připojení jimi osídlených území k Rakousku. Byla tak založena autonomní oblast „Deutchböhmen“ – Německé Čechy. Tato oblast, která byla vyhlášena v Chebu 28. října 1918, měla být nezávislá na Československu. Zvolila si vlastní vládu, která se opírala o navrátilé vojáky z fronty. Bylo tak značně nejisté, zda se materiál, který se nacházel na letišti Cheb, vůbec pro vznikající československý vojenský sbor podaří získat.
Velitel „Leteckého sboru“ Jindřich Kostrba zorganizoval průzkumnou skupinu, která měla zjistit situaci v samotném Chebu – a především na letišti. Tato skupina 5. listopadu 1918 skutečně do Chebu – převlečená do civilu – dorazila a pozorováním (především z místního hřbitova) zjistila, že na letišti není vyvíjena žádná činnost a ostraha letiště je slabá. Na základě těchto informací bylo rozhodnuto, že z Prahy bude vypravena jednotka, která letiště zajistí.
Během několika dní se z Prahy vydala skupina složená z leteckého a pozemního personálu, která byla doplněna o ozbrojený doprovod složený z bývalých vojáků námořnictva a o kulometnou rotu. K letišti se tato jednotka přiblížila 10. listopadu 1918 a bez větších potíží jej obsadila a zabránila připravenému odletu dvou provozuschopných strojů. Po obsazení letiště byla připravena jeho obrana před případným útokem a pozemní personál a piloti začali prozkoumávat materiál, který na letišti zůstal, a organizovali jeho převoz do Prahy. Bylo také rozhodnuto, že letuschopné stroje budou do Prahy ihned „přeletěny“. Tato činnost na letišti nezůstala obyvatelům a představitelům Chebu utajena a zástupci města brzy dorazili na letiště k vyjednávání, které pokračovalo později v samotném městě. Jak místní představitelé, tak naši armádní představitelé se však neshodli na tom, čí jsou letadla a přítomný materiál. Tato vyjednávání však našim vojákům nezabránila v tom, aby letecký materiál, pohonné hmoty a náhradní díly nedováželi do Prahy. Místní obyvatelé se však nezmohli na větší odpor, jen v místních novinách byli Češi nazýváni „loupežníky“. Celá situace se vyřešila až 16. prosince 1918, kdy Cheb po předchozím upozornění a bez boje obsadila československá armáda. Nic už tak nebránilo tomu, aby se letiště Cheb stalo oporou našeho letectva.
Hned první start v osvobozené vlasti skončil smrtí zkušeného pilota šikovatele Václava Antoše, který se tak stal první leteckou obětí na území Československa. 10. listopadu se šik. Václav Antoš a četař Gustav Franz rozhodli provést neplánovaný manifestační let nad městem ve dvoumístném kořistním průzkumném dvouplošníku Öffag C.II. Zřejmě tím chtěli manifestovat fakt, že letiště je pod kontrolou naší armády. K tomuto letu pravděpodobně došlo přes zákaz nadřízených. Pilotující Antoš – zřejmě při provádění akrobatického manévru – ztratil výšku a dopadl s letounem nedaleko městského nádraží. Oba letci utrpěli těžká zranění a byli převezeni do chebské nemocnice. Pilot Antoš při převozu zemřel. Událost vyvolala ve městě rozruch a projevy nevole obyvatel nad československou nadvládou, zraněný Franz proto utekl z městské nemocnice, aby se vyhnul případným útokům.
Zdroj: autorský článek, Chebská křídla v souvislostech (L. Matějíček-2013), Československé letectvo 1918-1924 (J. Rajlich/J. Sehnal -1992)
KAM DÁL: Letoun DC-3. Zachránil naše piloty před komunisty.