Unikátní nález v kutnohorském dole. Větrací stroj zde odpočíval od středověku
Ani podzim a dokonce ani zima nemůže některým z nás zabránit v prohlídce zajímavých míst naší republiky. Na výlet není nikdy špatné počasí a adventní období pak přímo vybízí k návštěvě církevních památek, kde se můžeme zastavit a přemýšlet - o víře nebo jen tak o životě. Krásné prostory pro chvíli klidu nabízí také sedlecká katedrála v Kutné Hoře, která letos navíc slaví malé výročí.
Sedlecká katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách, jehož existence se datuje až do roku 1142. Sama katedrála byla vybudována v letech 1290 - 1320. Jméno jejího stavitele se ale nedochovalo, používá se pro něj tedy označení Mistr sedleckého chrámu. Zvláštností stavby ze stavitelského hlediska je její skrytý opěrný systém, který jí dává nevšední lehkost a návštěvníkům pocit křehkosti celého objektu.
K dřívějšímu rozvoji katedrály i celého území v její blízkosti, které nyní tvoří nejstarší část Kutné Hory, přispěla samozřejmě přítomnost bohatého ložiska stříbra, jehož těžba napomohla Kutné Hoře k jejímu významnému postavení nejen v rámci státu, ale i celé Evropy.
Je tedy logické, že z takového vývoje "těžil" také zdejší svatostánek, který se stal "první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy", jak uvádějí oficiální zdroje. Původní podobu katedrály však dnes již obdivovat nemůžeme - v roce 1421 padl v plamenech, založených husitskými vojsky, a následujících téměř tři sta let zde stála jen ve své zbytkové podobě.
Dnešní podobu pak začal chrám získávat až po roce 1700, kdy také vzniká její pětilodní koncepce s prvky gotizujícího baroka. Na následné podobě sedlecké katedrály má hlavní podíl Jan Blažej Santini - Aichel, s jehož unikátními díly se můžeme setkat také například na Zelené Hoře nebo na Zbraslavi. Z jeho dílny pak pochází také jedinečná samonosná klenba či točité schodiště.
Osudy katedrály ale neměly být ani po její obnově jen šťastné. Ačkoliv došlo v roce 1708 k jejímu vysvěcení, již o necelých osmdesát let později byl zrušen sedlecký klášter, k němuž náležela, a celý cisterciácký majetek včetně chrámu byl vydražen. Následovalo období, kdy katedrála sloužila jako sklad mouky a další objekty kláštery pak začaly sloužit jako továrna na výrobu cigaret, k čemuž slouží dodnes.
V roce 1806 chrám opět získala církev do svého užívání a v roce 1995 byl díky své unikátní podobě zařazen na seznam UNESCO. Na počátku tohoto století došlo k jeho rozsáhlé rekonstrukci do současného stavu a právě letos slaví sedlecká katedrála první desetiletí své nové krásy, do jejíhož vzniku bylo investováno přes sedmdesát milionů korun. Byla tak završena třísetletá snaha o její obnovu po ničivém požáru.
Komu by ani toto všechno ještě nebylo dost, je dobré vědět, že "chrámová klenotnice ukrývá jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy - originál sedlecké monstrance", která je podle odborníků dokonce nejstarší dochovanou gotickou monstrancí na celém světě.
Pokud tedy stále ještě nemáte cíl svého adventního výletu, sedlecká katedrála je určitě jedním z nejvhodnějších.