Jedním gazíkem jsme obklíčili nepřátelský vůz a zatkli generálního tajemníka

V roce 1977 po absolvování elektrofakulty na VUT v Brně nastoupil Ing. Libor Folvarčný na roční základní vojenskou službu, tedy v době tvrdého socialismu. „Dostal jsem se do Prahy, konkrétně do okrajové části Točná,“ začal své vyprávění pro Čtidoma.cz. Často sloužil jako tzv. dévéťák, což byl dozorčí celého útvaru. A mělo to samozřejmě hromadu výhod. „Pod něj spadaly všechny služby v útvaru, jako například dozorčí roty, velitel stráže, stráž, dozorčí kuchyně atd.“

Služba vlasti za komunistů: Jak jsem musel lámat násady na koště

Obklíčili jsme a nahlásili

Ve službě dle svých slov zažil pár dnes už směšných situací. „Jednou za mnou vojáci ze stráže přiběhli, že do našeho vojenského prostoru vjelo vozidlo s cizí poznávací značkou, a to dokonce kapitalistickou – francouzskou. Připomínám, že se to událo za komunistů. Mrkl jsem do tajných směrnic, jak v takovém případě postupovat.“ Tam bylo jasně napsáno:

• obklíčit,
• zajistit,
• nahlásit na kontrašpionáž a čekat, až přijedou.

Libor Folvarčný nelenil a vzal jediné pojízdné auto na útvaru. „Druhé bylo mimo útvar, ostatních deset nejezdilo, byla to vlastně taková automobilová Potěmkinova vesnice. Rychle jsem sehnal dva vojáky, dal jim samopaly a už jsme tím gazíkem jeli plnit svou vojenskou povinnost. Na místě stál citroen s francouzskou značkou, a to tak, že stál těsně za značkou ‚Vojenský prostor, vjezd zakázán‘. V autě nikdo nebyl.“

Jeho tlumočnice a souložnice

Vojáci tedy jediným vozidlem obklíčili nepřátelský citroen a velitel je poslal do lesa hledat posádku a sám situaci vyfotil tak, aby byl vidět ten zákaz a citroen za ním. „Za chvíli moji stateční vojáci přivedli ženskou a chlapa. Zřejmě si hledali nějaké místečko k tomu, aby se mohli pustit do radovánek mezi pohlavími. Chlap byl Francouz a ženská Češka, dělala Francouzi tlumočnici a současně souložnici.“

Jak se později ukázalo, muž byl generální tajemník Světové federace odborů, pod kterého formálně patřilo i ROH – komunistické pseudo odbory. „V Praze pořádali celosvětový sjezd. Tak jsem jim vysvětlil, co udělali špatně a že musí čekat na příjezd kompetentních orgánů. Tak oni sedli do citroenu, vyjeli si stahovatelnou anténu od rádia, zapnuli topení a čekali, co bude dál.“

Stěžoval si u Gustáva Husáka

Vojáci sedli do gazíku, který neměl rádio ani topení, a čekali na ty kontráše. „Když to ale trvalo už více než tři hodiny, asi bylo podobných zločinců v rajónu moc, poslal jsem vojáka pro horký čaj. Přivezl ho dost, a tak jsem se Francouze francouzsky zeptal, jestli taky nechce.“ I když to byl ideový nepřítel, čaj si vzali. Pak konečně přijeli ti kontráši a odvezli si je. „Druhý den jsem hned žádal velitele za vzorné splnění povinnosti o dvoudenní opušťák.“

Právě při té příležitosti se Libor Folvarčný dozvěděl, že si generální tajemník Světové federace odborů na zatčení osobně stěžoval. „Dokonce u nikoho menšího než u našeho skvělého vůdce Gustáva Husáka. Jenže ten mu údajně předložil mnou vytvořenou fotku a tím byl případ vyřešen. Takže jsem jel na dva dny domů,“ dodal se smíchem pro Čtidoma.cz pamětník socialistické vojny.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Byli jsme potrava pro kanóny, vzpomíná pamětník služby vlasti za socialismu.