Útoky žraloků: Jaká je šance, že se stanete jejich obětí, a jak je na tom se žraloky Chorvatsko?

Stačí si vzpomenout na léta nedávno minulá a naskakuje husí kůže. Mladá dívka doslova roztrhaná skupinou žraloků tygřích na Bahamách v roce 2019, poblíž ostrůvku Great Guana Cay turista ošklivě pokousaný při šnorchlování. Daleko? Asi ano. Ani Chorvatsku se však "žraločí skandály" nevyhýbají.

Německý turista před dvěma lety nafilmoval v blízkosti Makarské riviéry žraloka mako. A před pár dny u ostrova Korčula plaval žralok modrý, který uvízl na mělčině. Je to ale spíš výjimka a setkání se žralokem je asi tak pravděpodobné, jako že vyhrajete v loterii.

"Jen" pár desítek útoků

Navíc statistiky Mezinárodního seznamu žraločích útoků hovoří jasně. Žraloci napadají lidi zcela zřídka. Každý rok je po celém světě hlášeno kolem 60 nevyprovokovaných útoků, z nichž smrtelných je asi 5–15 z nich. Pokud už k napadení člověka žralokem dojde, mají je s největší pravděpodobností na svědomí tři z více jak 480 druhů – bílý, tygří a bělavý. 

Dle zmíněného seznamu je nejvíce smrtelných napadení člověka žralokem zaznamenáno u pobřeží západní Austrálie, USA, Hawaie, Brazílie a jižní Afriky, která má nelichotivou bilanci vysokého počtu žraločích útoků s 27% úmrtností.

Podle uznávaného filmaře Steva Lichtaga se žraloci přibližují blíže k pobřeží i z důvodu nedostatku potravy, kdy kvůli klimatickým změnám vymírají korály a ryby. „Vlivem oteplování planety se z Evropy pomalu stávají tropy, což podle tohoto odborníka na žraloky povede k tomu, že se budou přibližovat blíž k pobřeží a hledat zde potravu,“ řekl pro Daily Mail.

Nejde o krvežíznivé predátory

Ač nám filmové trháky ukazují opak, žraloci nejsou krvežízniví predátoři, kteří se vyžívají v lovení kořisti. Naopak preferují kusy, které jsou již zraněné a nedokážou se bránit. Z toho důvodu zaútočí na plavce nebo potápěče.

Jejich pohyby totiž připomínají zraněného tuleně nebo želvu, což se žralokovi zdá jako velmi snadno dosažitelná kořist. Budoucí lidské oběti uškodí i jakákoliv drobná odřenina nebo škrábnutí, neboť krev vycítí tento predátor až na 400 metrů, jeho smyslové orgány totiž zachytí i velmi malou koncentraci chemických látek.

Co dělat, když se "to" stane?

Když už tedy taková situace nastane –  a vy se ocitnete v blízkosti tlamy, která má až 5 řad hrůzostrašných zubů, odborníci radí dodržovat tyto zásady:

• Nesnažte se uplavat. Čím víc se budete hýbat, tím více upoutáte žralokovu pozornost. Stále platí ono moudré pravidlo, že největší šanci v „souboji“ žralok versus člověk má ten, kdo bude předstírat mrtvého.
• Nespouštějte ho z očí. Největší chybou je otáčet se k žralokovi zády. I když je to v dané situaci hodně těžký úkol, zkuste zachovat klid a bez překotných pohybů se snažte pomalu vydat na nenápadný ústup směrem k pevnině nebo člunu. Žralok totiž zpravidla rychle zaútočí a pak vyčká, až oběť vykrvácí. Poté se pro svoji kořist vrátí. To je tedy ideální čas k pokusu o rychlou záchranu.
• Udeřte ho. Pokud ani jedna shora uvedených možností nezabrala, zbývá vám přejít do protiútoku. Velkou rybu zkuste silně praštit do čumáku, oka nebo žaber. Tento čin by ho měl na okamžik vyvést z rovnováhy a vám tak umožnit rychlý útěk.

Vzácné druhy diabetu: Jak se diagnostikují, čím se léčí a co stojí za jejich vznikem?

Pravděpodobnost útoku je opravdu malá

S největší pravděpodobností ale nikdo, kdo si přečte tyto řádky, nebude muset tuto situaci řešit. Podle statistických údajů v USA hrozí pouze jednomu člověku z 264 milionů, že se stane obětí žraloka. Naopak se tito mořští tvorové stávají stále více oběťmi bezdůvodného lidského zabíjení. To dokládá i fakt, že na 1 zabitého člověka, připadá až 2 000 000 žraloků, které usmrtili lidé, tvrdí americký statistický úřad.

Příčinou jejich hromadného vybíjení byly i filmy typu Čelisti, které tyto velké ryby vypodobnily jako krvežíznivé lidožrouty. Naštěstí se ale v současnosti natáčí stále více dokumentů zobrazujících žraloky reálně a založených na vědeckých studiích, které jasně dokazují, že žraloci úmyslně na plavce ani potápěče neútočí, ale spíše si je spletou s kořistí.

KAM DÁL: Velcí bílí žraloci mizí z pobřeží Kapského Města. Končí v jídle, ale i díky ekologickým změnám.