Eiffelova věž byla určena k demolici. Zachránil ji sám Gustave Eiffel a dnes je symbolem Francie

Ocelová stavba, kterou dodnes obdivuje celý svět, vznikala v letech 1887 - 1889, tedy pouhé dva roky. Její konstruktér jí tehdy určil výšku tří set metrů a pětašedesáti centimetrů. Ta je ale nyní s ohledem na anténu, nainstalovanou na její špici, již plných 324 metrů. V době vzniku věže její podobu i umístění kritizovaly mnohé tehdejší osobnosti, mezi kterými nechyběl ani spisovatel Alexander Dumas.

Poděkujte Španělům

Stavba pařížské Eiffelovy věže začala 1. července roku 1887 a Francouzi za tuto dnešní opěvovanou dominantu svého hlavního města vlastně vděčí Španělům. Právě ti totiž dříve odmítli umístění takové věže v Barceloně, které jí její autor Gustave Eiffel nejprve nabízel. Jeho projekt však byl označen za nevkusný a navíc příliš nákladný. Barcelonská radnice jej autorovi tehdy vrátila, ale on své úsilí o prosazení tohoto projektu nevzdal.

Eva žije ve Štrasburku a říká: Virus ve Francii pomohly rozšířit zbytečné volby a církevní setkání

Další pokus už vyšel

A tak mohl o několik měsíců později znovu soutěžit - a tentokrát i zvítězit v konkurenci dalších přibližně sedmi stovek dalších návrhů na dominantu oslav sta let od francouzské revoluce a vstupní bránu na Světovou výstavu. Ani tady se sice věž u některých osobností nesetkala s jednoznačně kladným přijetím, ale obecně sklidila již tehdy ohromný úspěch. I když podle prvních předpokladů mělo jít o stavbu pouze dočasnou, která měla na svém místě setrvat pouhých dvacet let…

Promyšlená organizace stavby

Výstavba pokračovala i díky dobré organizaci práce velmi rychle. „Všechny prvky byly připraveny v továrně Levallois-Perret poblíž Paříže, v sídle společnosti Eiffel. Každá z 18 000 částí věže byla navržena a vypočtena na desetinu milimetru a sestavena do prvků přibližně o pěti metrech. Na místě se o sestavení tohoto gigantického díla staralo 150 až 300 pracovníků pod dohledem týmu zkušených stavitelů velkých kovových mostů,“ uvádí o stavně Eiffelovy věže oficiální stránky této památky.

Jediný pohled z takové výšky

V průběhu roku 1889 od otevření Eiffelovy věže se na její vrchol vyšplhaly bezmála dva miliony lidí! Okamžitý zájem o věž byl jistě také dán skutečností, že v tehdejší době nebylo možné jiným způsobem pohlédnout na město a krajinu z takové výšky. Musíme si uvědomit, že v té době teprve bratři Wrightové podnikali první sice ambiciózní, avšak zatím neúspěšné pokusy o vzlet letadla. V době svého vzniku - až do roku 1930 byla také Eiffelova věž nejvyšší stavbou světa. V uvedeném roce ji překonal americký Chrysler Building se svými 318 metry.

Co zachránilo Eiffelovku?

Původně bylo plánováno, že bude věž na svém místě stát pouhých dvacet let. Jak šel čas, postupně se ale její význam přesouval z ryze symbolického k praktickému využití. Nejprve zde byla umístěna meteorologická stanice, později odtud probíhalo telegrafní spojení (nejprve na přibližně čtyřkilometrovou vzdálenost) a v roce, kdy měla být věž skutečně odstraněna, se jejímu staviteli podařilo přesvědčit armádu, že jde o jedinečnou možnost využití této stavby pro bezdrátové spojení právě v této oblasti. Tehdy se již jednalo o pokrytí území čtyř set kilometrů v okolí věže, o čtyři roky později šlo již o 6 000 kilometrů. Od roku 1921 věž umožňuje rozhlasové vysílání a v roce 1935 ji začala využívat i televize. Eiffelova věž tak v průběhu prvních desetiletí obhájila svoje právo na existenci a dnes je již tak silným symbolem, že by patrně ani nikdo o jejím odstranění nemohl uvažovat.

Následovnice nebo napodobeniny?

Eiffelova věž má ve světě mnoho více či méně věrných kopií. První “napodobeninu” vztyčili v Lyonu, následovala Petřínská rozhledna, která svoji pětinovou výšku ale kompenzuje strategickým umístěním na vrcholu petřínského kopce, poloviční Eiffelovka stojí také v Las Vegas, další jsou v Číně nebo v USA…

Zajímavá je nejen výška věže

• Jak je vysoká Eiffelova věž? To vlastně není možné tak jednoznačně říct. Vzhledem k její výšce, množství a druhu použitého materiálu na věž působí povětrnostní podmínky a hlavně teplota, která je příčinou skutečnosti, že rozdíl mezi výškou Eiffelovy věže v parném létě a mrazivé zimě je až šest centimetrů.
• Eiffelova věž se stala dokonce momentem sváru mezi Hitlerem a pařížským vojenským guvernérem von Choltitzovem. Ten dostal příkaz věž zbořit, ale odmítl uposlechnout.
• Eiffelova věž musí být také řádně udržována, aby byla schopná odolávat nepřízni počasí. Proto dostane každých sedm let nový nátěr - a zajistit dostatek barvy na celou věž není jednoduché. Vždyť je jí na její natření potřeba plných 60 tun! Na její údržbě vždy musí pracovat četa natěračů přibližně půl druhého roku.
• Jakou barvu má vlastně Eiffelova věž? Bylo by lépe položit jinou otázku: Jakou barvu má nyní Eiffelova věž? Věž totiž v průběhu své dnes již více než stoleté existence několikrát změnila kabát. V době svého otevření ale byla červená.
• Ani v noci Eiffelova věž ve městě nezaniká. Od večera až do jedné hodiny ranní (nebo do dvou v zimě) svítí do okolí za běžných okolností žlutavým světlem, ve výjimečných případech je ale možné barvu jejího osvětlení změnit - například na francouzskou trikoloru nebo i další symbolické barvy. V době, kdy stála Francie v čele Evropské unie, měla v noci Eiffelova věž modrou barvu se žlutými “hvězdami”.
• Její konstruktér Gustave Eiffet si zřídil ve třetím patře věže vlastní malý apartmán. Bohužel se o něm brzy dozvěděli Pařížané a jejich zájem o alespoň krátkodobé zapůčení tohoto prostoru Eiffela velmi obtěžoval. Nicméně návštěvy zde přijímal prý velmi ochotně a rád.

KAM DÁL: Profesor Ondřej Ludka radí, jak se vyrovnat se špatným spánkem. Většinou stačí dodržovat pár pravidel