Stav nouze zpřísní tresty: Vězení může znamenat i jindy banální prohřešek

Důvod pro zostření trestů je jednoduchý. „Stát musí za těchto mimořádných okolností využít kapacity záchranných i bezpečnostních složek na zajištění běžného fungování společnosti. Legislativa proto myslí na to, kdy silami policie, zdravotníků či hasičů někdo zcela zbytečně plýtvá, a zostřuje za této situace tresty. Zároveň přísněji postihuje ty, kteří příležitost zneužijí například ke vloupání, popřípadě dokonce ke krádeži zboží, které společnost momentálně akutně potřebuje. V současnosti jsou to například balení roušek,” vysvětluje Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Kvůli koronaviru zavřené školky a školy: Zbytečný hazard s ekonomikou i vzděláním dětí, nebo nutnost?

Trestní zákoník tak v podobných situacích přímo stanoví vyšší trestní sazby na jednotlivé skutkové podstaty některých trestných činů - jedná se o tzv. kvalifikované podstaty. Do této kategorie případů spadají trestné činy jako šíření poplašné zprávy, šíření nakažlivé nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a obdobnými případy jednání, které zpravidla nějak souvisí s důvodem, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zákon tak myslí na nezodpovědné občany, kteří o nákaze koronavirem vědí, a přesto chodí mezi ostatní lidi.

Falešný poplach je velký problém

Skutkové podstaty některých běžných trestných činů pamatují na situaci nouzového stavu tím, že ve své kvalifikované podstatě slibují pachateli vyšší trest v porovnání s běžnou situací. Právě tak se hledí na trestný čin podvodu. Pokud podvodným jednáním pachatel způsobí někomu škodu ve výši 10 tisíc korun, za běžné situace mu hrozí trest v základní sazbě, čili do dvou let odnětí svobody. Pokud však stejný podvod se stejnou škodou způsobí za situace, kdy byl vyhlášen nouzový stav, trestní zákon požaduje odnětí svobody v rozmezí od dvou do osmi let.

Když někdo dostane nepříliš moudrý nápad a zavolá na jednu z krizových linek s falešným hlášením, v době stavu nouze toho bude litovat více než jindy. „U falešných telefonátů na nouzové linky se za běžné situace jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy. Pachatel za něj může být potrestán až třemi roky nepodmíněně. V některých případech vyvázne s podmínkou, protože se mu čin podaří uhrát na klukovinu. Ne tak v době stavu nouze, kdy se vše zpřísňuje,” uvádí Kadlec. Opět se totiž jedná o čin spáchaný v době události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Trestní sazba se tak zvyšuje až na osm let.

Imunolog Víšek: Vitamín D je tak trochu potížista, ale proti koronaviru pomáhá

Za vloupání, ale i za zkreslení stavu hospodaření

Česká legislativa ale má i jiný nástroj, jak postihnout trestné činy a přestupky spáchané za mimořádného stavu. Je jím tzv. obecně přitěžující okolnost. Soud by měl při vyměřování výše trestu k této okolnosti přihlédnout tím, že udělí vyšší trest v porovnání s tím, kdyby se pachatel obdobného jednání dopustil za běžných okolností. Toto platí obecně pro veškeré trestní činy, takže například pokud se někdo v době vyhlášeného nouzového stavu dopustí trestního činu zkreslování údajů o stavu hospodaření, měl by i za takové trestněprávní jednání dostat vyšší trest v porovnání s normální situací.

O zpřísnění trestů informuje i Nejvyšší státní zastupitelství. Pokud se pachatel dopustí za běžného stavu krádeže vloupáním do stánku s potravinami a odcizí zboží v hodnotě 500 korun, hrozí mu trest odnětí svobody v sazbě až dva roky. Pokud se obdobného jednání dopustí v současné době, tedy během vyhlášeného nouzového stavu, může jít do vězení až na osm let.

KAM DÁL: Nový ministr zdravotnictví Prymula: Kdo je tento chlapík s vazbami na Čínu a s podezřením na střet zájmů?