Chronické žilní onemocnění: Jaké jsou nejčastější zákroky a kolik za ně zaplatíte?

Posilovat imunitu, jíst vhodné doplňky stravy, hýbat se. I to jsou známé způsoby, jak bojovat s nemocí covid-19. Jedním ze zásadních vitamínů je přitom "déčko", kterého však mají Češi nedostatek. Proč tomu tak je, kde ho získat a jak je to tedy s tou imunitou? I to vysvětlil MUDr. Pavel Komárek.
Odborníci zabývající se tématem si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek. Upozorňují na to i stránky Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Například Isaac Pugach a Sofya Pugach z Texasu provedli výzkum na evropských pacientech, kdy zkoumali souvislost nedostatku vitamínu D s nemocí covid-19. Došli k závěru, že by se hladina vitamínu D měla plošně sledovat a že doplňky stravy s vitamínem D mají velkou roli v prevenci některých nemocí, včetně covidu-19,“ vysvětluje doktor Komárek.
Vitamín D podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tím mu pomáhá lépe zvládat infekci. „Proto je zásadní nejen pro imunitu jako takovou, ale i pro pozdější boj s nemocí, když už k nakažení dojde. Optimální hladina vitamínu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l. To může způsobit, že jsme náchylnější i k nákaze běžným nachlazením nebo chřipkou.“
Lidské tělo vitamín D získává přirozeně ze slunečního záření. „Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitamínu pouze z pobytu na slunci,“ má jasno odborník.
Potíž je ale v tom, že na území České republiky je ve srovnání například s jihoevropskými státy podstatně méně slunných dnů v roce. „Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamín D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.“
Druhou cestou, jak tělu vitamín dodat, je strava. „K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU.“
Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. „Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné, například doporučená denní dávka vitamínu D pro děti do 1 roku je dle odborníků 400 až 500 IU,“ uvažuje Komárek.
Vhodné jsou zejména mořské ryby a mléčné výrobky, vitamín D ale najdeme i ve vepřovém sádle a slanině. „Při koupi vajec je dobré se zaměřit na jejich původ, ty od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitamínu D než ty od slepic chovaných v kleci. Pokud bychom se ale snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1 000 IU vitamínu D, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné.“ Co tedy dělat, pokud denně nekonzumujete mořské ryby a nemáte dostatek vitamínu ani ze slunce?
Nejjednodušší cestou je zakoupit v lékárně doplněk stravy s obsahem vitamínu D. „K dostání jsou i výrobky s kombinací vitamínu D a probiotik, které přirozeně podporují rovnováhu střevní mikrobioty. Kombinací probiotik s vitamínem D, kterou mohou v podobě kapek užívat děti již od 2. týdne věku, se tělu dostává vzpruha pro imunitu, trávení a v případě dětí i růstu a vývoji kostí a zubů.“
KAM DÁL: Onemocnění srdce a cév nebolí, ale zabíjí. MUDr. Křivánek vysvětluje, co je potřeba hlídat a kdy už máme problém.