Glasnosť a perestrojka Michaila Gorbačova: V čem byly unikátní a byly vůbec k něčemu?

Jako závan čerstvého vzduchu ve zkostnatělém Sovětském svazu byla glasnosť a s ní související perestrojka, jež vzešly v 80. letech 20. století z pera prvního a také posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Přinesly ekonomické a politické změny, které měly pomoci tehdejšímu hospodářství SSSR postavit se opět na nohy.

09.05.2019 - 08:30  
První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov
Zobrazit fotogalerii (3)

V politice působil Michail Gorbačov jako zjevení, možná i proto, že k moci nastoupil po fyzicky sešlém a nemocném Černěnkovi. Čtyřiapadesátiletý Gorbačov byl prvním generálním tajemníkem komunistické strany, jenž se narodil až po Velké říjnové revoluci (Lenin, Stalin, Malenkov, Chruščov, Brežněv, Andropov, Černěnko se všichni narodili ještě v době ruského impéria).

Větší otevřenost v politické oblasti

Cílem Michaila Gorbačova byla také reforma stagnující komunistické strany a politické situace v tehdejším Sovětském svazu. Glasnosť pochází z ruštiny a v politickém smyslu znamená "otevřenost" v činnosti státních orgánů a také minimální potlačování svobody slova a informací.

To znamenalo hlavně menší kontrolu tisku a také propuštění tisíce politických vězňů a disidentů na svobodu. Michail Gorbačov počítal s tím, že díky glasnosti podpoří obyvatelé Sovětského svazu jeho reformy, které nebyly vedením strany vždy kladně přijímány.

Michail Sergejevič Gorbačov:

  • Narodil se 2. března 1931 v Sovětském svazu. Vystudoval práva.
  • 1985-1991 byl generálním tajemníkem ÚV KSSS
  • 1988-1989 byl 12. předsedou Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
  • 1989-1990 byl 1. předsedou Nejvyššího sovětu SSSR
  • 1990-1991 jediným prezidentem SSSR
  •  V roce 1987 uznal, že na jeho reformy měl vliv Dubčekův "socialismus s lidskou tváří"
  • Je nositelem Nobelovy ceny míru za rok 1990.

Změny vedly k pádu východního bloku

Michail Gorbačov se zasadil o radikální změny, jimiž snížil kontrolu státních orgánů Komunistickou stranou Sovětského svazu. Současně se snažil o zlepšení mezinárodních vztahů se Západem. Mimo jiné i tím, že navázal poměrně přátelské vztahy se západními politiky - například s Margaret Thatcherovou, Helmutem Kohlem nebo Ronaldem Reaganem.

Nechal stáhnout sovětské vojáky z Afghánistánu a opustil také Brežněvovu doktrínu, čímž nechal zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitrostátních problémech. Toto rozhodnutí Gorbačova nakonec mělo významný dopad -  vedlo totiž k sérii politických převratů v roce 1989, jež se jako lavina převalily v jednotlivých zemích východního bloku (r. 1989 a sametová revoluce v Československu). Pád železné opony přispěl k ukončení studené války mezi Východem a Západem.

Uvolnění otěží a diktatury
Perestrojka neboli přestavba se snažila nastartovat sovětskou ekonomiku, jež čím dál tím více chřadla. Kvůli zaostalosti výrobních podniků či jejich malé samostatnosti nebylo možné konkurovat domácí výrobou na zahraničních trzích a regály v obchodech zely většinou prázdnotou.

Gorbačov dosáhl alespoň dílčích úspěchů v decentralizaci a zvýšení samostatnosti podniků. Nové zákony pomohly státním podnikům, protože jim zajistily samostatné financování. Asi nejdůležitější byl družstevní zákon, jenž v omezené míře zavedl soukromé podnikání. Začala vznikat družstva - restaurace, obchody nebo manufaktury, do té doby na sovětské scéně něco nevídaného.

Ruku v ruce s Gorbačovovou glasností a perestrojkou přišel rozpad Sovětského svazu a konec vlády komunistické strany, které se však neobešly bez politických ani ekonomických problémů, což ostatně bývá hlavní rysem všeho nového.