Albert Fish byl sériový vrah, pedofil kanibal a masochista. Trest smrti na elektrickém křesle ho potěšil

Fish byl jedním z nejhorších sadistických vrahů. Hovoří se o stovkách obětí
 

Kdo byl Albert Hamilton Fish? Šlo o jednoho z nejznámějších amerických sériových vrahů, který si na konto podle vlastních slov připsal až stovku životů malých chlapců a dívek. Prokázat se mu ale podařilo “jen” čtyři vraždy. Trpěl pedofilií, ale i sadismem, exhibicionismem, voyerismem, koprofagií a dokonce kanibalismem. Ani tento výčet ještě bohužel není úplný…

Albert Fish se narodil v roce 1870 ve Washingtonu. V jeho rodině se vyskytovalo více mentálně postižených lidí včetně jeho matky a sourozenců - a jak se zdá, ani Albertovi se takové problémy nevyhnuly. Dohromady bylo v rodině dvanáct dětí a po otcově úmrtí se o ně musela postarat sama matka, což prakticky nebylo možné. Albert se tak najednou v pěti letech ocitl v sirotčinci, což jeho slabému duchu rozhodně nemohlo prospět. Brzy se z něho stalo velmi problémové dítě. Jak se později ukázalo, měl ke svému zlobení i jiné důvody než ostatní děti. Bití na holé tělo, které se tehdy v sirotčinci praktikovalo, mu totiž oproti jeho vrstevníkům přinášelo potěšení.

Vliv sirotčince

Fish se i vzhledem k pobytu v sirotčinci, kde žili jak chlapci, tak i dívky, začal zabývat svojí sexualitou, která ale měla již tehdy násilný podtext. Kromě toho spolu s ostatními trápil zvířata a když byl v devíti letech ze sirotčince propuštěn, už dobře věděl, jaké potěšení mu činí ubližovat druhým, ale také nechat ubližovat sobě. Šlo o sadomasochismus, který si nesl dále do života.

Fascinace kanibalismem

Ze sirotčince se vrátil domů, kde brzy po pádu ze stromu prodělal úraz, jenž jej poznamenal na celý zbytek života. Albert Fish trpěl závratěmi, koktáním a bolestmi hlavy. V té době mu také jeho starší bratr, který byl již námořníkem, vyprávěl o svém setkání s kanibaly. To mladého Fishe přímo fascinovalo a podle výpovědí u soudu, který později rozhodoval o jeho osudu, se právě kanibalismus často objevoval v jeho snech.

"Výhodné" řemeslo

Jak se dá předpokládat, nebyl Albert Fish nijak dobrý žák. Po základní škole se vyučil malířem pokojů, což mu později dávalo možnost dostat se do domů a bytů obětí, aniž by komukoliv bylo cokoliv podezřelé. V té době se ale již začal o zločin zajímat velmi vážně, pročítal novinové články o vraždách, vystřihoval a schovával si je. Zvláštní zájem věnoval “Řezníkovi z Hannoveru”, německému sériovému vrahovi a kanibalovi. Přitahovala jej i literatura o zločinu.

Anonymní New York

V roce 1890, tedy ve svých dvaceti letech, se Albert Fish usadil v New Yorku a stal se z něj prostitut. To už měl zkušenosti z předchozího sadomasochistického homosexuálního vztahu. New York mu poskytl netušené možnosti a anonymitu. Chodil pozorovat děti na plovárnu a pak již přišlo první znásilnění a pravděpodobně i první vraždy, ačkoliv ty prokázané se datují až od roku 1924.

O vlastní děti se staral

Zajímavé je, že měl Fish mladou manželku a s ní i šest dětí. To mu ale nezabránilo v tom, aby se ještě několikrát protizákonně oženil. Když jej jeho skutečná manželka opustila, staral se o své děti sám. Pak se u něj ale projevila další porucha a začal vnímat náboženské halucinace, jež ho nabádaly k lidským obětem. Přesto měl svoje děti a potom i vnoučata velmi rád - samozřejmě svým způsobem. Podle jejich výpovědí u soudu je nutil hrát hry, při nichž mu ostatní ubližovali. A ubližoval i sám sobě. Rentgen, který mu byl po zadržení proveden, lékaře překvapil. Sám si do těla zapíchal jehly a háčky, a to na místa, kde musel být takový zákrok nadmíru bolestivý.

Nechutné dopisy

Albert Fish byl dokonce na tři měsíce vězněn, ale z pohledu jeho ostatních činů pro malichernost. Odpovídal na inzeráty, ale ne jako běžný zájemce, ale velmi vulgárně a pod různými smyšlenými jmény. Na jeden inzerát odesílal množství podobných nechutných odpovědí. Od počátku dvacátého století až do jeho třicátých let si pobyl Fish ve vězení dokonce osmkrát. Jednou šlo o krádež peněz, jindy pro podvody a podobně. Nevyhnul se ani pobytům na psychiatrii. Lékaři ale uznali, že blázen není, a tak jej pustili.

Farmář Fish

Pak přišel rok 1928 a Fish odpověděl na inzerát mladého muže, který se zajímal o zaměstnání na venkově. Nabídl mu práci a dokonce byl v rodině i pozván na oběd. To ale rodiče mladého muže a jeho desetileté sestry Grace netušili, jak velkou chybu udělali. Fish dívku uviděl a podařilo se mu její rodiče přesvědčit, aby ji pustili s ním na oslavu narozenin jeho příbuzné. Bylo to naposledy, co rodina dívenku viděla.

Ztracená Grace

Když se dívka nevracela domů, rodiče kontaktovali policii. Když řekli, na jakou adresu měl Fish Grace odvést, zjistili, že jde o místo smyšlené, stejně jako farma, na níž nabízel práci jejich synovi. Rychle se rozjelo masivní pátrání, do něho se zapojili i místní lidé. Poměrně brzy policisté zjistili, že mnohá vodítka míří do Harlemu, na který se poté také zaměřili. Při vyšetřování vyšlo najevo, že se podobný případ odehrál už před rokem, kdy se ztratil malý chlapec, jehož podle jeho kamaráda odvedl starší muž s knírem. Jako pravděpodobné se také začalo jevit spojení Fishe se zmizením dalšího chlapce již v roce 1924. Jeho tělo tehdy našli v šíleném stavu v lese. Byl uškrcen a zle zmlácen. Malou Grace ani její tělo se ale vypátrat nepodařilo.

Zlom přinesl jediný dopis

Uplynulo několik let, po které se případ prakticky neposunul, až jednoho dne dostala rodina Grace dopis od Fishe, který musel rodiče šokovat. Byl psán Grace a jeho obsah byl tak obscénní, že snad ani nebylo možné jej zveřejnit. Nicméně nesl všechny znaky písma muže, po jehož stopě před lety policie šla. Bylo zjištěno, ze které pošty byl poslán, a podle nápisu na obálce policie také přišla na další podrobnosti. Obálku ukradl ve firmě jeden pracovník, který ji ale později při stěhování nechal ve starém bytě. Stačilo zjistit, kdo se po nerozvážném muži nastěhoval do bytu. Byl to právě Fish, který - ačkoliv tam už opět nebydlil, musel se ještě stavit pro šek na peníze. A na to si policisté počkali a dočkali se. Albert Fish byl zatčen.

Kanibal Albert Fish

Sadistický vrah se ke svému činu prakticky ihned přiznal a ochotně sděloval i podrobnosti svého ohavného činu. Přiznal dokonce, že část dívčina těla uvařil a po několik dní jej jedl. Když se policisté vydali na místo, které Fish určil jako dějiště vraždy, našli ostatky zavraždeného děvčátka. V dalším vyšetřování se Fish postupně přiznával k dalším a dalším vraždám, kterých podle některých teorií mohly být až stovky. Měl výhodu v tom, že pracoval jako malíř pokojů a nikomu tak nebylo divné, že se po domě pohybuje neznámý muž. Ten často ale vlákal dítě do sklepa a o jeho dalším osudu je lepší ani nepřemýšlet. Svázané a mučené nakonec podlehlo krutosti svého trýznitele. Podle svých vlastních slov řádil Fish v mnoha státech a všude za sebou nechával mrtvé děti a nešťastné rodiny. Jak se ukázalo, několikrát dokonce v těchto případech vypovídal jako svědek, ale kdo by podezíral šedovlasého starce z něčeho tak šíleného?

Radost z trestu

V soudním procesu byl Albert Fish odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. „Jaká to bude radost umřít na elektrickém křesle! To bude úžasné mrazení. Jediné, které jsem ještě nikdy nezkusil,“ reagoval tehdy Fish, jako by chtěl všechny ještě naposledy ujistit o své zvrhlosti. Popraven byl v lednu roku 1936, ale nikdy se nepodařilo dohledat všechny případy a oběti, na nichž měl svoji vinu.

KAM DÁL: Hrůza na zubařském křesle: bolavý zub doporučovali léčit havraním lejnem a vytržení zubu nejednou končilo smrtí pacienta.

 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru