Americká Minerva: první deník na světě. Co všechno s jeho vydáváním souviselo?

Deníky jsou dnes naprostou samozřejmostí, Americká Minerva ale byla první
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Deníky dnes bereme jako samozřejmost, i když jejich papírová vydání jsou v době internetu již dávno za zenitem. Jsme tedy zvyklí přijímat zprávy prakticky nepřetržitě - minutu po minutě. Kdy a kde ale vlastně vznikly první noviny, které vycházely skutečně každý den a mohly tak přinášet aktuální informace? Asi se budeme divit, ale první deník by právě 9. prosince oslavil 227 let…

Úplně první deník na světě založil 9. prosince 1793 Noah Webster, původem z Connecticutu. Svoje noviny začal vydávat - kde jinde - v New Yorku a do vínku jim dal název Americká Minerva. Dnes by se nám mohlo vydávání deníku zdát jako samozřejmá věc, v tehdejší době měl tento krok ale mnohé zajímavé souvislosti, které asi napadnou jen málokoho. Předně se mělo jednat o noviny, které by zpřístupnily informace prakticky každému. Proto také byla stanovena velmi nízká cena. Ani ta by sama o sobě ale nestačila, kdyby se nenašli čtenáři.

Souvislosti, které bychom nečekali

Vydávání prvního deníku na světě a také zájem o něj svědčí hned o několika dalších souvislostech. Jednak je to hojná gramotnost tamního obyvatelstva, které - ač mnoha národností - bylo schopno číst a přijímat zprávy v angličtině. A pak šlo také o zájem o dění kolem sebe. Lidé měli chuť získávat informace, seznamovat se s novinkami, sledovat politiku i další rubriky. A to nebylo tehdy (a ostatně často není ani dnes) samo sebou.

Politika, práva i možnosti

V roce, kdy vznikla Americká Minerva, samozřejmě již existovaly časopisy a katalogy, v nichž se lidé dočetli užitečné věci. Nebyly ale pro každého. Za prvé šlo o zájmově nebo odborně laděné tiskoviny a pak ani jejich cena nemohla být tak nízká, jako se to podařilo Noahu Websterovi u jeho Minervy. Američané začali toužit po informacích. „Veřejná mysl v Americe, probuzená velikostí politických událostí a netrpělivá na zpoždění, nemůže čekat na měsíční zpravodajství. Denní nebo nejvzdáleněji týdenní komunikace je považována za nezbytnou k uspokojení veřejné zvědavosti. Noviny však nejsou jen prostředkem toho, čemu se říká novinky; jsou to běžné nástroje společenského styku, kterými občané této obrovské republiky neustále diskutují a debatují mezi sebou o tématech nebo veřejném zájmu. Prostřednictvím nich se v době nebezpečí, buď z nepřátelství zákeřných intrik, okamžitě projeví poplach a dojde k jednomyslnosti názorů,“ psala Minerva - a měla pravdu.

Pro zemědělce i průmyslníky

Americká Minerva se tak stala vlastně i prostředkem šíření osvěty v sociální oblasti. Protože byla přístupná i nižším vrstvám, dozvídali se z ní lidé mnoho nového i o svých právech a možnostech. Mimo to se stala také zdrojem informací z praktického hlediska. Množství textů, překládaných z jiných světových periodik, přinášelo čtenářům poučení z oblasti zemědělství i průmyslu. Zatímco za oceánem už například zemědělci využívali v té době “modernější techniku”, americké zemědělství bylo oproti tomu zaostalé. Šířené vědomostí mezi široké vrstvy je tak dalším momentem, který je třeba prvnímu deníku na světě přičíst k dobru.

Změna je život

V průběhu své existence prošly noviny několika změnami majitelů a s tím často i názvu. Například v roce 1905 se z nich stal The New York Globe. Historie samostatného deníku zanikla v roce 1923, když jej jeho tehdejší majitel Frank Munsey spojil v New York Sun. Svůj úkol ale splnily víc než dobře. Staly se první vlaštovkou, kterou následovaly a následují tisíce vydavatelů na celém světě…

KAM DÁL: Co dělá koronavirus s naším mozkem a jak se tam dostane? Braňme se, jak to jen jde.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru