Dřevěná Bouda slámou vycpaná. První české divadlo vydrželo pouze tři roky

11.05.2020 - 14:00  

První ryze české divadlo bylo založeno 11. května 1786. Kultura byla v té době jedna z mála forem, jak udržet v široké veřejnosti vzdělanost a jazyk. Pořídit si knihu nebyla levná záležitost, a tak se stalo divadlo vítanou alternativou. Co se s ním stalo a proč skončilo neslavně?

Koňský trh (dnes Václavské náměstí) byl místem, kde Pražané mohli navštívit první divadlo čistě s českým repertoárem. Založeno bylo pod oficiálním názvem Královské-císařské vlastenecké divadlo, ale neřeklo se mu jinak než Bouda. To mu zůstalo dodnes, byť existuje jen v historických pamětech. Jednalo se o malou skromnou dřevěnou boudu, která se i přes krátkou dobu existence hluboko zapsala do historie naší kultury.

Na čtvrtý pokus

České hry se v té době hrály převážně jako doplněk těch německých. Nejslavnější prkna hostujícím souborům s českým repertoárem byla k vidění v Nosticově, dnešním Stavovském divadle. Nutno dodat, že se z počátku jednalo převážně o překlady německých her. První takovou byl Kníže Honzík z roku 1771.

Tlak formujících se vlasteneckých osobností však postupně přispěl k tvorbě původních českých her, kterých ovšem nebylo mnoho. Přirozeně vznikl nápad na vybudování stálé scény. Budoucí projekt Václava Tháma a Prokopa Františka Šedivého neměl vůbec snadný osud.

Pro povolení na vybudování podobné kulturní instituce bylo nutné jezdit do Vídně, kde se třikrát nezadařilo. Až čtvrtý pokus byl úspěšný a císař Josef II. schválil vznik nové divadelní scény s opravdu honosným názvem Královské-císařské vlastenecké divadlo. Jak však dobové prameny popisují, k honosné kulturní instituci mělo divadlo daleko.

Slámou vycpaná

Ve svém románu Vlastencové z Boudy si o vzhledu nebral servítky český vlastenec a dramatik Josef Jiří Stankovský.

„Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě U Císařských. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno.”

Krutý soud jednoho z vlastenců popisuje nuznost celého objektu. Autoři projektu totiž disponovali velkým nadšením, ale nikoli finančními prostředky. První představení se v těchto podmínkách odehrálo 8. července 1786, na programu byla hra Vděčnost a láska k vlasti. Byť zní představení výsostně česky, jedná se také o přeložené dílo z němčiny.

Nízká úroveň

Bouda existovala pouhé tři roky. Nějakou dobu historikové pracovali se scénářem, že brzké zavření mělo politický podtext, ale realita byla pragmatičtější. Nízká cena vstupného a nevalná úroveň představení způsobila velké finanční problémy a kvůli dluhům byla Bouda v roce 1789 stržena.

I tak byl význam tohoto prvního českého divadla pro naši kulturu a následné národní obrození významným milníkem. Český národ měl alespoň nějakou dobu své kulturní centrum a Koňský trh se stal vyhledávaným místem českých Pražanů.

Nebyl to samozřejmě definitivní konec českého divadla. Soubor nejdříve měnil místa, kde mohl nadále hrát svůj repertoár. Až se v roce 1792 usadil ve zrušeném klášteře U Hybernů, kde je scéna dodnes. Nejvýznamnějším autorem té doby byl Václav Thám. Napsal více jak padesát her a je považován za prvního českého divadelníka.

KAM DÁL: Tajemství kolem smrti autora Malého prince. Geniální spisovatel byl údajně sestřelen svým obdivovatelem