Vídeň i Berlín ve 20. a 30. letech byly centra volnomyšlenkářství. Tou dobou „frčely“ revoluční myšlenky jako fašismus, komunismus nebo anarchismus. Lidé byli pobláznění do okultních věd, vyvolávání duchů (spiritismus) se stalo jakousi společenskou tradicí. Seancemi se nezabývali jen majetní lidé ve městech, měly své zastoupení i na venkově. Vznikalo mnoho spolků, které se hlásily k pohanskému původu Germánů.
Opuštěný a zhrzený malíř
Tehdejším Mnichovem se potloukal vojenský veterán, nezaměstnaný, bydlící na ubytovně. Později dostal práci jako jeden z armádních zpravodajů. Ti byli posíláni do různých politických skupin, aby zkoumali jejich cíle a působení. Měli zkrátka předstírat, že jsou nadšenci do jejich myšlenky, a stát se členem takového uskupení. Adolf Hitler byl poslán do krajně pravicového spolku, ve kterém se mísil antisemitismus, okultismus a indický mysticismus. Byla jím Německá dělnická strana. Její zakladatelé byli většinou členové ezoterického spolku Thule. Ti věřili v magickou a všeprostupující sílu Vril, se kterou se snažili pracovat pomocí invokací a magických hůlek.
Hitler byl myšlenkami této strany doslova nadšen. Její členové byli také stoupenci tehdy velmi rozšířené myšlenky zvané Dolchstoßlegende. Šlo o přesvědčení, že Němci prohráli první světovou válku proto, že jim někdo bodl dýku do zad. Ten někdo měli být socialisté a Židé. Nejvíc Hitlera upoutal básník, mág a samozřejmě člen zmíněného spolku Dietrich Eckart. Naučil jej řečnickému umění, knihu Mein Kampf původně věnoval právě jemu. Později se strana přejmenovala na již známou NSDAP. Podle našich zjištění v té době Hitlera ezoterika příliš nelákala, jeho zájem o ni vzrostl až v nadcházejících letech.
Vzestup temného mága
Lidé se, jak známo, uchylují ke spirituálním myšlenkám zejména v nejhorších životních obdobích. Hitler nebyl výjimkou. Chmurné období pro něj nastalo, když se mu nepovedl tzv. pivní puč. Šlo o pokus uchvátit moc ve státě, pochod, který měl napodobit Mussoliniho pochod na Řím.
Neuspěl, vše skončilo fraškou, Hitler a ostatní nacističtí vůdci skončili ve vězení. Dalším neúspěchem byly volby. Budoucí vůdce třetí říše na tom byl psychicky tak špatně, že přemýšlel poprvé nad sebevraždou. Právě v této době, jako na zavolanou, potkal jasnovidce a černého mága Erika Jana Hanussena.
Kouzelné spojení s mandragorou
Astrolog Hanussen tehdy neúspěšného politika Hitlera okouzlil. Není divu, byl to špičkový manipulátor, který by dneska určitě pracoval v politickém PR. Sám o sobě tvrdil, že je dánský šlechtic, často se představoval také jako „von Hanussen“. Ve skutečnosti pocházel z Moravy, nebyl Dánem, ale ani čistokrevným Árijcem, byl totiž Židem, což Hitler tehdy ještě nevěděl. Značnou část života strávil v Prostějově a udělal závratnou kariéru postavenou na kouzlech, která jej dovedla až do Hitlerovy kanceláře.
Psal se rok 1932 a Hitler nevěřil, že volby dopadnou dobře. Tehdy mu Hanussen slíbil náhlý obrat a také vytvořil jakési magické spojení, ke kterému potřeboval kořen mandragory rostoucí na pozemku, kde se nacistický vůdce narodil. Poté vytvořil spojení mezi ním, kořenem a Adolfem Hitlerem. Přísahal, že ho štěstí bude provázet, dokud tomuto svazku zůstane věrný. Dobové noviny skutečně ukazují kresbu Hitlera na setkání s nacisty v Mnichově, kde onu mandragoru svírá v ruce. Hanussen byl také ten, kdo vymyslel sérii gest, kterými později při svých proslovech Hitler nechvalně proslul. Dostával se v nich až do transu. Můžeme jen hádat, zda byla tato gesta skutečně magickými invokacemi.
Tajemné hrady SS
Hanussen nezůstal ve službách Hitlera dlouho. Vysoce postaveným nacistům v nejbližším okruhu Adolfa Hitlera se jejich podivný vztah nezamlouval. Hledali na Hanussena špínu a nemuseli hledat dlouho. V Prostějově býval aktivním členem židovské obce, dokumenty, které si obec vedla, jej bohužel prozradily. V dubnu 1933 jej nalezli mrtvého u něho doma, pravděpodobně otráveného členy SA.
Sepjetí s okultismem však trvalo. Hitler se ale po svém úspěšném zvolení vůči těmto praktikám ohradil a veřejně je zatratil. Tiše je toleroval šéfovi SS Heinrichu Himmlerovi. Ten sám sebe považoval za inkarnaci císaře Jindřicha Ptáčníka. Na hradech, které obsadila SS pro výcvik svých členů, se děly pohanské rituály, ale také různé magické pokusy. Například snaha telepaticky pohnout věcí ležící v jiné místnosti. Jejich hlavním sídlem byl hrad Wewelsburg, u nás je známým hradem spojeným s jednotkami SS Sovinec, který není zdaleka jediný.
Zdroj: autorský článek (autor své znalosti čerpal z knih Nacisté a okultismus: Temné síly ve službách třetí říše – Paul Roland a Strážce brány – Stanislav Motl a přednášek A. Vašíčka)
KAM DÁL: Odborníci našli plyn, který může změnit svět. Je úplně všude, jen ho nevidíme, říkají
