Prahu tehdy zasáhla ničivá povodeň. Psal se rok 1432. Velká voda strhla pět pilířů Karlova mostu, a dostala se dokonce i na Staroměstské náměstí. V tu chvíli se nevědělo, že město na dlouhé roky o svou chloubu přišlo. Opravit most, který je dnes významnou památkou, trvalo 71 let. Jeho znovuotevření se povedlo 22. června 1503. Tento den se někdy také uvádí jako definitivní dokončení mostu.
Zakletý Karlův most
Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu. V seznamu dochovaných mostů je ale druhý nejstarší. Tím prvním je Písecký kamenný most, který stojí na šesti pilířích, je tvořen sedmi oblouky a přemosťuje řeku Otavu. Někdy se říká, že je to právě Karlův most, který je snad zakletý – přitahuje totiž povodně už po celá staletí.
Své místo si musel most zkrátka několikrát obhájit. Roku 1432 smetla ničivá povodeň pět jeho pilířů. Ředitel Muzea Karlova mostu Zdeněk Bergman řekl pro Radiožurnál: „Dokonce máme i pravděpodobnou rysku povodně – v podzemním kostele sv. Ducha v klášteře křižovníků u Karlova mostu.“ Další povodeň přišla v únoru roku 1784 a vzala s sebou mimo jiné i jednoho ze dvou andělů u sousoší svatého Václava. Trvalo spoustu let, než se jeho torzo znovu našlo. To už se totiž psal rok 2004.
Nelze opomenout ani záplavu v září 1890. Voda si tehdy vzala dva oblouky, a dokonce s sebou vzala několik chodců a vojáků. I v roce 2002 roztřásla kulminující Vltava Karlův most stoletou vodu a panovaly velké obavy, zda most znovu takový nápor zvládne.
Nad Vltavou vznikal stavební zázrak
Stavba Karlova mostu v Praze byla zahájena na příkaz českého krále Karla IV. v roce 1357. Tehdy jím byl nahrazen most Juditin, který byl stržen v roce 1342. Král Karel IV. se ho poté, co jej strhla velká voda v roce 1342, rozhodl neopravovat a postavit nový.
Samotná stavba Karlova mostu trvala přibližně 45 let a byla dokončena v roce 1402. Karel IV. dal postavit most jako součást svého rozsáhlého stavebního projektu, kterým chtěl zdůraznit význam Prahy jako hlavního města Svaté říše římské. Most měl spojit Staré Město s Malou Stranou přes řeku Vltavu.
Stavba mostu byla technickým a stavebním zázrakem té doby, a to především kvůli své rozlehlosti a použití zděných oblouků. Při stavbě bylo použito přes 16 000 kamenů, které byly přepravovány na stavbu pomocí lodí po řece Vltavě. Karlův most je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších a nejkrásnějších stavebních děl v Praze a je pravděpodobně jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí ve městě.
Tramvaje se dříve po mostě proháněly běžně
Ačkoliv dnes je rájem turistů a pěších, kteří si chtějí užít trochu té romantiky, dříve byl klíčovou dopravní tepnou. Až do 40. let 19. století stály totiž v celé Praze jen dva mosty – Karlův a lanový most císaře Františka I., který dnes nese název most Legií a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou a Újezdem.
Jen stěží si v dnešní době představíme, že po Karlově mostě jezdily elektřinou poháněné tramvaje. Ve skutečnosti tam ale jezdily až do dubna roku 1908. Bez zajímavosti není, že k úplné elektrifikaci došlo už v roce 1901, kdy moderní dopravní prostředky nahradily dříve koněspřežné tramvaje. Ty však po Karlově mostě nadále jezdily až do roku 1905. Lidé si prý tehdy nedokázali představit, že by se přes historické přemostění natáhla trolejová vedení. I proto František Křižík přišel s unikátním nápadem spodního přívodu proudu. Šlo však o poměrně složité řešení, které během dvou let mělo více než tři stovky poruch. Když padl rok 1908, tramvajová doprava byla na Karlově mostě zastavena úplně.
Zdroj: lifee.cz, fzone.cz, denik.cz, wikipedia.org, Česká televize
KAM DÁL: Gestapák ze Zlaté labutě i policajt ze Specialistů Jiří Hána: Na večírcích ho nenajdete.
