Okupační sovětská vojska: Lidé v místech posádek s nimi čile obchodovali

Sovětští vojáci se rádi nechávali na památku vyfotografovat
Zobrazit fotogalerii (4)
07.02.2020 - 12:00  

Poté, co v srpnu roku 1968 obsadila vojska Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy naši zemi, byla „dočasně“ rozmístěna do různých lokalit (tento stav trval do června 1991). Po určité době si čeští lidé na novou realitu sice neradi, ale zvykli a ti šikovnější a podnikaví se začali zajímat o obchod i s příslušníky těchto armád. A jak se ukázalo, vojáci vůbec nebyli proti. Kšeftovalo se hlavně s pohonnými hmotami a vojenskými výstrojními součástkami.

Invaze vojsk

Byl to obrovský šok, když 21. srpna 1968 začala v Praze-Ruzyni přistávat obří transportní letadla sovětské branné moci a z nich vyjíždět jeden tank za druhým. Z rozkazu nejvyššího vedení SSSR v čele s generálním tajemníkem L. Brežněvem bylo u nás rozmístěno kolem 300 až 500 tisíc vojáků - přesné počty nejsou známy.

Československá vládní delegace se na všech následujících jednáních se Sověty snažila dosáhnout stažení těchto vojenských sil, ale bezvýsledně. V říjnu se z našeho území postupně stáhla vojska ostatních zemí, ale sovětská armáda zde zůstala, přeskupila se a od roku 1969 se o jejím odchodu již nehovořilo.

Ten nastal až v letech 1990 - 1991, nicméně s traumatem z této dějinné etapy se budou obě strany vyrovnávat zřejmě ještě dlouhou dobu. Seznámíte-li se s rodilým Rusem, který má politický přehled, dříve nebo později při rozhovoru dojde na toto téma a obvykle i na osobní omluvu za to, co se v roce 1968 stalo.

Rozmístění po celém území státu

Střední skupina sovětských vojsk využila ke svým účelům zejména vybrané objekty naší armády. Jak uvádějí data Vojenského historického ústavu, sovětští vojáci byli rozmístěni na sever od Prahy, severovýchodně od Pardubic, poblíž Ostravy, v Přáslavicích u Olomouce a na Slovensku (u Zvolena).

Sovětské letectvo používalo letiště Hradčany u Ralska, Boží Dar u Milovic, Olomouc-Neředín a Zvolen. Vojska se dále rozmístila v celkem 64 lokalitách na území všech krajů naší republiky. Zcela mimořádného postavení časem dosáhl útvar v Milovicích, kam bylo zavedeno i pravidelné vlakové spojení (rychlík Moskva - Milovice).

Protiprávní jednání

Vojáci sovětské armády měli sice generální zákaz opouštět prostory kasáren, jenže ten po čase nebyl ani zdaleka dodržován. Evidovány jsou z celého období jejich pobytu u nás rvačky, krádeže, neoprávněné použití zbraní proti našim občanům, z těch nejzávažnějších trestných činů - znásilnění i vraždy a jako zcela nejčastější - autonehody.

Obstarat si „civil“ nebylo vůbec obtížné - lidé, bydlící v blízkosti vojenských útvarů, byli často ochotní přinést veškeré druhy civilního oblečení k díře v oplocení a vyfasovat za ně nějaký ten benzín nebo naftu.

Hodně žádané byly i lesklé sovětské bodáky (naše byly černěné, takže neměly zdaleka tak atraktivní vzhled), ušanky, holínky, teplé zimní kabáty a další výstrojní součástky, ale třeba i nářadí. Veškeré toto jednání sovětských vojáků a nelegální obchodování bylo samozřejmě režimem přísně utajováno.

Prodej výstrojních součástek ČSLA

Ani někteří důstojníci československé armády se zdaleka nechovali k sovětským vojákům a „kolegům“ důstojníkům nedůtklivě. Jsou známy případy, kdy svým sovětským přátelům rádi - za úplatu nebo i jiné úsluhy (například pomoc řadových vojáků při stavebních pracích na soukromých objektech) či materiál (cement, cihly apod., odcizené z vybavení určeného na opravy sovětských objektů) - poskytli nejen oblečení civilní, ale i součásti výstroje naší armády. Celá tato dosud ne zcela zmapovaná činnost skončila až v důsledku politických změn roku 1989 a následného reálného ukončení „dočasného pobytu“ sovětské armády u nás.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru