S plánem Barbarossa šlápl Adolf Hitler pořádně vedle. Místo rozdrcení SSSR během několika týdnů začal konec Německa

Hitler se s plánem Barbarossa hodně přepočítal
Zobrazit fotogalerii (3)
06.02.2020 - 11:00  

Už Napoleon v Rusku v 19. století narazil na silný odpor ruských vojáků a zažil zničení své armády. Hitler si z toho ponaučení nevzal a v prosinci 1940 vydal směrnici, která měla za cíl invazi německých vojsk do SSSR a jeho bleskové zničení. Dobrou náladu, optimismus a víru ve vlastní schopnosti mu pravděpodobně posílila kapitulace Francie jen chvíli před vydáním této směrnice. Proč nakonec neuspěl a prohrál? 

Přestože Německo se Sovětským svazem podepsalo v srpnu 1939 smlouvu o vzájemném neútočení, známou jako pakt Ribbentrop-Molotov, dodržovat ji vydrželo jen do roku 1941, kdy v hlavě německého vůdce vznikl nápad na vpád do SSSR. Vývoj situace posléze ukázala, že si raději měl připomenout, jak v Rusku dopadli francouzští vojáci císaře Napoleona. Nebýt ovšem invaze Německa do Sovětského svazu, která otevřela východní frontu a měla zásadní vliv na obrat ve válce, kdo ví, jaká historie by se psala.

Velká vlastenecká válka 

Duchovním otcem invaze do Sovětského svazu, která dostala krycí název plán Barbarossa, byl sám vůdce Adolf Hitler. Předpokládal, že SSSR bleskově porazí během několika týdnů. Celkem totiž podcenil vojenskou výbavu SSSR a naopak přecenil výkony wehrmachtu při invazi do Francie. Nabyté sebevědomí ho utvrdilo v přesvědčení, že rozdrtit Sovětský svaz bude pro jeho armádu celkem maličkost.

Jenže zapomněl na jednu podstatnou věc, a to silné mrazy, na které nebylo jeho vojsko patřičně vybaveno, a také na to, že SSSR disponoval v té době velkými lidskými i materiálními rezervami. Těmi byly i na tu dobu moderní tanky T-34 a KV, ke kterým Němci neměli adekvátního soupeře. Současně se podstatně změnilo vedení sovětské armády, v jejímž čele stál schopný vojevůdce – maršál Žukov, přestože ta byla poměrně hodně oslabena Stalinovými čistkami mezi armádními důstojníky.

Plán Němců byl docela velkorysý 

Útoky německé armády měly směřovat na Leningrad, Moskvu a na Ukrajinu. Sovětský svaz útok nečekal, i když měl Stalin zprávy, že se něco chystá. Jakákoliv varování však odmítal a jeho armáda nebyla na útok připravená. Mnohé sovětské jednotky na hranici během prvních chvil německého útoku vůbec netušily, co dělat.

V první fázi operace Barbarossa na Ukrajině, v Pobaltí a v Bělorusku bylo na německou armádu pohlíženo jak na osvoboditelskou. Dáno to bylo negativním vztahem k Rudé armádě. V pozdější fázi se však situace obrátila a sovětské obyvatelstvo se postavilo na odpor.

22. června 1941 ráno Německo bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz, přičemž byl tento útok utajený i před německými vojáky. Ti se domnívali, že jejich cílem bude pouze přechod po území Sovětského svazu a následně útok na kolonie Velké Británie. Zpočátku měli Němci převahu a postupovali úspěšně vpřed všemi třemi směry, které si vytyčili.

Přesto, že Rudá armáda měla technickou převahu, nedokázala ihned postup nacistů zastavit. Došlo k těžkým bojům, které se do historie zapsaly jako Velká vlastenecká válka. Své ztráty dokázala Rudá armáda doplňovat ve vysokém tempu a problém neměla ani mobilizovat velké množství lidí k obraně.

Proč Hitler v SSSR neuspěl? 

Důvodem, proč Němci nakonec neuspěli, bylo také to, že na Rudou armádu pohlíželi jako na méněcennou a podceňovali i sovětské státní vedení, které považovali za neschopné. Kromě toho válečné zločiny spáchané německými vojáky patřily mezi nejhorší v novodobých dějinách. Krutému zacházení byli vystaveni jak sovětští vojenští zajatci, tak i běžné obyvatelstvo. To vedlo k silné nenávisti vůči Německu jako celku a podnítilo i jejich sílu se bránit. 

Německo sice způsobilo Sovětskému svazu obrovské ztráty materiální i na životech, porazit Rudou armádu se mu však nepodařilo. Chyběly mu lidské zdroje a jeho průmysl nestíhal válečnou výrobu tak, jak by německá armáda potřebovala. Operace Barbarossa skončila bitvou před Moskvou v prosinci 1941.