Alcatraz, nebo také “Skála”, jak se pevnosti zaplňující prakticky celý ostrov v sanfranciském zálivu také říkalo, se ve federální věznici proměnil až v roce 1934. To ale neznamená, že by jeho dřívější pověst byla o mnoho příjemnější. Zajatci sem byli umisťováni už dlouhá léta předtím. To ale pořád ještě čekal na taková jména, jako byl třeba slavný Al Capone. Ten už si ale svůj trest odpykával ve zrekonstruované pevnosti, o které se mluvilo jako o té skutečně nezdolatelné. Mříže byly ještě silnější a pevnější než dříve, strážní věže hlídaly celý ostrov skutečně do posledního kamene, všudypřítomné stráže počítali zločince mnohokrát během dne. Opravdu si někdo mohl myslet, že se dostane na svobodu?
Víra, nebo zoufalství?
Možná to byla víra ve vlastní schopnosti, možná odevzdanost osudu a rozhodnutí, že i smrt je lepší než další roky s koncem v Alcatrazu, ale z téhle pevnosti se pokusilo utéct překvapivě hodně vězňů. Šlo celkem o 36 zločinců, někteří z nich se snažili uprchnou ve skupině. Pokusů o útěk - prakticky ve všech případech neúspěšný, bylo tedy zaznamenáno 14. A to za pouhých devětadvacet let faktického provozu federální věznice.
Dlouhá příprava k útěku se (možná) vyplatila
Jak bylo řečeno, téměř nikdo neměl sebemenší šanci dostat se na svobodu, pokud za ni nepovažoval i smrt jako kratší utrpení. Pak jsou tady ale ještě tři kumpáni: John Anglin, Clarence Anglin a Frank Morris. Chlapi, kteří dobře věděli, že k úspěšnému útěku z Alcatrazu rozhodně nebudou stačit rychlé nohy, schopnost plavat a trocha toho štěstí. Na svůj velký den se museli připravovat dlouho a pečlivě. Záhadou je, jak se jim podařilo všechno připravit tak, že v den svého útěku oklamali stráže, kontrolující ve dne i v noci přítomnost vězňu v celách. Potřebovali k tomu věrohodné masky, které by mohly v dozorcích vzbudit dojem, že jsou stále tam, kde být měli. A to se jim také podařilo.
Oklamané stráže
12. června roku 1962, když strážci procházeli pevností a nahlíželi do cel, neviděli to, co vidět měli, ale co tihle tři zločinci chtěli, aby si mysleli, že spatřili. Na každé z postelí “ležela” umně vyrobená sádrová maska s parukou z pravých vlasů. V přítmí věznice nikoho nenapadlo, že by vězni mohli nastražit tak dokonalou past na své dozorce, a tak tři muži na útěku získali přece jen trochu času k dobru, než se na jejich podvod přišlo.
Poplach v pevnosti
Jakmile ale stráže podvod prokoukly, nastal poplach, jaký by se dal v takové věznici očekávat. Vše bylo hermeticky uzavřeno, kdo měl nohy a služební zbraň, hledal, kde se dalo. Byla kontaktována FBI v San Franciscu, policisté po celé zemi hledali informace, které by mohly pomoci v odhadu chování tří uprchlíků. A protože všichni tři už měli nějaký ten útěk z vězení za sebou, bylo jasné, že stráže nebude mít jednoduchou službu. Po Johnu a jeho bratru Clarenci Anglinových ani po Franku Morrisovi nebylo nikde ani vidu, ani slechu. Nikdo ale nepochyboval o tom, že se brzy objeví jejich těla, udolaná chladnými vodami zálivu. To byl ale velký omyl.
Nepočkali na kamaráda
Po několika dnech se sice objevily na hladině kusy dřeva, které by se daly považovat za provizorní pádla, a také další indicie, které by svědčily o tom, že byly využity k útěku. Živé ani mrtvé vězně nikdo nikdy už nespatřil, ale to i přesto, že se našel informátor, který snad z lítosti, že na něj nepočkali, vyzradil hlídačům všechno, co věděl. A věděl opravdu vše, protože měl být jedním z nich. Bohužel se ale v osudný okamžik nestihl dostat včas z cely a kumpáni na něj nepočkali. Jak se měl ze své cely dostat?
Měli důmyslný plán. Přežili?
Podle jeho výpovědi všichni vězni, kteří byli do tohoto útěku zasvěceni, vyvrtali do stěn svých cel provizorně vyrobenou vrtačkou díry kolem krytu větracích otvorů, takže nakonec bylo možné celou část stěny odstranit a dostat se tak do chodby za celami, kterou nikoho nenapadlo hlídat. Tudy se dostali až na střechu, kde si po několik měsíců vyráběli plavidlo z pláštěnek a dalšího materiálu, který buď našli, ukradli nebo dostali od jiných vězňů. Když bylo všechno připraveno, zaveleli k útěku a stejnou cestou se vydali ven.
Jejich další osud je dodnes záhadou
Podařil se jim útěk tak, jak si představovali, nebo se jen nikdy nenašla jejich těla? Na to už asi odpověď nikdy nedostaneme. Vyšetřování bylo definitivně uzavřeno na konci roku 1979, tedy 17 let po útěku. Za celou tu dobu nikdo muže, podobné uprchlým zločincům, neviděl, nepodařilo se dokázat, že by jim někdo pomohl - a to ani z jejich rodin, neúčastnili se žádné další akce. Zkrátka se po nich slehla zem nebo se nad nimi zavřely vody zálivu. Ať už to bylo jakkoliv, šlo každopádně o nejzajímavější, nejtajupnější a nejkurióznější případ útěku z pevnosti Alcatraz, jaký byl v její historii zaznamenán.
Zdroj: wikipedia, FBI, en.wikipedia
KAM DÁL: Šestiprsté manželky se zamilovaný Jindřich VIII. zbavil po svém. Její poprava se ale neobešla bez královské ostudy
