Mateřídouška obecná: Proč si ji oblíbily babky kořenářky?

 

Čím je tak jedinečná, proč se o mateřídoušce dokonce skládaly balady? Babky kořenářky na ni nedají dopustit, ale jaký měly důvod? Vždyť je jí všude plno, najít ji můžete, aniž byste se namáhali. Čtěte dále a dozvíte se některá pradávná tajemství. 

Mateřídouško vlasti naší milé, vy prosté naše pověsti, natrhal jsem tě na dávné mohyle - komu mám tebe přinésti? Tak se ptá Karel Jaromír Erben v Kytici, která je první baladou v jeho slavné stejnojmenné sbírce. Mateřídoušku si v dávných dobách zamilovaly především babky kořenářky a léčily jí většinu nemocí. Stala se v tehdejším "vesnickém lékařství" výjimečnou. Co na ní tedy je?

Mateřídouška nedostala své láskyplné a něžné jméno jen tak. Je to bylinka na pohled velice půvabná a příjemně aromatická. Její vůně člověka od pradávna uklidňovala a pomáhala mu při nespavosti. Velice šetrná a užitečná je především k dětské pokožce. Koupel v mateřídoušce totiž napomáhá s bojem proti častým dětským ekzémům.

Lze z ní vylouhovat také čaj, který má příjemnou chuť. Když má malé miminko bolavé bříško, není nic lepšího než usušené lístky a kvítky bylinky zašít do malého polštářku, nahřát jej a přiložit na bříško. Účinek se dostaví během pár minut. 

Zejména pro děti se doporučují mateřídouškové koupele. Málokdo si totiž uvědomuje, že účinné látky prostupují skrz pokožku přímo do těla, což má vliv na celkovou regeneraci. Koupele zklidňují a děti dobře spí. 

Kde roste?

V České republice se nachází sedm druhů této rostlinky, jinak je jejím domovem takřka celá Evropa. Mateřídouška je vytrvalý polokeřík s čtyřhrannými chlupatými větévkami. Má ráda slunné prostředí.

Typické jsou pro tuto bylinu drobné růžové kvítky. Roste na loukách, na prosluněných stráních, na okrajích lesů a polních cest, daří se jí také v okolí mravenišť. Příbuzným mateřídoušky je tymián obecný.

Kde a s čím pomáhá

  • Pomáhá při chudokrevnosti
  • Pomáhá při chřipce, kašli a astmatu
  • Pomáhá při bronchiálním kataru
  • Tlumí bolestivou menstruaci
  • Reguluje vylučování moči
  • Působí proti zácpě
  • Posiluje srdeční činnost u zesláblých a nervózních lidí
  • Urychluje proces porodu
  • Čistí důležité vnitřní orgány
  • Potlačuje křeče v břiše a v žaludku
  • Pomáhá při onemocnění jater

Jak mateřídoušku užívat v domácí lékárně?

Olej: Používá se při masáži bolavých kloubů, zmírňuje depresi, pomáhá proti migrénám a dráždivému kašli.

Jak na to: Natrhanou mateřídoušku naplníme volně do láhve a zalijeme olivovým olejem, lisovaným za studena. Olej nalijeme dva prsty nad bylinky. Necháme stát 14 dní na slunci nebo v blízkosti kamen.

Mateřídouška obecná je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Jeden její poddruh rostoucí ve středomoří je znám pod názvem tymián; dostala se k nám v 11. století.

Čaj: Napomáhá rozpouštět hleny, proto se nejčastěji využívá proti kašli a při onemocnění dýchacích cest. Pravidelným pitím mateřídouškového čaje je možné celkově posílit imunitní systém a za zmínku stojí i její příznivý vliv na trávení. Doporučená dávka je dva hrnky čaje za den.

Jak na to: Jednu čajovou lžičku zalijeme 250 ml vařicí vody, necháme přibližně 3 minuty louhovat a poté scedíme.

Tinktura: Vtírá se do pokožky. Skvěle pomáhá proti únavě a po prodělání chřipky zvyšuje odolnost proti dalšímu onemocnění. Při onemocnění lze kapat i do čaje.

Jak na to: Bylinky nasbíráme, naplníme volně do láhve až po hrdlo a zalijeme 38 – 40% režnou nebo jinou pálenkou. Necháme stát na slunci 14 dní.

Sirup: Záněty horních cest dýchacích, chřipku, zápal plic, zánět průdušek, suchý kašel, bronchiální katar, bolesti hlavy, závratě, nespavost, poruchy zažívání, koliky, nadýmání, plynatost, zácpu, bolestivou menstruaci, urychluje porod, choroby močového měchýře, chudokrevnost, nervozitu, tělesnou slabost.

Jak na to: Na slunci nasbíranou nať a květy při ukládání do sklenice mírně navlhčíme namočenou rukou. Vrstvy zasypeme přírodním cukrem a silně stlačíme. Celé necháme stát asi tři týdny na slunečném místě. Stonky a květy jsou po scezení prosycené cukrem, proto je opláchneme trochou vody a tu přilijeme do sirupu. Potom tekutinu na slabém ohni odpařujeme, nesmí se však při tom vařit. Sirup by neměl být ani hustý, ani řídký, proto ho necháme alespoň dvakrát na zkoušku vychladnout.

Jako další využití může být inhalace nebo již zmiňované bylinné vonné polštářky a koupele. Takováto všestranná rostlinka si svou vlastní báseň po právu zasluhuje. Nemyslíte?