Když si Quentin Tarantino pohraje s fakty. Co se skutečně odehrálo tenkrát v Hollywoodu

Už nějakou dobu lze v kinech obdivovat dosud poslední film slavného režiséra Quentina Tarantina. Muž, který stojí za snímky jako Kill Bill či Hanebný pancharti, se tentokrát zaměřil na prostředí, které by mu mělo být nejvlastnější – na Hollywood. Nebyl by to však Tarantino, aby si se vším trochu nepohrál.

06.09.2019 - 11:00  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)

Film Tenkrát v Hollywoodu budí emoce jako málokterý jiný snímek. A to nejen proto, že za ním stojí možná vůbec nejsledovanější režisér současnosti, jehož filmy jsou vždy událostí. Také proto, jaké si tentokrát Quentin Tarantino zvolil téma a jak toto téma zpracoval.

Režisér se totiž zaměřil na známý případ řádění gangu Charlese Mansona, který proběhl v srpnu roku 1969 a který je označován za ukončení hnutí hippies. Quentin Tarantino sice vychází ze skutečných událostí a ve filmu se vedle fiktivních objevují i postavy, které mají reálný předobraz, režisér však dobře známá fakta ohýbá, převrací a všelijak překrucuje.

Hra s fikcí

V souvislosti se svým posledním snímkem byl Quentin Tarantino mnohými osočován z toho, že je mizogyn, šovinista a bůhvíco ještě, a to především z důvodu, že předčasně zesnulou herečku Sharon Tate ztvárnil jako prostoduchou dívenku, která netěží z ničeho jiného než ze své krásy. Stejně tak se stal Quentin Tarantino trnem v oku Shannon Lee, dcery slavného herce Bruce Lee. Ve filmu Tenkrát v Hollywoodu je totiž její otec zachycen jako směšný žvanil, který dostane za vyučenou od druhořadého kaskadéra, jehož ztvárnil Brad Pitt.

Tyto peripetie lze samozřejmě pokládat za směšné a lze nad nimi kroutit hlavou s tím, že film je přece fikce, tudíž si režisér může dělat, co se mu zlíbí – pokud dostane na film peníze, což je v případě Quentina Tarantina asi zcela zanedbatelný rozměr.

Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že tentokrát se známý provokatér, který se vyžívá v přepjatě brutálních scénách, pustil přece jenom na tenčí led. Vražda Sharon Tate je událostí, která pořád ještě vzbuzuje nebývale silné vášně – minimálně u dosud žijícího režiséra Romana Polanského. Quentin Tarantino si s fakty pohrál famózně a i díky tomu se jeho devátý film řadí mezi to nejlepší, co natočil. A jaké tedy bylo řádění Mansonova gangu ve skutečnosti?

Neslavný konec slavného páru

Roman Polanski měl na konci šedesátých let na kontě snímky jako Rosemary má děťátko či Ples upírů a skutečně se řadil mezi nejvýraznější tváře soudobého Hollywoodu. S manželkou, šestadvacetiletou herečkou a modelkou Sharon Tate, čekali dítě. 8. srpna však čtveřice útočníků, instruovaná Charlesem Mansonem, zaútočila na dům, v němž Tate a Polanski bydleli. Sharon Tate trávila čas ve společnosti tří hostů, byl mezi nimi i její bývalý snoubenec.

Čtveřice povraždila všechny přítomné, mezi oběťmi byl i nenarozený syn Sharon Tate a Romana Polanského – herečka byla v osmém měsíci těhotenství. 

Dva roky po vraždě své ženy natočil Roman Polanski adaptaci Macbetha, což si mnozí vykládali jako režisérovo vypořádání se s událostmi z roku 1969. Těsně po vraždě pomáhal Polanski vrahy své ženy dopadnout. Bulvární média pak ale zveřenila zprávu, podle níž mohl mít s událostmi něco společného, proto raději Spojené státy opustil. 

Dodnes jsou události, symbolicky ukončující bezstarostná šedesátá léta, zdrojem inspirace mnoha filmařů. Vedle Tarantina se na ně letos zaměřil Daniel Farrands, jehož snímek The Haunting of Sharon Tate nebyl v českých kinech uveden.