Geniální blázen, který maloval na všechno. Populární malíř zemřel po dvou letech na AIDS

Keith Haring během malování na zeď v galerii v Amsterdamu
 

Bylo to nespoutané období, kdy byl New York kolébkou světového umění. Všemu vládnul podivín Andy Warhol, jehož kořeny míří až do Československa. Nebyl to však jen on, kdo se dokázal prosadit a prodat své dílo, i když bylo původně určeno pouze ulici. Řeč je o Keithu Haringovi…

Umění v té době bylo pravděpodobně nejčitelnější, nejestetičtější, nejdekorativnější a nebylo zahalené závojem intelektuálního tajemna. Směr, který se označil jako pop-art, vše vlastně velmi přesně definuje. Umělci reagují kriticky, posměšně, satiricky či zcela osobně i se špetkou traumatu na svět, který byl kolem nás. 

Každý z nich měl vlastní specifický styl ovlivněný populární kulturou. Největší veličina tohoto období byl bezpochyby Andy Warhol, ale nebyl rozhodně sám. Jean Michel Basquiat, Roy Lichtenstein a později David Hockney. To byla nová vlna umělců, ke kterým patřil také Keith Haring. Čím byl tak výjimečný? 

Pouliční umění

Keith Haring nebyl umělcem, který by se narodil někde na okraji společnosti. Vystudoval grafický design a dále na umělecké škole v Pittsburghu. Revolucí v jeho díle se stalo stěhování do New Yorku, kde se zásadně ovlivnil pouličním uměním. Graffiti bylo v plenkách, ale stalo se něčím zcela novým a neokoukaným. 

V New Yorku studoval School of Visual Arts a velké otevřené a liberální město mu dalo příležitost beze strachu hovořit o své homosexuální orientaci. Veřejnosti se poprvé hlasitě připomněl, když v newyorském metru maloval křídou na černé tabule. Byť se tím dopouštěl ilegálního malování, princip křídy byl zábavný i pro konzervativnější občany. 

Navíc Keith Haring měl hned od začátku svůj specifický vizuální styl, který byl čitelný úplně pro každého. Ne nadarmo tvrdil, že jeho velkou inspirací byl také Walt Disney. Postupně se jeho umění stávalo velmi populární. Účastnil se výstav, některé také sám pořádal. O jeho realizace ve veřejném prostoru byl zájem po celém světě. Pomaloval stěnu v australském Melbourne, v Sydney, v Paříži, Rio de Janeiru. Počátek osmdesátých letech zaplnil ulice Keith Haring a lidé ho milovali. 

Brzký konec

Dílo Keitha Haringa v sobě mělo naivitu pohádek, komiksu, ale také kritiku společnosti, byl velmi vlivný sociální aktivista, což vycházelo částečně také kvůli jeho homosexuální orientaci. Se svým malířstvím se dostal dokonce do přímého přenosu MTV. Svět umění byl i díky němu velmi blízký masám. 

Haringův pop-art měl dopad, jeho dílo se objevilo na berlínské zdi, na těle zpěvačky Grace Jones v klipu k písni “I'm not perfect” a v roce 1986 si dokonce otevřel malý obchod v SOHO, kde prodával své malé pop-up výrobky. Malovaná trička, boty, sošky, kalendáře, malé formáty atd. Z umění se postupně stal i design. Tím vlastně předběhl dobu. Zároveň Keith Haring odešel velmi předčasně. Dva roky trpěl poté, co se nakazil AIDS a zemřel v roce 1990 ve věku 31 let. 

KAM DÁL: Největší Čech v cizině. Odvážný starosta Chicaga, který zachránil Roosevelta a nebál se Al Caponeho

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru