Dokument má jako filmový žánr mnoho funkcí. Může vzdělávat, inspirovat, vzbudit zájem, donutit přemýšlet, být angažovaný, pohnout politickým světem nebo jen fascinovat dokonalostí obrazu z přírody.
Ať už hledáte několikahodinovou filosofickou esej jako od Karla Vachka, či poctivý portrét člověka od Heleny Třeštíkové, určitě vás neurazí obětovat hodinu a půl při pohledu na fenomén, kterému se říká pouliční umění. Jeho hlavním protagonistou je zde totiž po celém světě milovaný a téměř nikomu neznámý Banksy.
Zasadit do kontextu
Dokument Banksy a vzestup pouličního umění není prvním pokusem představit dílo unikátního umělce, který každým svým výtvorem posouvá hranice možného ještě dál. Velmi populární sondou do jeho tvorby bylo dílo Exit throught the gift shop, kde skrze maniakálního filmového dokumentaristu odhalujeme subkulturu a způsob, v jakém prostředí a s jakým rizikem se při své práci musí potýkat.
Stejně tak je zde do absurdních rozměrů doveden příběh toho, jak lze manipulovat s uměleckým trhem. Dílo plné vtipných a osobitých momentů však postrádá hlubší kontext, což - nutno dodat - pravděpodobně nebyl ani záměr. Co však chybělo v dokumentu z roku 2010, nechybí ve filmu, který je distribuován právě tento rok.
Street art zde vidíme růst od prvních krůčků v New Yorku a velmi poctivě zde dostáváme obrázek toho, jak doplul i do britského Brightonu. Nenápadné kulturní centrum Anglie je totiž kolébkou hudebního žánru Trip-hop, ale také poctivé graffiti scény, na které se zjevilo silné individuum, jehož známe pouze pod přezdívkou Banksy.
Kontext díla je zasazen do hlubšího příběhu, vidíme celé podhoubí inspirativního města, včetně souboje s tamější policií, ale také se okrajově dokument dotýká politického období reforem Margharet Tchatcherové. Vše a mnohem víc se také promítá do dospívání pouličního umělce jednu z nejzábavnějších ikon současného umění.
Prodat za miliony
Dokument se ve své struktuře drží velmi konzervativních metod vyprávění. Vidíme pamětníky, přímé účastníky a velké množství archivních materiálů. Příběh je poctivě skládán slovo od slova, což doplňuje i bohatý vizuální obsah díla, které nenese pouze podpis Banksy.
Zároveň se zde ve vyprávění neexperimentuje tak, jak tomu bylo ve spontánních akcích zmíněných pouličních umělců. Všichni sedí v pohodlných židlích se zajištěnými příjmy a už jen málo z toho, co vidíme, nasvědčuje něco o jejich původně velmi punkových kořenech.
To ovšem nic neubírá na atraktivitě informací, které zde divák dostane. Stejně tak je zde nejenom Banksyho dílo zmapované do detailu včetně konkrétního procesu a reflexe samotných autorů. Celkově je na dokumentu Banksy a vzestupu pouličního umění důležitý vývoj od ilegální aktivity až po nesmyslné částky, za které se v současnosti umělecká díla street artu prodávají. Naznačená je zde také až šílená obsese zpeněžit vše, na čem je Banksyho podpis. Do galerií a aukčních síní se tak má tendenci dostat i celá zeď obyčejné garáže, na které je Banksyho dílo.
Vrcholem absurdity jsou tak zcela pochopitelné hry samotného umělce s trhem jako takovým. To samozřejmě nejpřesněji ilustruje jeho zatím poslední nejviditelnější akce, kdy při prodeji obrazu dívky s balónkem spustí po odklepnutí finální částky skartovací systém a dílo tím pádem získává o několik tisíc dolarů vyšší cenu.
Dokument tak celkem schopně otevírá otázku nesmyslnosti uměleckého trhu a Banksy tak vlastně trochu bojuje sám se sebou. Kritik společnosti a politických poměrů tak musí reflektovat i neuvěřitelně nafouknutou bublinu kolem vlastního díla. Musí se vypořádat s faktem, že si jeho dílo kupují celebrity z Hollywoodu, což částečně dokument reflektuje. Jak už je výše zmíněno, snímek z produkce HBO zábavně vysvětluje kontext a vznik uměleckého fenoménu, který přerostl sám sebe.
KAM DÁL: Historie vodáctví. V Česku se o rozvoj sportu zasadil ten, který přivezl z ciziny první lyže.
