Česko jim bylo malé: Významní umělci, kteří svázali svůj život se zahraniční zemí

Hned několik výrazných českých umělců spojilo svůj život s jinou zemí. Někteří neměli jinou možnost, jiní viděli v životě a tvorbě v zahraničí příležitost. Jeden z nich oslaví zanedlouho devadesáté narozeniny, a tak je čas trochu se na slavné české emigranty podívat.

11.03.2019 - 08:30   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)

Milan Kundera

A začněme tím patrně nejslavnějším. Milan Kundera je patrně nejvýznamnější a světově nejuznávanější český spisovatel druhé půle dvacátého století. A zároveň postava, které mnoho Čechů nemůže přijít na jméno. Proč? Kundera totiž emigroval. A k České republice nemá podle mnohých zrovna nejpříznivější vztahy. Dozajista však nelze mluvit o tom, že by Milan Kundera Čechy nenáviděl. Kdo četl některé z jeho esejů (které vycházejí díky pečlivé péči brněnského nakladatelství Atlantis) či autorské poznámky k jeho knihám, ví, že věc se nemá tak, že by Kundera přetrhal vztahy s Českou republikou, vztahy zkrátka byly přetrhány.

Když Kunderovi umřela v Brně maminka, nebylo toho mnoho, co by jej k Česku nadále poutalo. Tak se postupně stalo, že Kundera přestal do Čech jezdit a zdánlivě se o Čechy přestal starat. Jenomže skutečně pouze zdánlivě, jelikož ve svých francouzsky psaných románech se Kundera České republiky nadále dotýká.

Romanopisec, básník a dramatik emigroval v roce 1973, poslední česky psaný román, Nesmrtelnost, dopsal v roce 1989, a jakkoliv se může zdát, že se o Českou republiku dále nezajímá, pravda je opakem.

Kromě toho, že prvního října oslaví Milan Kundera devadesáté narozeniny, se o něm v posledních týdnech a měsících hovořilo v souvislosti s jeho setkáním s premiérem Andrejem Babišem. Okolnosti tohoto setkání jsou dodnes zastřeny mnoha otázkami.

 

Josef Škvorecký

Další významný spisovatel, jenž strávil velkou část svého života v zahraničí. Josef Škvorecký emigroval v roce 1968. Z přednáškového turné po Spojených státech amerických se nevrátil, když zjistil, že redakční práce na jeho připravovaném románu Tankový prapor byly cenzurou zastaveny. S manželkou Zdenou Salivarovou, rovněž zajímavou spisovatelkou, autorkou knihy Nebe, peklo, ráj, se usadil v kanadském Torontu, kde založil exilové nakladatelství ’68 Publishers. Právě v tomto nakladatelství vycházely knihy Milana Kundery.

A také knihy Ivana Blatného, Karla Pecky, Jana Nováka, Ferdinanda Peroutky či Egona Bondyho. A samozřejmě také knihy Josefa Škvoreckého. Bibliografie tohoto autora je skutečně monumentální. Nejznámější však zůstal román, jejž Škvorecký napsal ve čtyřiadvaceti letech, Zbabělci. Milovník Ernesta Hemingwaye, Williama Faulknera či Henryho Jamese zemřel roku 2012 ve věku osmdesáti sedmi let.

Ivan Blatný

Významný básník, jenž by se na seznamu patrně neobjevil, nebýt dlouhodobé a usilovné péče spisovatele a nakladatele Martina Reinera. V roce 2014 vydal Reiner v nakladatelství Torst velkolepý román Básník. Román o Ivanu Blatném, v němž mapuje životní peripetie brněnského básníka. Kromě toho vydal Reiner ve svém nakladatelství Druhé město knihu Jde pražské dítě domů z bia…, v němž je soustředěno přes čtyři sta dosud nepublikovaných textů básníka Ivana Blatného. Co Reinera tak fascinuje na životě a díle Ivana Blatného?

Nejspíš prostě to, že Ivan Blatný je fascinující. Samozřejmě především jako básník. Neméně je však fascinující Blatného život. V roce 1948 byl básník vyslán jako člen oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna. A z Londýna už se nevrátil. Od roku 195 pobýval Blatný dlouhodobě v psychiatrických léčebnách, kde také v roce 1990 zemřel. Několik měsíců před smrtí jej stihl Martin Reiner navštívit. A můžeme této šťastné shodě okolností děkovat. Díky ní totiž máme k dispozici nejen velkolepý román, ale také zprostředkované dílo jednoho z nejosobitějších českých básníků.