Miliardáři s největší antivirovou firmou na světě. Za jejich úspěchem stojí jeden velmi odvážný tah

Existují čeští miliardáři, jejichž životopis nemusí být plný kontroverzních podnikatelských kroků a podezřelých machinací. Stačí, když vymyslíte něco, co potřebuje celý svět. Pavel Baudiš a Eduard Kučera jsou na našem území opravdu světlou výjimkou a pravděpodobně i vy používáte jejich produkt. Jak je možné, že jeden antivirový program takřka dobyl celý svět?

23.04.2019 - 11:30  
Jiří Baudiš a Eduard Kučera
Zobrazit fotogalerii (2)

U největších českých boháčů jsme si zvykli, že kořeny jejich podnikání souvisí s divokými devadesátými léty a kupónovou privatizací. Jména jako Kellner, Babiš, Tykač či Bakala mají dodnes příchuť neznáma a lidé v jejich kariéře přirozeně vidí hned několik nezodpovězených otazníků.

Přestože dnes Pavel Baudiš a Eduard Kučera patří mezi osmičku nejbohatších Čechů a začátek jejich podnikání se datuje těsně předtím, než spadla železná opona, je jejich cesta k bohatství jasná, pochopitelná a zároveň obdivuhodná. Žádná privatizace ani politické lobby.

Úspěch si prostě získali inteligencí, geniálním nápadem a šikovným podnikatelským tahem. Jejich antivirový program Avast by bez všech těchto vlastností dnes jinak nemohlo používat přes 450 milionů lidí po celém světě.

Hned za virem

Když Pavel Baudiš v roce 1988 napsal první antivirový program, bylo to jen dva roky poté, co vznikl první počítačový vir na světě. Baudiš tehdy reagoval na vir Vienna. Tehdy ještě nemohl tušit, že je na začátku cesty za pohádkovým úspěchem firmy, která je dnes jedničkou ve svém oboru po celém světě.

Se společníkem Eduardem Kučerou ještě v listopadu 1989 založili družstvo Alwil, což byl na sklonku komunistického režimu jediný způsob, jak podnikat. Počítačů bylo tehdy jako šafránu, ale to se postupem času radikálně změnilo. V roce 1990 už existovaly stovky virů, které se v té době šířily přes diskety, což je pro dnešní mladou generaci muzejní artikl.

Konec komunistického režimu pro Baudiše s Kučerou znamenal opravdovou výzvu a zároveň nutnou transformaci firmy. Firma se tehdy soustředila primárně na český trh, antivirus se prodával hlavně velkým firmám.

Postupem času se čím dál tím více domácností mohlo pochlubit počítačem, což s sebou neslo i větší výskyt nebezpečných virů. Revoluční Windows 95 otevřel cestu e-mailové komunikaci a pro antivirové programy to z podnikatelského hlediska znamenalo obrovskou příležitost. Ta však málem položila firmu Avast ke dnu. Jak se tedy povedlo firmu dostat na úplný vrchol?

Zadarmo? Proč ne!

Alwil Baudiše a Kučery se později přejmenovala na Avast Software. Čím dál tím větší konkurence na trhu je však dostala do velmi nepříjemné situace. Zejména americká firma Symantec na trhu jednala tak, aby ho celý ovládla.

Kromě toho se velké firmy osamostatnily v boji proti virům a Baudiš s Kučerou museli jednat. Avast se tak rozhodl jít do světa, ale byl zde jeden zásadní háček. Nebyly peníze na velkou mezinárodní propagaci, a tak se rozhodli svůj produkt nabídnout v první vlně bezplatně.

Tento postup nezaručoval samozřejmý úspěch, ale Avast program lokalizoval do různých jazykových mutací. Dnes ovládá 45 jazyků. Jen tak se podařilo ovládnout trh například ve Francii, kde s podílem 66 procent zcela dominují bez použití jakékoli reklamy. Odkud tedy plyne dnešní bohatství nejúspěšnější antivirové firmy na světě?

Bez reklam

Nejslavnější verze, která vlastně vytvořila celé firmě základ k obrovskému úspěchu, se jmenoval avast!. Ten se zdarma přeléval z jednoho počítače do druhého. Internetové sítě byly postavené z poctivého a fungujícího výrobku a to vše zadarmo.

Tento freemium model funguje tak, že se automaticky po třiceti dnech používání zdarma Avast sám zeptá, zda si nechcete přikoupit lepší verzi programu. Když odmítnete, sám se znovu zeptá po roce či dvou. Program se stává tak reklamou sám na sebe. Díky spolehlivosti si získá loajalitu zákazníka, který si mile rád od Avastu pořídí něco navíc.

Dnes se jedná o kolos, jehož roční tržby dělají neuvěřitelných 780 milionů dolarů. Zároveň se rozšiřuje i nabídka služeb a díky svojí pozici velmi úzce spolupracuje s firmami jako Google či Yahoo. Baudiš ani Kučera už exekutivně firmu neřídí, ale ve velkém se věnují investicím. Baudiš nadále drží v Avastu 26 procent akcií a Kučera jen 10,5 procenta.