Doma šité roušky mohou být nejen pro astmatiky problém. Mohou uvolňovat drobná vlákna

Velmi důležitou roli může sehrávat i materiál, z kterého je rouška vyrobena
Zobrazit fotogalerii (3)
30.04.2020 - 11:30  

Hlavní epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula před několika dny prohlásil, že astmatici možná dostanou výjimku z povinnosti nosit roušky. Jejich počet je u nás odhadován na půl milionu s tím, že zhruba dalších 250 tisíc nějakou formou astmatu trpí. Jde tedy o velmi početnou skupinu lidí. Jak to vidí Mgr. Ondřej Šimandl z Ústavu farmakologie 2. lékařské fakulty UK, lékárník a odborný konzultant v EUC Lékárně Praha – Malešice, který se problematice péče o pacienty s plicním onemocněním intenzivně věnuje?

Je opravdu nutné, aby astmatici nosili roušky?I když se názory některých odborníků na nošení roušek liší, toto opatření se zdá být zcela opodstatněné. Nošení roušek mimo domov a při kontaktu s rizikovým jedincem, stejně jako další režimová opatření, je zcela na místě. Pokud je ale astmatik v domácím prostředí – není v kontaktu s lidmi, u nichž lze předpokládat riziko nákazy či přenosu koronavirové infekce vzduchem, nošení roušky pozbývá, domnívám se, smyslu.

A kdyby roušky nenosili, jsou v potenciálním větším ohrožení koronavirem?Je pravdou, že chronická onemocnění plic a dýchacích cest, mezi která patří i astma, může zhoršit průběh zápalu plic vyvolaného koronavirem. Na druhou stranu, je-li zdravotní stav astmatika dobrý a samotné astma je pod dobrou kontrolou, tedy dlouhodobě bez známek zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší ve srovnání s běžnou populací.

Na druhou stranu, existují nějaká reálná rizika spojená s rouškou, která mohou astmatika ohrozit?
Termíny "riziko" a "ohrožení" jsou v této souvislostí snad spíše nadsazenými. Nicméně, nošení roušky, nejen u astmatiků, více či méně zhoršuje možnost dýchání – subjektivně i objektivně. Díky jejímu používání vdechujeme suchý vzduch, který často zhoršuje náš "dechový komfort", a může zhoršovat i projevy astmatu – dráždit ke kašli a prohloubit dušnost nemocného. Velmi důležitou roli sehrává i materiál, z kterého je rouška vyrobena. Na jedné straně má fungovat jako účinná bariéra proti virům, které nelze pozorovat ani běžným mikroskopem, a na druhé straně nám nemá znesnadňovat dýchání. Ojediněle se můžeme setkat, a to nejen u astmatiků, i s psychogenním kašlem či dušností, které jsou vyvolány úzkostí, jejíž příčiny mohou být různé – a to včetně obavy z nákazy.

Je něco konkrétního, co by tedy astmaticky ohrožovalo?

Je-li rouška ušita z nepříliš prodyšného materiálu, zcela logicky to povede k nárůstu dušnosti u jejího nositele. Významná je i struktura látky, resp. to, zda se z ní neuvolňují drobné částice – vlákna, která po vdechnutí mohou dráždit dýchací cesty a vést tak ke zhoršení dechových potíží, nejen u astmatiků. Obdobně může dechové potíže vyvolat i čisticí prostředek pomocí něhož je rouška, určená pro opakované použití, dezinfikována. U certifikovaných roušek, ústenek či respirátorů je toto riziko minimální – u nich by měla být jejich účinnost i bezpečnost ověřena. Teoreticky se s ním ale můžeme setkat u "podomácku" šitých roušek, kdy existuje riziko nevhodné volby materiálu, který bude nejen neprodyšný, ale budou se z něj uvolňovat např. i drobné částice, jejichž vdechnutí může vést k podráždění dýchacích cest se všemi jeho důsledky. O možném negativním vlivu čisticích prostředků používaných k dezinfekci, mj. i roušek při jejich opakovaném používání, jsme již hovořili. 

Jsou tu tedy dvě roviny. Určitě nosit, protože chrání. Ovšem zároveň to může být problém. Jaké je podle vás ideální řešení?
Nejlepší opatření shrnuje nyní frekventně používaný termín "karanténa". Tedy omezení rizikových kontaktů s osobami a věcmi, které by mohly být zdrojem nákazy, na minimum, nebo je zcela eliminovat. Základem ale zůstává, kromě dodržování léčebných opatření, což znamená správné užívání léků v dávkách doporučených lékařem atd., též dodržování preventivních ochranných opatření. 

Jaká máte konkrétně na mysli?
Nejlepší opatření shrnuje nyní frekventně používaný termín "karanténa". Tedy omezení rizikových kontaktů s osobami a věcmi, které by mohly být zdrojem nákazy, na minimum, nebo je zcela eliminovat. Základem ale zůstává, kromě dodržování léčebných opatření, což znamená správné užívání léků v dávkách doporučených lékařem atd., též dodržování preventivních ochranných opatření. 

Kdybychom tedy měli na závěr poslat vzkaz astmatikům, jaký by byl, co je pro ně nejdůležitější?
Pro pacienty s astmatem v době koronavirové pandemie je dle mého názoru nejdůležitější zachovávat doporučení ošetřujícího lékaře. Myslím tím režimová i farmakoterapeutická opatření. A samozřejmě dodržování preventivních opatření, včetně vyhýbání se rizikovým kontaktům, kdy je nutnost používání ochranných pomůcek, včetně roušky, nevyhnutelné. Zhoršení svého zdravotního stavu by, nejen astmatici, měli vždy – ideálně distančně, konzultovat s lékařem, aby bylo možné předejít případným komplikacím. Není nutné propadat panice – je nanejvýše vhodné udržet si zdravý rozum a přirozený odstup. Příčinou potíží astmatiků v souvislosti s používáním roušek je především zhoršení pocitu dušnosti, které je limituje. To platí i u pacientů s jinými plicními chorobami, vč. těch s CHOPN (chronická obstrukční plicní choroba), kdy je u pacienta přítomna dušnost, vyšší či nižší intenzity, trvale (u astmatiků nemusí být dušnost přítomna vůbec – je proměnlivá) nebo například u pacientů s pokročilým srdečním selháváním, kdy se choroba projevuje mj. právě i dušností. Všechny vnější vlivy, jako je materiál, z něhož je rouška vyrobena, či používaný dezinfekční prostředek, jsou ovlivnitelné! Domnívám se, že na našem trhu jsou dostupné všechny tyto "pomůcky" nutné k dosažení účinné ochrany před nákazou koronavirem. 

KAM DÁL: Zánět dásní není paradentóza. S bakteriemi v ústech, které mohou i za zápach, můžeme bojovat.