Zdenka Sulanová: Hvězda protektorátního československého filmu by oslavila sto let

Zdenka Sulanová ve filmu Madla zpívá Evropě
Zobrazit fotogalerii (3)
18.02.2020 - 12:00  

Na filmovém nebi zazářila Zdenka Sulanová v době předválečné i protektorátní a hned svou velkou filmovou rolí si získala diváky na svou stranu. Okouzlila je zpěvem i dívčím svěžím zjevem, a postavila se tak bok po boku takových filmových star, jakými tehdy byly Adina Mandlová nebo Nataša Gollová. I když měla našlápnuto k dobré kariéře, po válce její věhlas pohasl. Jaký byl život této filmové herečky, která by 18. února oslavila rovnou stovku?

Příznivci filmů pro pamětníky si možná vzpomínají na snímek z roku 1937 Lízin let do nebe, v němž hlavní roli obecního sirotka Lídy Irovské, která dojde zaslouženého štěstí, vytvořila právě Zdenka Sulanová.

Předlohou filmového díla byl román pro ženy od Růženy Utěšilové. Příběh odstrčené osiřelé dívky, jejíž velkou touhou je zpívat, chytl diváky za srdce a drobnou sedmnáctiletou Zdenku Sulanovou si publikum ihned zamilovalo. Mladé konzervatoristce se tak splnil velký dívčí sen, hrát a zpívat ve filmu.

Z Českých Budějovic až do Prahy

Už jako malé děvče Zdenka Sulanová projevovala pěvecké a hudební nadání. Není ovšem divu, když byla dcerou operního pěvce Adolfa Hrušky. Jako Hrušková se Zdenka 18. února 1920 narodila. Svůj pseudonym Sulanová si vybrala po své babičce. Z rodných Českých Budějovic se pak s rodiči přestěhovala do Prahy. Zde začala navštěvovat pražskou konzervatoř, kde si vybrala činoherní obor.

Lízin let do nebe a Lízino štěstí

Jak se to stalo, že se českobudějovická rodačka Zdenka Sulanová dostala k filmu? Když režisér Václav Binovec přišel do pražské konzervatoře hledat hlavní představitelku do svého připravovaného melodramatu, všiml si právě i Zdenky Sulanové.

Ta však konkurz nebrala příliš vážně, protože byla poměrně drobná, a tak nepředpokládala, že by ho mohla vyhrát. Přesto, nebo možná právě proto se tomu tak stalo a Zdenka Sulanová získala svou první větší roli. Už předtím se letmo mihla ve filmu Děvče za výkladem (1937), kde si střihla malou roličku jedné z dělnic ve výrobně umělých květin.

Úspěšný Binovcův film Lízin let do nebe měl pak ještě neméně úspěšné volné pokračování Lízino štěstí (1939). Zdenka Sulanová v něm hrála po boku Ladislava Boháče a Antonie Nedošínské. Tentokrát si jako Lída Irovská musela vyvzdorovat svoji lásku. Oba filmy katapultovaly Zdenku Sulanovou mezi filmové hvězdy.

Diváci jí leželi u nohou a vyrojilo se okolo ní i několik nápadníků. Ona si však vybrala tehdy také začínajícího Rudolfa Hrušínského. Jak už to bývá, mladí lidé se do sebe zamilovali a pár let tvořili pár. Jenže Rudolf si po svém boku představoval spíše pokornější dívku, která se bude věnovat oprašování rodinného krbu. Zdenka Sulanová byla v době jejich známosti hvězdou filmového plátna. Docházelo mezi nimi ke sporům, kvůli nimž se jejich vztah rozpadl.

Madla zpívá Evropě

Úspěch obou filmů, v nichž Zdenka Sulanová ztvárnila hlavní roli, podnítil režiséra Václav Binovce k filmové adaptaci dalšího literárního díla. Tentokrát vznikl melodramatický film Madla zpívá Evropě (1940) s ústřední písní Ty lesovské stráně zpívanou právě Zdenkou Sulanovou, která se stala okamžitě hitem. Ve světle událostí, jež se později odehrály po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, měla tato píseň mimořádný vliv na publikum. Ostatně stejně jako celý film.

Obyčejný život po válce

Zdenka Sulanová začala svou filmovou kariéru jako šestnáctileté děvče. Ve svých pětadvaceti u filmu skončila. Mohla za to změna společenské situace po druhé světové válce. Zdenka Sulanová se příliš nehodila do rolí uvědomělých soudružek budujících světlé socialistické zítřky. Ostatně ani ona sama netoužila v podobných dílech hrát.

Seznámila se se slovenským vojákem Jankem Babničem, za něhož se provdala a odešla s ním do Prešova. Nějaký čas ještě hrála a zpívala v košickém rozhlase. Manželství však nevydrželo déle než dva roky, manželé se rozvedli a Zdenka, nyní Babničová, se vrátila zpátky do Prahy. Zde se pak opět vdala a stala se z ní paní Zdenka Nováková a matka syna Aleše. Na svou kariéru definitivně rezignovala. Ale ani toto manželství jí nevydrželo.

Na živobytí si vydělávala šitím v malém krámku podniku Moděva. Později začala pracovat jako programová referentka ve Filmovém podniku v Praze a potřetí se vdala – opět za Nováka. Nedá se však říci, že by měla Zdenka Sulanová na muže štěstí, protože ani toto manželství nepatřilo k nejšťastnějším.

Ke konci života se Zdenka Sulanová odstěhovala do malé obce Cerhonice na jihu Čech. S Alešem Cibulkou pak začala pracovat na své autobiografické knize. Tu však nakonec Cibulka dokončit sám, protože Zdenka Sulanová 9. srpna 2004 ve svých 84 letech zemřela.