Je přípustné, abychom jedli méně kvalitní věci než naši západní sousedé? Všichni si asi odpovíme, že ne. Jenomže podstata věci je malinko jinde, nejde jen o to, co je nám nabízeno, ale i o to, co my vyžadujeme. Oponenti jistě hned namítnou, že nikdo z nás přeci nechce jíst jídlo, které má k ideálu daleko. Ano, je to tak.
Ale co například cena, nezměnila by se, kdybychom přidali kvalitu? A nebouřili by se pak všichni ti, kdo objíždějí supermarkety se slevovými letáky? Není to náhodou tak, že kdo opravdu chce, kvalitu si najde, ale musí si připlatit? I na to jsme se ptali politiků, kteří se ucházejí o vaše hlasy v nadcházejících volbách do sněmovny.
Jako vždy jsme oslovili všechny strany, hnutí či koalice, které mají reálnou šanci dostat se do Parlamentu. Už tradičně jsme se dočkali ignorace z hnutí ANO a z ČSSD. Tam je bohužel touha něco veřejnosti vysvětlit na bodu mrazu.
Anketní otázka: Proč zákazník v Česku nekoupí stejně kvalitní potraviny jako na Západě a kdy se to změní?
HERBERT PAVERA (TOP 09)
Český zákazník dává zatím většinou přednost nízké ceně před samotnou kvalitou potravin. Trendy se ale v posledních letech mění a lidé stále více sledují složení i samotnou kvalitu potravin. Proto roste také obliba farmářských trhů a regionálních potravin. Věřím, že změna k lepšímu už probíhá.
TOMIO OKAMURA (SPD)
Po roce 1990 jsme zrušili tvrdé normy a nahradili je normami a předpisy, které si v podstatě nadiktovali výrobci. Důvodem byla zčásti korupce, zčásti hloupost našich pravicových zákonodárců. Další důvod je laxnost zástupců státu, ale i dozorových orgánů. Pokud někdo prodává pod stejným jménem a značkou zboží různé kvality, pak jde o podvod a klamání. Změní se to v momentě, kdy vláda a státní orgány narovnají záda a se zloději a podvodníky začnou podle toho jednat. A ihned bych uzákonil na potraviny československé normy z roku 1977.
TOMÁŠ VANĚK (ODS)
Již v současné době jsou u nás k dostání kvalitní potraviny od výrobců z celého světa, jen ne ve všech obchodech a za příznivé ceny. Každý obchodník totiž naprosto logicky nabízí zboží dle vkusu, chuti a kapsy většiny svých zákazníků. Takže změnu kvality potravin na pultech nezajistí ani stát, ani EU, ale jen a jen zákazník. Prostě tím, jaké zboží a v jaké kvalitě bude ochoten kupovat.
LUCIE ZACHARIÁŠOVÁ (Zelení)
Dotace dnes podporují zisky velkých podnikatelů namísto menších ekofarem. Chceme proto zastropování dotací na zemědělskou půdu. Budeme podporovat přímý kontakt prvovýrobce a zákazníka, ten snižuje koncové ceny. Zdravé lokální potraviny nesmí být cenově nedostupné. Začneme na školách a státních institucích, kde budeme zavádět potraviny v biokvalitě. Důležitá je i osvěta, a to včetně té na školách.
IVAN BARTOŠ (Piráti)
Důvody jsou dva - tlak zahraničních obchodních řetězců na co nejvyšší marže a špatná forma podpory českých farmářů. Změní se to, až stát místo agrokorporací začne podporovat malé a střední zemědělce, přestane podporovat devastaci venkova, přestane házet klacky pod nohy malým podnikatelům a začne danit obchodní řetězce.
STANISLAV GROSPIČ (KSČM)
Podle mého názoru je to především tím, že Evropské unie a velké státy Evropské unie pohlíží na českou republiku a bývalé státy východního bloku jako na druhořadé, jako na svou polokolonii. Je to také o vyjednaných podmínkách pro vstup ČR do Evropské unie.
IVAN GABAL (KDU-ČSL)
Pro přesnost, jde o potraviny s nižší kvalitou obsahu, nikoli potraviny závadné. Za druhé se našly jen některé případy, drtivá většina je shodná, ale princip společného evropského trhu je zřejmý. Proto EU přijala argumenty Jurečky a bude to podle slov předsedy komise tvrdě prosazovat. Nicméně, je třeba si říci, že u nás se potraviny "v akci" s oblibou kupují, a výrobci proto rádi lacinější potraviny nabídnou. Zásadní je ale vůle zákazníka. Pokud chceme kupovat kvalitu, musíme kupovat za vyšší cenu. V tržním prostředí se na cenu jako indikátor kvality dá spolehnout.
JIŘÍ KOBZA (SPD)
Protože nás nechrání žádné smlouvy, tudíž není možné uplatnit na dovážené nebo zde vyráběné potraviny ani ČSN. Navíc se smlouvou CETA už dodavatelé z Kanady (a díky smlouvě NAFTA i z USA) nemusí dodržovat evropské standardy kvality a mohou dodávat produkty z geneticky modifikovaných plodin. Kdy se to změní? Až ČR aktivizuje čl. 50 Lisabonské smlouvy a opustí EU! Potom opět začneme kontrolovat kvalitu dovážených potravin podle ČSN a dovozci (pokud budou chtít prodávat v ČR) se budou muset přizpůsobit! To bude až vyhraje volby SPD.
PETR ŠTĚPÁNEK (Zelení)
Současná nabídka potravin a jejich kvalita bohužel souvisí s dřívějšími nízkými nároky a neznalostí. Zelení na tento problém upozorňovali už dávno a já oceňuji, že se téma kvality potravin otevřelo a věřím, že se České republice podaří posunout kvalitu potravin na stejnou úroveň jako v západních zemích Evropské unie.
JAKUB MICHÁLEK (Piráti)
V Česku nemáme silné spotřebitelské organizace. Světlou výjimkou je dTest, ale ani ten není schopen stejnou kvalitu potravin vynutit. Většině českých zákazníků záleží stále hlavně na ceně. Proto si kvalitní potraviny kupuje málokdo a jsou drahé. Je potřeba, aby se více spotřebitelů rozhodovalo podle kvality. K tomu je nutné zvýšení životní úrovně.
CO NA TO VOLIČI?
Emil Horák (IT pracovník, Praha): Tohle je problém, který musí vyřešit politici. Pokud se bojí v Bruselu cokoli říct, vždycky budeme jíst odpad.
Iveta Táborská (žena na mateřské, Kutná Hora): Já s tím problémy nemám. Když chci kvalitní potraviny, tak si je koupím, i když dražší.
Hana Pokorná (uklízečka, Kladno): Musíme jíst to, co je. Nezbyde mi tolik peněz, abych si kupovala cokoli dražšího. Když jdu do krámu, beru to, co nabízejí.
Jan Král (řidič, Praha): Ale čemu se tu divíte? Vždycky k nám dávali to horší, protože pro ně horší jsme. Pryč z unie, kdy to konečně lidem dojde? Pak si můžeme dělat věci po svém.
Petr Kratochvíl (skladník, Nymburk): Já tohle neřeším. Proč také, co s tím udělám? Nejsem politik, jsem obyčejný člověk, se kterým se bude vždycky orat. Jsem rád, že mám svůj klid.
Klára Zárubová (účetní, Benešov): Až někdo vezme rozum do hrsti a přestane si dělat do kalhot, postaví se byrokracii v Bruselu, pak se o tom můžeme bavit. Do té doby je to zbytečné.
