Babiš je špatný hospodář. Čísla hovoří jasně, jeho "slavný" lepší výběr daní je jen další nepravda

Premiér si bohužel vybírá jen ta čísla, která se mu hodí
Zobrazit fotogalerii (3)
 

"Byli jsme a jsme stále úspěšná vláda!" "Jsem úspěšný manager a správce financí." Takovými a podobnými výroky nás Andrej Babiš častuje s kadencí samopalu vzor 58 "TA TA TATATA" a snad ještě vyšší. A tak jsem se rozhodl pro jednoduchý pokus. Všichni stále mluvíme a přeme se. Ale co takhle udělat nějaké jednoduché srovnání? Jak je to s tím "slavným" výběrem daní doopravdy?

Vždyť říká-li někdo "jsem vyšší", dá se to prostě změřit a je to. Jistě, ekonomika pracuje s čísly jako kouzelník s balíčkem karet, ale přesto je tu něco, čeho se dá každý rok chytit. Státní rozpočet a jeho výsledek. Tak jako v automobilovém závodě je někdo rychlejší v zatáčkách, jiný na rovince. Ale nakonec v cíli je to jednoduché.

Začneme zlehka a jednoduše. Budu porovnávat roky 2012 - konec hospodářské krize a vlády premiéra Nečase se "zatracencem" Kalouskem na ministerstvu financí - a rok 2017, čtvrtý rok konjunktury (rostoucí) ekonomiky.

  • Příjmy s. r. 2012 1,052 bil Příjmy s. r. 2017 1,273 bil
  • Výdaje s. r. 2012 1,152 bil Výdaje s. r. 2017 1,279 bil
  • Deficit s. r. 2012 101 mld Deficit s. r. 2017 6 mld

Podle konečného (tedy skutečného na konci roku) deficitu, kterým se samozřejmě chlubí všichni v dnešní vládě, by se zdálo, že vše jde dobře a jsme řekněme alespoň na "dobré cestě".

Babišův úspěch? Minus 228 miliard!

Když se ale podíváte na rozdíl v příjmové části, zjistíte rozdíl ve výši 222 miliard korun. Velmi jednoduše lze říci, že pokud by v roce 2017 měl Andrej Babiš příjmy roku 2012 a choval by se stejně, náš rozpočet by se ocitl ve schodku 228 miliard korun!! Ano, přesně tak, jeho zdání úspěchu stojí tento stát 228 miliard.

Příjmy státního rozpočtu jdou na vrub růstu ekonomiky nikoli v naší republice, ale protože jsme ekonomika, která je exportní, tedy závislá na kondici ostatních ekonomik (německé, britské ...), tedy na růstu těchto ekonomik. A jestli jsem si něčím jist, tak tím, že růst si AB přivlastnit nemůže.

Jistě se objeví, kromě mlhavého blábolení o mnohem větší "složitosti problematiky" (což je mimochodem hloupost, výsledek je prostě výsledek), i jedna závažnější argumentace - lepší výběr daní.

Podívejme se na výběr daní

Tak se na to podívejme. Součástí rozpočtů je i jejich rozdělení, ve kterém najdeme položku "daňové příjmy". Daňové Příjmy s. r. 2012 912 279 177 Kč. Daňové Příjmy s. r. 2017 1 155 614 200 Kč. Na první pohled je tedy jasné, že daní se vybírá jednoznačně více. Konkrétně o 243 335 023 Kč, což představuje cca 26 procent nárůstu. Hezké, vybíráme o čtvrtinu daní více.

Nicméně... je logické předpokládat, že pokud naroste celkový objem ekonomiky, logicky se to stejně musí projevit ve výběru daní. Lze jednoduše spočítat, že ekonomika narostla mezi léty 2012 a 2017 o cca 21 procent. Skutečně tedy došlo k nárůstu „zlepšením výběru“ o 5 procent.

Bohužel ale musím zklamat i toho, kdo by nyní zajásal, v domnění, že jsme na tom opravdu lépe. Klička se skrývá v položce jménem "Povinné pojistné". Jedná se o odvody na sociální, zdravotní pojištění a pod. Výše této položky závisí samozřejmě na schopnosti zlepšit výběr, ale bohužel do mnohem větší míry na výši platu či zisku, ze kterého se vypočítává. A protože od roku 2012 výrazně stoupla mzda, a co je ovšem mnohem méně příjemné nejen v soukromém, ale a to zejména ve státním sektoru, přičemž státním zaměstnancům nejen mzda stoupla, ale jejich počet se ještě dost významně navýšil.

Protože mzda státních zaměstnanců je vyplácena ze státního rozpočtu, je stejně tak povinný odvod pouze přelitím peněz z jednoho státního "šuplíku" do druhého. Dost nadneseně lze říci, že pokud by vláda chtěla a rozdala formou platů zaměstnancům pár set miliard, projevilo by se to také markantním růstem na příjmové straně. Je to ale jen lití vody zpět do studny, ze které jsme ji vytáhli.

Jsme na tom hůře než v roce 2012

Protože rozdíl ve výběru tohoto pojistného činí 94 756 949 Kč, bude zajímavé podívat se na to, zda i bez tohoto „nalévání“ bychom na tom byli stále o tolik lepší ve výběru daní. A bohužel, v poměru k růstu ekonomiky je nyní výběr daní o 5 procent nižší než v roce 2012!

I když zohledním všemožné korekce ve výběru těchto daní ze soukromého sektoru, jen velmi stěží se doberu alespoň k vyrovnanému stavu. Vím, že se mnohým nechce příliš se zabývat čísly. Nicméně mám dojem, že pokud někdo spravuje vaše finance, bylo by dobré, kdyby alespoň nelhal.

- Jan Bárta-
- autor čerpal z oficiálního webu mfcr -