Kandidát na hejtmana Štefek: Podporovat pod cenou prodané nemocnice je lumpárna. Přispívat jim rozhodně nebudeme

Z prvního místa kandidátky KSČM kandiduje na hejtmana Středočeského kraje Zdeněk Štefek
31.07.2020 - 14:00  

Se Zdeňkem Štefkem, lídrem kandidátky komunistů ve Středočeském kraji, jsme se bavili o zdravotnictví, nekrajských nemocnicích i pomoci malým obcím, ale také o skandálech současného vedení kraje. Jaké jsou jeho plány na příští roky?

Pane Štefku, většinu volebního období jste v podobné pozici jako je KSČM na vládní úrovni - tedy podporujete koalici ANO a ČSSD. Mohli jste tedy prosadit některé vaše plány?
Toto volební období bych rozdělil na dvě části - v první jsme byli v opozici a vládla tady pravicová koalice. V té době jsme jen mohli kritizovat některé kroky, což samozřejmě nebylo nic platné a koalice zrušila mnohé z našich priorit, které jsme naplňovali v minulosti. Šlo třeba o žákovské jízdné nebo proplácení pohotovostních poplatků. Tahle koalice ale vydržela jen rok a pak se rozpadla. Stáli jsme před otázkou, co dál. Byli jsme osloveni, jestli bychom nepodpořili menšinovovu koalici ANO a ČSSD. Na to jsme nakonec přistoupili a tuto podporu jsme podmínili sedmi programovými prioritami. Další naše programové body jsou navíc i v programovém prohlášení Rady kraje. Nejsme tedy členy Rady, ale jsme do Rady přizváváni a své postoje k projednávaným bodům můžeme vyjádřit. Pokud se nám něco opravdu nelíbí, máme možnost to řešit dalšími kroky, třeba přes politická jednání.

A ta politická jednání vedla k nějakému řešení?
Důležitá určitě byla, protože jsme logicky měli v řadě otázek jiné postoje. Ale priority jsou z velké části plněny a splněny. První prioritou bylo žákovské jízdné. Původně šlo o to, aby žáci a studenti, kteří jezdí do školy po Středočeském kraji, měli cestování zdarma. To se podařilo nakonec rozšířit a neplatí to tedy jen pro žáky a studenty, ale i pro seniory nad 65 let. Byl tam problém s podmínkami ze strany ministerstva dopravy, takže jsme program museli upravit tak, že je jim například měsíční kupon proplácí zpětně. Ten si koupí a pak s potvrzením školy jej pošlou na Středočeský kraj. Nejde ale o jednorázové jízdné.

Dobře - děti a senioři jezdí zadarmo. Kdo a odkud to tedy platí?
Platí to kraj ze svého rozpočtu a žádné problémy nejsou. Vnímáme to jako příspěvek k dostupnosti i vzdělávací soustavy či jako podporu veřejné dopravy.

Zdeněk Štefek
- zastupitel Středočeského kraje (2004 - 2008 a potom od 2012 do současnosti
- v letech 2012 - 2016 radní pro kulturu a památkovou péči
2001 - 2005 předseda Komunistického svazu mládeže
- vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT
- je ženatý, má dva syny

Pokud se nepletu, bylo jedním z vašich hlavních bodů zdravotnictví. Jak tam se dařilo nebo nedařilo?
Ano, další zásadní podmínkou bylo nevyvádění služeb z kraje - hlavně těch ziskových, což se stávalo v minulosti hlavně právě u nemocnic, kdy byly v minulosti rozprodány ziskové provozy třeba na Kladně. Chtěli jsme zajistit, aby nedocházelo k privatizaci zisků a socializaci ztrát. I tento bod se podařilo naplnit, navíc je tady značný tlak na větší kontrolu toků peněz a na systém, který by ze ziskových činností hradil ty ztrátové. Kraj pracuje na lůžkách následné péče na Kladně i na dalších projektech.

Stejně tak jsme chtěli v další prioritě zajistit minimálně zachování rozsahu služeb v kraji - od sociálních věcí, přes dopravu až po kulturu, a zajistit jejich další rozvoj. Podařilo se tak zabránit slučování některých kulturních institucí, které se plánovalo na Rakovnicku. Rozšířil se počet lůžek v sociálních službách, novým zařízením se stal Domov seniorů v Žižicích. Typickým příkladem je i oblast školství, která sice potřebuje optimalizaci, ale my jsme tu řešili konkrétní návrhy na nekoncepční slučování či rušení některých středních škol. Nám se podařilo tomu zabránit.

Jenomže kraj - to jsou hlavně jednotlivé obce. A ty si v tomto volebním období často stěžovaly na špatnou spolupráci s krajem, na nedostatek financí nebo nejasná pravidla. Jak se k tomu jako strana, která podporuje současnou koalici, stavíte?
I to byl jeden z bodů, kterým jsme podmiňovali podporu koalice - větší pozornost zejména malým obcím kraje, kterých je většina - a to zejména v souvislosti s vodohospodářskou infrastrukturou. Také na tomto poli se ale udělal obrovský kus práce, množství prostředků se v průběhu minulých let rapidně navyšovalo, ať již na vodovody a kanalizace nebo na další doprovodnou infrastrukturu.  S tím souvisí i další naše priorita, ta se týká dlouhodobé podpory významných kulturních, sportovních a společenských akcí. Ty měly různou podporu kraje, některé pravidelnou, jiné jen výjimečně. Naším požadavkem tedy bylo zpracovat koncepci podpory významných akcí z hlediska cestovního ruchu v kraji tak, aby významné akce získávaly pravidelnou podporu. To se také podařilo zrealizovat, existuje seznam akcí, který je bonusován v dotačním řízení. A těm nejvýznamnějším schvaluje větší podporu Zastupitelstvo.  Ale obce potřebují pomoc i v jiných oblastech, jako je třeba bezpečí obyvatel.

Článek může obsahovat informace, se kterými se redakce neztotožňuje a nesouhlasí s nimi.

Jak může podle vašeho názoru kraj řešit bezpečí obyvatel v malých obcích? Není to otázkou Policie, případně obecních strážníků?
To sice je, ale kraj může podporovat třeba zřizování služeben tam, kde nejsou, a modernizaci těch stávajících. Tady ale musím přiznat, že se naší prioritu nepodařilo zcela dotáhnout do konce. Policie zkrátka nemá lidi a neměla by tyto služebny jak provozovat. V současné době je tedy policie alespoň podpořena při vzniku tak zvaných Pol Pointů, tedy míst, kde mohou lidé nahlašovat problémy a dávat podněty. Na to a na spolufinancování projektu vyřizování dopravních nehod pomocí moderních technologií jdou právě teď tři miliony korun.

Dotace a investice jsou samozřejmě líbivé, o tom nikdo nepolemizuje. Někde je ale také potřeba šetřit, je zkrátka nutné hospodařit, ne jen rozdávat - výdaje mohou přijít kdykoliv a pokud by kraj jen rozdával, kde bude brát peníze? Rozpočet není bezedný…
To samozřejmě nejde, důležité je řádné hospodaření kraje. Chtěli jsme v sedmé prioritě řešit systémově hospodaření kraje i v energetické oblasti. Chtěli jsme mít pro celý kraj zpracovaný plán energetických úspor, nejen realizovat samostatné zateplovací programy. Teď je zpracovaný seznam zhruba stovky objektů, které by měly být rekonstruovány a náklady budou pokryty z budoucích úspor. Tento program je doplněn programem drobných energetických úspor, který umožňuje příspěvkovým organizacím řešit opatření, která mají rychlou návratnost investice - například výměna žárovek v osvětlení za úsporná led svítidla. Tady už se úspory rýsují. Navíc nikdo neříká, že zmiňované podpory mají být vždy v řádech desítek milionů.

Dá se ale předpokládat, že jsou i body, které se zralizovat nepovedlo. S čím tedy nejste spokojený?
Neříkám, že všechno, o čem jsem mluvil, se podařilo dovést do úplného konce. Na mnoha věcech se stále pracuje. Je i celá řada oblastí, které bychom mohli posunout dál, kdybychom je měli přímo ve své gesci. Jmenoval jsem například téma bezpečnosti, tam jsme chtěli řešit spolupráci s Policií třeba konkrétním memorandem či vyhlásit titul pro obce, ze kterého by mohly posilovat bezpečnostní prvky, třeba kamerové systémy. Máme i jinou představu o dotačních titulech pro malé obce, které bychom chtěli mít víceleté.

Co si pod tím máme představit?
Velké obce na to vyřizování žádostí mají celý aparát, ale na malých obcí by jistě uvítali, kdyby mohli vyplnit žádost jen jeden rok, pak se po vyhodnocení dostali do zásobníku a nemuseli tento krok opakovat každoročně a mohli tušit, že: dobrá - letos se na nás nedostalo, ale příští rok můžeme s dotací počítat. Stejně tak jako u té koncepce akcí, významné akce jsou nyní řešeny bonusem, ale organizátoři jistotu nikdy nemají. Záleží na finanční situaci kraje, ale záleží na konkrétní situaci. Myslím si, že zvlášť významné akce by si zasloužily jistotu podpory na delší dobu dopředu.

Pak je celá řada oblastí, které jsme neměli v sedmi prioritách, ale určitě vidíme, že by se daly dělat jiným způsobem. Tedy rozhodně neříkám, že jsme zvládli všechno, co bychom chtěli, ale politika je i o kompromisech, i na kraji, a my musíme hledat cesty k dialogu tak, abychom dokázali posunout a prosadit body, které považujeme za důležité.

V minulém volebním období jste měli ve středočeském zastupitelstvi 19 členů, tentokrát jen osm. Čím si to vysvětlujete, vaši voliči jsou přece jedni z nejaktivnějších?
Samozřejmě si naše strana udělala analýzu neúspěchu. Problém vidíme třeba v tom, že krajské volby jsou na pomezí zájmu - lidé se ztotožňují s obecní komunální politikou a s Poslaneckou sněmovnou, protože velké politice, jak víme,  “rozumí každý”. Kraje byly vytvořeny ale tak trochu navíc, lidé stále ještě nevidí, jak moc kraje ovlivňují jejich životy. V dopravní obslužnosti, ve stavu silnic, tedy dvojek a trojek, v zdravotních a sociálních službách. A pak se do výsledku promítla i celostátní situace, samozřejmě, propad byl ve všech volbách. Ale je to všechno otázka zájmu o tu konkrétní úroveň politiky. Nedá se říct ani o našich voličích, že by automaticky chodili ke každým volbám. Navíc musíme přiznat, že neumíme tak dobře prodat to, čeho jsme dosáhli. To třeba velmi dobře umí premiér Babiš, který se pochlubí í cizím peřím.

Máte tedy pocit, že lidi krajská politika moc nezajímá. Není tedy na čase s tím něco udělat
Určitě – podpořili jsme třeba aktivní účastí v pracovním týmu projekt participativního rozpočtu, kde si lidé mohou sami zvolit, jaké projekty má kraj finančně podpořit. Sice ani tady nebyl v prvním ročníku tak velký zájem, navíc byla pandemická krize, na druhou stranu je úspěchem, že Středočeský kraj byl první, který tento projekt dovedl do úspěšného konce. Otevřela se tak další možnost získat peníze pro projekty v konkrétních obcích, a to na majetku nejen obcí, ale i kraje. Jako KSČM máme v každém městě svoji organizaci, i členové tak mohou přicházet s nápady a návrhy a zapojit se. Počítáme s tím, že v příštích letech bude větší propagace, která letos byla menší i právě vinou koronaviru. Je ale potřeba říct, že za těchto podmínek počet hlasujících i počet navržených projektů nebyl rozhodně špatný. Teď se více než 120 projektů za celkovou částku necelých 50 milionů Kč začíná postupně realizovat.

Řekl jste, že podporujete současnou koalici. Jak se ale díváte na problémy, které ji v tomto volebním období provázejí? Pokud podporujete koalici, je s tím spojen vlastně i tichý souhlas s jejími excesy?
Naše podpora je ryze programová. Kauzy, které v současné době krajem hýbou, vidím jako velice nešťastné a rozhodně bychom takovou cestou nechtěli jít. Už v prvním roce, kdy jsme byli v opozici, přišla kauza s lidmi pracujícími na dohody, kteří dělali třeba radním prezentaci na jejich sociálních sítích. Nikdy jsme ani jako radní dohodáře neměli a nevíme, proč bychom to měli dělat. K dalším nešťastným vyjádřením kraje uvedu, že jsem raději pro dialog a empatii než třeba pro trestní oznámení. Nehledě na to, že záchranáři, a nejen oni, skutečně v době pandemie nevěděli, co bude druhý den, jestli budou mít ochranné pomůcky. Nedivím se, že měli obavy.

Dnes by byl kraj na případnou podobnou situaci připraven lépe?
Dnes má kraj zásoby desinfekce, balíčků pro zdravotníky do první linie i dalších ochranných pomůcek. Osobně vidím chybu ohledně zásobování zdravotnickými pomůckami na straně státu, tedy vlády. Jistě musí být zpracován nějaký epidemiologický plán, tak nechápu, proč se jednotlivé kroky nedělaly podle něj. Mohlo to být jednodušší. Mělo by tam být psáno například i to, kdo kam zajišťuje distribuci pomůcek. Navíc dříve byl systém civilní ochrany, ten se v devadesátých letech rozpadl a teď se ukázalo, že by byl potřeba. Je to klasický příklad tak zvaného vylévání dítěte i s vaničkou. Bylo by dobré uvažovat znovu nejen právě o civilní ochraně, ale také o soběstačnosti a branné výchově na školách. Měli bychom mít třeba i firmy, které mohou v případě krize rychle změnit výrobní sortiment a vyrábět například roušky nebo plicní ventilátory. Legislativa na to musí být rovněž připravena v době nouzového stavu.

Pokud byste dostali možnost rozhodovat, kde vidíte kraj za další čtyři roky?
V dopravě bychom chtěli zajistit, aby jedna jízdenka platila už brzy pro celý kraj, zajistit i obnovu vozového parku, tedy nové vlaky a autobusy, a dosáhnout toho, aby se dále rozvíjel systém středočeského jízdného. Je potřeba zachovat jízdné zdarma pro studenty a seniory, ale chtěli bychom to rozšířit i o skupiny a rodiny. Jde nám o zlepšení komfortu pro cestující.

To ale jde o slevy nebo bezplatné jízdné pro všechny, bez ohledu na sociální situaci. Proč by měli dobře zajištění lidé jezdit zadarmo?
Pokud bychom do tohoto systému zahrnuli ještě prokazování příjmů a podobně, půjde o velmi složitý administrativní systém. My jsme pro to, aby bohatší solidárně přispívali vyššími daněmi. Dnes zatím není progresivní daň, ale my navrhujeme minimálně dvě daňová pásma.

Priority Zdeňka Štefka jsou
- doprava (středočeská jízdenka, jízdné zdarma pro studenty a seniory...)
- zdravotnictví (podpora krajských nemocnic a zajištění péče vlastními silami tam, kde některé služby vypadly...)
- bezpečnost (podpora vzniku nových policejních služeben a rekonstrukce stávajících...)

Copak o to, tohle lidé rádi uslyší, na druhou stranu se ti přemýšlivější jistě zeptají, kde na to všechno kraj vezme?
Z rozpočtu kraje, to je všechno otázka priorit. Dnes třeba středočeským jízdným kraj příliš zatěžován není. Na druhou stranu - pokud umožníme lidem cestovat, tak oni na svých cestách budou utrácet. Vrátí se to tedy znovu zpátky do rozpočtu obcí, měst i podnikajících osob. Odstraňujeme tím zároveň i bariéry. Chceme, aby měli lidé bez ohledu na to, z jaké jsou sociální skupiny, kulturní, sportovní i edukační vyžití, možnost cestování a podobně. Dnes se práce nestěhuje za lidmi, ale lidé musí dojíždět za prací. Proto by mělo být cestování komfortní, ekologické a hlavně dostupné. V některých krajích šli cestou jednoho krajského dopravce, to není pro náš kraj aktuální, máme tu spoustu malých dopravců a dlouhodobé smlouvy.

Říkáte, že peníze půjdou z rozpočtu. Pokud je ale bude kraj takto rozdávat, musí někde získat další na to, aby zbytek fungoval tak, jak má. Kde?
Jak jsem říkal, jde právě o úspory, na kterých chceme pracovat. Například jde o energetiku, kde kutnohorská galerie GASK už nyní ročně šetří statisíce korun, právě díky snížení energtické náročnosti. Takových objektů by měly být do budoucna desítky. Také je třeba zbytečné zaměstnávat lidi na dohody, když jsou zaměstnanci kraje. Ušetřit bychom pak měli také na právních službách. Krajské jízdné stojí kraj přibližně deset milionů ročně. To je například výše jedné individuální dotace, pokud budu konkrétní, tak mluvím třeba o dotaci na sraz motorkářů Harley Davidson, o které se hodně mluvilo. Je to samozřejmě složitější, ale právě otázka takových individuálích dotací by se měla dořešit. I tam jsou jistě možné úspory. Navíc budeme vyvíjet legislativní iniciativu ve smyslu změny rozpočtového určení daní, kde bychom pro kraj chtěli získat více peněz.

To jsou ale všechno peníze, které se “rozpustí”. Zbydou peníze na další rozvoj kraje?
Určitě musí zbýt dost peněz na podporu infrastruktury malých obcí od výstavby vodovodů a kanalizací až po kulturní zařízení, knihovnu a tak dále. Chceme ale nově podpořit i služby v nich, od ordinací lékařů po obchod. Aby se z obcí nestávaly noclehárny, musí být obci i nutné služby, které budou lidé mít možnost využívat. Kraj by se měl spoluúčastnit a vyžadovat samozřejmě udržitelnost.

Tentokrát jste se zaměřovali na zdravotnictví a sociální služby. Jak to vidíte do budoucna? Ve středních Čechách jsou nejen krajské, ale i soukromé nemocnice. Budete je chtít podporovat?
Chceme rozvíjet nejenom páteřní nemocnice, ale vidíme, že řada míst se s nedostatkem zdravotních služeb potýká, zejména v místech, kde byla zařízení zprivatizována. Chceme to řešit a budeme usilovat o zajištění chybějících služeb vlastními silami. Podpoříme i ordinace lékařů a pohotovosti. Rozhodně ale nechceme podporovat soukromé nemocnice. Některé jsou i součástí nadnárodní společnosti, která má větší rozpočet než celý kraj.  Byla by to lumpárna podporovat dále soukromé nemocnice, které byly prodány za vlády ODS hluboko pod cenou a tím byly tunelovány veřejné zdroje. Teď žádají ještě o další prostředky? Ne.

Jenže jsou tady i nemocnice městské, které také potřebují pomoc a v tomto volebním období se jim jí nedostalo. Jak vidíte tento moment?
Pokud jsou nemocnice zřizované městy, tam je často jiná situace, protože jsou to organizace s veřejným rozpočtem a s možnou větší kontrolou. Tam by mělo být možné najít nějaký model spolupráce, vždyť jsme tak řešili třeba i Kutnou Horu a i v tomto období se mluvilo o podpoře v oblasti obměny přístrojů. Rozhodně ale neuvažujeme o podpoře provozních nákladů. To bychom otevřeli Pandořinu skříňku - jeden rok nemocnici podpoříme a co bude druhý rok? Jde ale o úhradovou vyhlášku, o celkovou koncepci zdravotnictví. Naší snahou je slučovat zdravotní pojišťovny tak, aby se uspořily zbytečné náklady a účelně využívaly prostředky.


S tím ale souvisí i služby - školky a školy v kraji také chybí a kraj na to má analýzu a ví tedy, kolik míst ve školách a školkách chybí teď a kolik jich bude chybět třeba za deset let. Požadujeme proto i po vládě, aby navýšila finance tak, aby bylo možné stavět a zřizovat nové školy a školky.Časté stížnosti v kraji směřují také k bydlení - nájemní bydlení je nedostupné a na koupi mnoho lidí nedosáhne. Co s tím?
To je velká výzva, protože kraje byty nestaví. Byty staví stát nebo obce a města. My chceme podpořit bytovou výstavbu obcí a měst spolufinancováním. Máme ale jednu podmínku - aby část bytů byla určena pro potřebné profese - policisty, učitele, lékaře a podobně. Mluvím samozřejmě o nájemním bydlení. Je to oboustranně výhodný model.

A jsme znovu u stejné otázky - z čeho se to bude platit? Stát stoprocentní dotace nedá...
Kraj to nemůže financovat sám, nemůže jít cestou zadlužení jako právě teď stát - má přesně daná pravidla pro příjmy, značná část krajského rozpočtu je jen průtokových, navíc další finance jsou vázány například na provoz příspěvkových organizací. Problémem je i špatně nastavený systém tak zvaného rozpočtového určení daní, který nezohledňuje nárůst počtu obyvatel v kraji i zatížení silnic. Jde již o 1-2 miliardy korun, které kraji chybí. I to chceme řešit, změnou legislativy. 

KAM DÁL: Drsná šikana byla v lidové armádě na denním pořádku. Mnohé praktiky byly hodně za hranou.