Právní rozbor: Chyba vlády při vyhlášení omezení může přinést vymáhání škody po státu

Můžete si pogratulovat, pánové. Opravdu se vám to "povedlo"
23.04.2020 - 18:09  

Rozhodnutí Městského soudu v Praze o zrušení části vládních opatření zřejmě bude mít fatální důsledky. Zásadní je zejména pro odpovědnost státu za škodu, resp. její uplatňování. Osoby dotčené nezákonnými opatřeními vlády by mohly po státu žádat náhradu škody a dokonce i nemajetkové újmy. Nelze vyloučit ale ani to, že by stát mohl uplatnit tzv. regres vůči úředním osobám, tedy ukázat na konkrétní lidi, kteří jsou za chyby zodpovědní.

Před nedávnem hořela diskuze o „vládní kličce“, kdy se omezení přestala vydávat podle krizového zákona, ale začala platit podle zákona zdravotního. Vláda tak „potichu“ přenesla svá opatření pod zákon o ochraně veřejného zdraví. Ministryně Schillerová (tak, jak přišla před kamery s novým účesem v době zavřených kadeřnických salonů) tehdy sebevědomě prohlašovala, že se žádné náhrady vyplácet nebudou. Teď to ale vypadá, že se mohla splést.

Diskutovalo se přitom o tom, že k vydávání opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví se přistoupilo proto, aby se stát vyhnul náhradám za škodu podle krizového zákona. Přijme-li totiž vláda krizová opatření podle krizového zákona, odpovídá za škodu jimi způsobenou (samozřejmě za dalších podmínek podle krizového zákona). Zákon o ochraně veřejného zdraví o jakékoli náhradě škody způsobené opatřením ministerstva zdravotnictví mlčí.

Otázkou je, kdo do žalob půjde, kdo se nebojí, že na něj pak „naši zakleknou“, jak říká pan premiér. Právní rozbor, který můžete číst níže, pro náš web připravila JUDr. Markéta Aldorfová.

Zásadní dopady pro odpovědnost státu

Městský soud v Praze ve věci sp.zn. 14 A 41/2020 zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví z 26. 3. 2020 a 17. 4. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví z 23. 3. 2020 a 15. 4. 2020, která omezují volný pohyb osob.

Přestože městský soud konstatoval, že k vyhlášení nouzového stavu byly v současné situaci dány důvody, zdůraznil, že ministerstvo zdravotnictví při vydání výše uvedených mimořádných opatření překročilo svou působnost. Podle soudu tato opatření nemělo vydávat ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale měla je vydat vláda podle krizového zákona.

Rozsudek Městského soudu v Praze může mít tedy zásadní dopady právě pro odpovědnost státu za škodu. Mám za to, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví lze na základě tohoto rozsudku nyní označit za tzv. nezákonná rozhodnutí podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Na základě tohoto zákona o odpovědnosti za škodu by osoby dotčené nezákonnými opatřeními mohly po státu žádat náhradu škody (a dokonce i nemajetkové újmy). Nelze vyloučit ale ani to, že by stát mohl uplatnit tzv. regres vůči úředním osobám (politikům) odpovědným za vydání těchto opatření – jinými slovy, lze si představit situaci, že stát bude po úředních osobách odpovědných za vydání nezákonných opatření požadovat náhradu škody (i újmy), jestliže nezákonnými opatřeními byla škoda či újma způsobena a jestliže stát sám předtím tuto škodu či újmu poškozeným nahradil.

Dobrá zpráva pro podnikatele

Vláda sice pravděpodobně znovu vydá opatření, kterými omezení některého maloobchodního prodeje znovu nařídí a kterými zakáže volný pohyb osob, důležité ale je, že by je měla vydat již podle krizového zákona. Náhrada škody způsobená těmito potenciálními budoucími krizovými opatřeními vlády by tedy měla být posuzována podle krizového zákona.

Vydání rozsudku Městského soudu v Praze je tak každopádně dobrou zprávou pro podnikatele, jejichž šance na vymáhání případné škody se zvyšují.

 

- JUDr. Markéta Aldorfová, advokátka, CHS LEGAL s.r.o., advokátní kancelář -

KAM DÁL: Roman Prymula: Odborník na svém místě nebo něčí figurka? Profesora s vazbami na Čínu už jednou srazil střet zájmů.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru