Primátor Hřib: Premiér Babiš záměrně blokuje připravené projekty. Vydírat se od něj ale nenechám

Praha produkuje čtvrtinu HDP České republiky, nabízí desítky tisíc pracovních míst. Přesto se premiér Andrej Babiš k metropoli chová, jako by ji ani nepotřeboval. Alespoň tak to vidí primátor Zdeněk Hřib, který doplácí na to, že od něj předseda vlády nedostal pozemky na vysněnou vládní čtvrť. Jak by mělo město vypadat v rámci projektu Smart City, jak by mohly pomáhat inteligentní technologie a kdy bude hlavní město bez emisí? I o tom jsme si povídali s pirátským šéfem Prahy.

18.12.2019 - 07:00  
Primátor chce nové tunely pojmenoval Pavel a Václav jako narážku na české tuneláře. Myslí tím Béma a Klause?
Zobrazit fotogalerii (3)

/ROZHOVOR/ Pane primátore, jedno z vašich předvolebních témat bylo snížení emisí v Praze. Jaká je tedy realita?
Čistá Praha obecně je věc, se kterou se tematicky trefujeme do aktuálního dění. Protože Evropská komise řekla, že se chystá dát další velké peníze na projekty, které budou buď „chytré“ nebo „zelené“, když to hodně zjednodušíme. Takže ano, je to velká priorita nejen u nás, ale vlastně i v celé Evropě a my tento trend hodláme respektovat. Je evidentní, že si zde můžeme sáhnout na značnou část financí.

Co to znamená konkrétně?
V první řadě nechci, aby to vyznělo tak, že čekáme na nějaké peníze z EU. Tak to není, na projektech spojených s chytrou Prahou a životním prostředím děláme samozřejmě už teď. A konkrétně je zřejmě nejzásadnější, že jsme přijali tzv. klimatický závazek, který navazuje na pakt starostů a primátorů. V reálu to znamená, že do roku 2030 v metropoli emise snížíme o čtyřicet procent a do roku 2050 bychom je chtěli odstranit úplně. Čímž odpovídám takto oklikou i na úvodní otázku.

Myšlenka je to skvělá a jistě také správná. Ale jak toho docílit? To by přeci znamenalo třeba i velmi dramaticky zasáhnout v automobilové dopravě, cílit na elektromobily...
Určitě ano, to je zásadní otázka, kde potřebujeme najít řešení. Jdeme tou cestou, že město má dnes plán, jak udělat v Praze více dobíjecích míst. Je nám jasné, že bez těch nemůžeme chtít, aby rostl počet elektromobilů. Před pár dny jsem schválil zadání Operátorovi ICT, aby do této oblasti směřoval své úsilí a vytvořil plán, který by měl v podstatě zastřešit budoucí plánování v této oblasti a vyřešit mapu dobíjecích stanic. Vstupuje do toho i několik odborů jako životní prostředí, doprava, své si jistě řeknou i památkáři a další. Někdo to musí řídit a koordinovat, což je Operátor ICT.

Odstartovali jsme nový projekt, který se jmenuje Portál Pražana. Vychází z tzv. Portálu občana, což znamená, že se každý může přihlásit například prostřednictvím své datové schránky, elektronické občanky či v budoucnu heslem a jménem v elektronickém bankovnictví. Půjde zde vyřídit veškeré věci s městem, poplatky za odpad, psa, požádat o zábor na zahrádku a tak dále. Web bude dostupný i na mobilu a veškeré kroky půjdou rychle a snadno.“

Vnímám to správně jako poměrně zásadní změnu od způsobů, jak se tu dříve tyto věci řešily?
Jistě, je to tak. Dříve se tu vymýšlely projekty jako chytrá lavička nebo lampička. Tam byl jeden zásadní problém. Jsou totiž o tom, že někdo jel na veletrh, něco dovezl a tady se vytahoval, že dovezl něco chytrého. Musím sice přiznat, že když jsem byl na Smart cities kongresu v Taipei a v Barceloně, tak mě také lákalo něco koupit a přivést. Je těžké odolat. Ale není to cesta, kterou by se mělo jít. My jsme se posunuli jinam, víme, jak to dělat a uvědomujeme si, že Smart Cities je hlavně o práci s daty, o technologiích, které mají lidem ulehčit život.

Spolupracujete na tom s ČVUT?
S celým akademickým sektorem. Pokud jde o ČVUT, spolupracovali jsme konkrétně na jednom projektu, který se týkal Urban mobility a jejich odborníky máme v komisi pro rozvoj konceptu Smart City. Je také důležité zdůraznit, že další oblast, kterou hodláme řešit, jsou alternativní pohony ve veřejné dopravě. Tedy nejen auta. Sem by měly jít budoucí evropské peníze. Uvidíme, jak dopadne jednání s ministerstvy, ale je to naše priorita.

Už dnes běží projekt „Milion stromů pro Prahu“. Je to reálná pomoc metropoli, nebo se na tom spíš dobře sbírají politické body?
Plán je během osmi let v hlavním městě vysázet milion stromů. Mluvit o politických bodech tak nemá moc smysl. Skvělé je, že se může zapojit každý svou prací. Dostanete deníček a vždy, když zasadíte strom, získáte razítko. Když se podíváte na web zastromujprahu.cz, tak tam jsou všechny informace. Letos už máme splněno, za necelý rok jsme jich vysázeli téměř 200 tisíc.

Vraťme se ještě k tomu pražskému ovzduší. Určitě je to také o tom dostat více lidí do MHD. Ale je hromadná doprava v metropoli natolik „friendly“, aby někoho přesvědčila nechat auto doma? Já když jel teď za vámi, tak maminka zrovna na Malostranské bojovala s tím, že nemá jak dostat kočárek ze schodů...
Jasně, je to i o bezbariérovosti MHD, což řešíme. Nejde jen o maminky s kočárky, ale také o vozíčkáře. Je to jeden z problémů, který využitelnost metra omezuje. Náměstek Adam Scheinherr se tímto problémem zabývá. Navíc probíhá a dále je připravena kontinuální akce nových bezbariérových vstupů a úprava některých stávajících. Ne všude to jde, samozřejmě. Předpokládám, že se brzy dočkáme i výtahu pro invalidy, symbolicky ve stanici Invalidovna.

Dobře, pak tu máte ale otázku komfortu v MHD. Například v létě...
Vstoupím vám s dovolením do otázky s tím, že jsme schválili dopravnímu podniku proplatit náklady navíc, pokud namontují klimatizace do vozů. Pochopitelně počítáme i s prodlužováním tratí tramvají. Chceme je mít na horním konci Václavského náměstí, stavíme novou trať, Na Dědině, do Slivence, je tam Lhotka a další plány, například kolem Hlavního nádraží. Začali jsme stavět metro D, což je náhrada za autobusy. Takže věci běží, ale nejde to ze dne na den.

Co příměstská doprava, existuje nějaká spolupráce se Středočeským krajem?
Záleží, jak spolupráci definujete. Chtěli bychom ve vlacích větší komfort, aby lidé cestovali pohodlněji. Problém je, že vedení Středočeského kraje se příliš netváří na to, že by za to chtěli platit něco navíc. Přišli s tím, že mají budget tolik a tolik a více nedají ani korunu. Takže jsme se museli dohodnout na tom, co pro ně bylo akceptovatelné, protože ten vlak se pochopitelně na hranici kraje nemění.

No, a kde máme P+R parkoviště, o kterých se mluví bratru deset let?
Stavíme teď nová u stanic metra Depo Zličín, Depo Hostivař a Černý Most. Vzniknout má i v Letňanech a nepochybně porostou i v ose nové linky metra D. Bezpochyby by měly vznikat zejména na okrajových dopravních uzlech, to je jasné. Chystáme teď web, na kterém občané uvidí, co se v tomto ohledu děje, kolik je P+R parkovišť, kde chybí, za jak dlouho budou hotová ta rozestavěná a tak dále.

„Snažím se resuscitovat aplikaci Moje Praha, v oblasti dopravy chystáme tzv. intermodální navigaci. To znamená, že by měla umožnit kombinovat různé druhy dopravy a přepravy po městě. Dnes sice můžete na různých mapových serverech zadat trasu a dojet z místa A do místa B, případně tam dojít. My ale chceme, aby všechny druhy dopravy šly kombinovat. Takže vám navigace nabídne, že někam dojedete třeba metrem, pak si půjčíte sdílené kolo a nakonec dojedete dvě zastávky tramvají, pokud budete chtít.“

Právě v dopravě ale mohou hodně pomoci inteligentní technologie, ne?
Je to tak, narůstá jejich důležitost i potřeba. Pomocí IT technologie můžete řídit semafory, urychlit vjezd do zmíněného P+R parkoviště, tedy to „odbavení“ auta. Místo osmnácti vteřin pak trvá čtrnáct, což je ve finále citelné urychlení, i když to vypadá jako nic. Takže chytrá řešení jsou určitě fajn a my je chceme. Ale bohužel někdy třeba se musí realizovat na úrovni Středočeského kraje, kde Praha v minulosti nenacházela partnera. Uznala to i vládní politická reprezentace, která se teď ve Středočeském kraji snaží o nový přístup. Existuje totiž nový nástroj, jak se dostat k evropským fondům, tzv. Integrovaná územní investice. V reálu to znamená, že jde o peníze, o kterých rozhoduje Praha společně se Středočeským krajem a mají se primárně investovat v okruhu blízko Prahy, který už ale spadá do kraje. Jenže kraj to nebyl schopen dotáhnout, finance se tak přesměrovaly na nákup vozidel s alternativním pohonem pro pražskou MHD.

Jedním z nejbolavějších míst Prahy je okruh. Co se tady dá dělat, máte plány, jak konečně dokončit chybějící části?
Tak Blanka jede, nestojí, když tam zrovna nehoří auto. Je plán na světelné závory, aby doprava byla plynulejší. To jsou ale jen úvahy. Byť neříkám, že některé nebudeme realizovat, tak hlavní je dostavba městského okruhu v jeho východní části. Zásadní je, že bylo rozhodnuto, že dopravu opravdu svedeme pod zem. Bude jeden tunel od začátku až do konce. Prosazuji název Pavel a Václav, aby nám to navždy připomínalo české tunelářství, navíc to bude s Blankou genderově vyvážené. Ale to už je takový detail. Postavit tunel samozřejmě není jen tak, naráží samozřejmě i na odpor u těch nadzemních částí, které jsou hodně vidět. Proto jsme aktualizovali výkresy, aby se to vůbec dalo jako stavba prosadit a povolit. Plán tedy je, můžeme začít, kapacity na to máme. Ale předtím se povede ještě hodně jednání.

Bude vládní čtvrť v Letňanech?
Nevidím to tak. Ale mě na tom nejvíce mrzí fakt, že pan premiér se v souvislosti s Letňany zasekl a zastavil tak výměnu městského majetku se státem, což máme připravené. Jsou tu dvě ekvivalentní hromádky, na jedné straně my, na druhé stát, který domluvenou transakci blokuje. Vše je projednané na úřednické úrovni, na politické se projekty zastavily. Takhle se ale nedá pracovat, vydírat se je nesmysl. Praha produkuje 25 procent HDP, máme zde 20 procent pracovních míst. Takže bych čekal, že v zájmu předsedy vlády bude, aby metropole fungovala. Celá ta záležitost je pro mě tedy překvapující.

O záměrech pana Babiše bychom asi mohli vést další dlouhou debatu. Ale ještě mi řekněte, jak je to teď s Bulovkou?
Úzce souvisí s tím, co jsem říkal před chvílí. Nám přišla nabídka, abychom dali nemovitosti a vlastně vše, co má město v areálu Na Bulovce, státu za korunu. Ale to je prostě hloupost. Teď jsou připravené dvě skupiny nemovitostí na výměnu, které pan premiér blokuje. Pojďme to tedy vypořádat a pak se bavme na nějakém ekvivalentu, co můžeme dostat za Bulovku. Takhle se k tomu musí přistupovat, ne nátlakem a vydíráním.