Proměny ministra vnitra Hamáčka. Tibet, Čína, chůze po laně a svetr

Jan Hamáček prošel velkou proměnou. Jaký bude za pár let?
17.04.2020 - 14:00  

Dříve muž kompromisu, dnes šéf Ústředního krizového štábu a jedna z nejvýraznějších postav současné koronavirové krize. Člověk, který má řídit boj s pandemií ale musí balancovat mezi tím, co prezentuje epidemiolog Roman Prymula a co říká a na co tlačí premiér a jak na to všechno nahlíží prezident. Pozice to rozhodně není jednoduchá. Co o něm vlastně víme?

Jaký je Jan Hamáček politik? Ještě nedávno se říkalo: „Hamáček řekl své jasné MOŽNÁ.“ Byl opatrný, nevýrazný, smířlivý (mnozí říkají, že přespříliš), poddajný, ochotný k ústupům… Jeho (stranická) prohlášení, že právě „Toto je ta hranice, přes kterou už není možné jít“, „Toto je ten poslední ústupek, který sociální demokraté koaličnímu a vládnoucímu hnutí ANO udělají“, se staly pověstnými. Stejně tak je ale stále diskutabilní jeho vztah k Číně, který se během času výrazně měnil. Přesto se prosadil až na post předsedy ČSSD a nyní vidíme rozhodného šéfa. Nejde jen o červený svetr místo modrého obleku, ale hlavně o změnu v jednání. Z nevýrazného politika se stal muž, který působí dojmem, že ví, co říká, co dělá a kam jde.

 

Jak šel čas…

 

Jan Hamáček a Tibet

2008 - nepokoje v Lhase, tibetské metropoli, kde byly při  protestech proti čínské nadvládě zraněny a dokonce i zabity desítky lidí, přiměly tehdejšího poslance a předsedu Zahraničního výboru sněmovny Jana Hamáčka podepsat dokument, který hovoří o nutnosti dodržování lidských práv. Prohlášení je přitom směrováno proti čínským zásahům v této oblasti.

Jaroslav Tvrdík a Čína

2014 - Jan Hamáček už spolu s Jaroslavem Tvrdíkem (od roku 2012 byl předsedou dozorčí rady Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce) vyjel do Číny, kde v Šanghaji navštívili sídlo čínské společnosti CEFC  a setkali se s jejím “prezidentem” Čchen Čchiou-tchuem. Jak uvádí web sinopsis.cz, čínský tisk tehdy o návštěvě české delegace informoval takto: „…(Jan Hamáček) poděkoval CEFC za to, že hraje tak důležitou roli v posilování česko-čínské spolupráce, a vyjádřil se, že bude pokračovat v podpoře spolupráce mezi CEFC a Českou republikou v různých oblastech. Prezident Čchen zdůraznil, že vzájemná spolupráce a spolupráce v oblasti obchodu jsou stále těsnější.“

Jan Hamáček se narodil v roce 1978 v Mladé Boleslavi. Absolvoval jednoroční stáž ve Velké Británii v Kentu na Sutton Valence School. Studoval obor překladatelství - tlumočnictví/ekonomie na Univerzitě Karlově, studia nedokončil. Hovoří anglicky, španělsky, německy a francouzsky, ovládá základy ruštiny a polštiny.

Prohlášení čtyř mělo zůstat utajeno

2016 - Z pozice předsedy sněmovny Jan Hamáček zaštiťuje česko-čínský seminář, nazvaný Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Na programu semináře byla mimo jiné propagace knihy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga O správě státu a zúčastnili se jej také ideologové Komunistické strany Číny. Na kritiku poslankyně za ODS Miroslavy Němcové reagoval tehdy velmi příkře.

2016 -  Stejným rokem je datováno také nešťastné “Prohlášení (nebo dopis) čtyř”, odeslané jako omluva a vysvětlení Číně po návštěvě Dalajlámy v České republice a jeho setkání s ministrem kultury Danielem Hermanem, že oficiálně se náš stát přiklání k teorii o jediné a jednotné Číně. Mělo zůstat víceméně soukromé, ale nepovedlo se… Pod textem byli podepsáni prezident republiky, premiér a předsedové obou komor Parlamentu, tedy Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Milan Štěch a Jan Hamáček. Stalo se tak osm let od podpisu zcela opačného a výše zmíněného prohlášení, sympatizujícího s Tibetem. Otázkou zůstává, do jaké míry je možné podpis odmítnout.

Respirátory od “přátel”

2020 - V čele Ústředního krizového štábu zajišťuje Jan Hamáček letecký most mezi Čínou a Českou republikou, po kterém proudí tuny zakoupeného zdravotnického materiálu. Přes veškerou diskutabilnost jde o akci, která národu pomohla, dodávky jsou využitelné, i když jejich kvalita je sporná, používají je lékaři, policisté, hasiči - lidé…

Jan Hamáček byl společně s reprezentanty ANO děkovat za „Čínskou pomoc“ na letišti, ačkoliv jde o velmi drahý komerční projekt. Prezentace akce jako nezištné čínské pomoci je ale nepřijatelná.  Navíc ujištění, nalepené na krabicích, o tom, jak Česko-čínské přátelství přetrvá, dává tušit, že peníze nebyly to poslední, čím jsme za tyto dodávky zaplatili.

Jan Hamáček a Miloš Zeman

Jan Hamáček je také jedním a prozatím posledním v řadě Zemanových pokračovatelů v roli předsedy sociálních demokratů. A protože nikdo nemůže podle současného prezidenta udělat pro stranu tolik, co on, nemá to Jan Hamáček jednoduché ani ve vztahu právě s Milošem Zemanem. Ostatně celá strana se netěší velké prezidentově podpoře, naopak - jak jen to jde, dává najevo svůj odmítavý postoj k její současnosti. A v takovém prostředí musí Jan Hamáček balancovat, protože jak víme, koho Miloš Zeman zatratí, tomu nezapomene přiložit pod pomyslný kotel, kdykoliv je k tomu příležitost. A většinou si tu příležitost umí vytvořit sám.

Vyplácí se píle?

A tak se Jan Hamáček musí snažit opravdu pilně, odpouštět a přehlížet ústrky jemu samotnému i ČSSD. Příkladem může být komentář prezidenta republiky k daňovému balíčku v prosinci minulého roku, za nějž vychválil Babišovu vládu, samotného premiéra i ministryni financí. Nezapomněl však konkrétně zkritizovat pozměňovací návrh soc-dem poslance Veselého o zdanění loterií, jež podle prezidenta “ohrožuje voliče sociální demokracie”. I přesto všechno se později Jan Hamáček vyjádřil v tom smyslu, že obecnou pochvalu daňového balíčku vnímá jako pochvalu práce celé vlády, tedy i ministrů za sociální demokracii. Sarkasmus?

Dobrá nebo špatná vlastnost?

Je kritizovaná “ohebnost” Jana Hamáčka negativem nebo pozitivem? Pravdou je, že právě ve vztahu k prezidentu republiky, lépe řečeno k současnému prezidentu republiky, nemá jiný přístup naději na úspěch, pokud daný politik nepatří do skupinky vyvolených. A tam politici sociální demokracie většinou nespadají. (Vzpomeňme namátkou na “kultovní” scénku s hůlkou při předávání demise Bohumilem Sobotkou.)

Je tedy pravděpodobné, že tato vlastnost předsedy bývalé Zemanovy strany zajišťuje alespoň prezidentovu toleranci jen s občasným kopnutím. Jde o to, jestli je to opravdu vrchol toho, čeho je možné dosáhnout.

Jan Hamáček a Andrej Babiš

Podobně jako Miloš Zeman se k sociální demokracii chová také její koaliční partner, tedy hnutí ANO zhmotněné v předsedovi vlády Andreji Babišovi. Ačkoliv byl vstup do koalice prosazen i přes nesouhlas mnoha členů strany a varování zvenčí, že takový krok straně mnoho dobrého nepřinese, předseda strany jej dodnes obhajuje. Žádný ze zdánlivě nepřekročitelných prahů, které měly být důvodem k odchodu strany do opozice, se nakonec neukázal jako dost vysoký na to, aby jej nebylo možné s trochou úsilí alespoň přeskočit…

Ani u koaličního partnera tedy Jan Hamáček nemůže čekat velkou podporu. Nepomohl mu, když chtěl jmenovat svého ministra zahraničí, nepomohl mu - nepomohl mu vlastně nikdy. “Síla” spojenectví s ANO se ostatně naplno ukázala právě nedávno, když si Babiš prosadil do čela Ústředního krizového štábu náměstka ministra zdravotnictví Prymulu (skoro ANO) místo zákonem předpokládaného ministra vnitra (ČSSD). Zdá se, že snad právě tento krok byl onou poslední kapkou, poslední hranicí, kterou už místopředseda vlády překročit nemohl a nechtěl. Ačkoliv se v zájmu chodu událostí se situací zdánlivě smířil, jeho jednání se proměnilo a nabralo konkrétní směr.

Do svetru!

Jakmile epidemiolog Prymula (který už má od prezidenta slíbené nejvyšší státní vyznamenání, aniž by bylo jasné, jak boj s pandemií dopadne) svůj velmi dočasný post opustil a Jan Hamáček oblékl červený svetr, stal se z něho organizátor, který je vidět. Stále se svými vztahy k Číně a smířlivým postojem k prezidentu republiky, ale člověk, který koná a kterému je rozumět.

Je vidět více než premiér, což může být dobrá i špatná zpráva. Dobrá v případě, kdy se podaří zvítězit poměrně rychle. Pak je možné, že mu dnes spíše stínový premiér přizná nějaký ten díleček zásluh. Špatná ve chvíli, kdy bude premiér potřebovat v zájmu svého PR na někoho ukázat prstem. Jak se v takovou chvíli nový Jan Hamáček zachová? Zůstane v červeném svetru, nebo se vrátí do starého saka? A jaký dokument, směřovaný k Číně, podepíše za pár let?

Politikem od mládí

Jan Hamáček je politik tělem i duší, jeden z těch, kteří se politice věnují téměř od dětských střevíčků. Do tohoto světa vstoupil v roce 1998 jako mladý sociální demokrat - tehdy mu bylo dvacet let. Jeho politická kariéra rostla poměrně rychle, když se již o čtyři roky později z nováčka stal předseda celostátní mládežnické organizace - to už byl i členem ČSSD.

A netrvalo to dlouho, konkrétně další čtyři roky, a osmadvacetiletý Jan se stal viceprezidentem Světové socialitické mládeže. Březnový sjezd sociálních demokratů v roce 2015 jej vynesl na pozici jejího místopředsedy, v níž ale pobyl jen tři roky. V únoru 2018 se stal jejím předsedou a tím je také dodnes.

Není to málo?

Jeho politicko-profesní životopis na webu strany, za kterou “kope” už devatenáct let, uvádí, že mezi lety 2001 - 2004 pracoval jako tajemník klubu zastupitelů sociální demokracie ve Středočeském kraji, v letech 2005 - 2006 byl poradcem předsedy vlády ČR pro zahraniční politiku a 2004 - 2006 také vedoucím zahraničního oddělení ČSSD, poslancem za Středočeský kraj byl zvolen již v roce 2006, kdy se rovněž stal předsedou Zahraničního výboru a členem Výboru pro evropské záležitosti.

Od roku 2013 byl předsedou dolní komory Parlamentu a po volbách o čtyři roky později jejím místopředsedou. Vstup do koalice s hnutím ANO přinesla sociálním demokratům křesla ve vládě a Jan Hamáček obsadil jedno z nejprestižnějších - post ministra vnitra. Jak se nyní ukazuje, patrně tehdy netušil, co všechno mu tato pozice později přinese.

Jeho úkol mu není možné závidět. Balancuje na tenkém laně ve snaze udržet sebe i svoji stranu několik centimentrů nad hladinou. Úkol je to v této situaci téměř heroický. Přesto, nebo spíš právě proto, by se člověku chtělo zeptat se spolu s Járou Cimrmanem - Není to málo, Antone Pavloviči?

KAM DÁL: Útok mimozemšťanů, který vyděsil USA. Rozhlasová hra Válka světů způsobila poprask.