Znásilnění jako hlavní téma předvolební kampaně. Jde o nechutný populismus, nebo se v Česku konečně něco změní?

Vyzývavé oblečení nemůže být spouštěčem k sexuálnímu ataku. Není-li shoda mezi zúčastněnými, nemá ani jeden právo začít sexuální akt
 

Obviněním nadějného politika Dominika Feriho ze sexuálního napadení začaly v Česku předvolební tahanice naplno. A vůbec to nesouvisí s tím, zda byla celá kauza vyvolána uměle, aby před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny zdiskreditovala nejžhavější tvář TOP 09 a rozložila tím zevnitř nově vzniklou koalici Spolu. Souvisí to s tím, co se kolem sexuálního násilí rozjelo v Česku následně, a to na všech frontách. Ze znásilnění se stalo téma číslo jedna a pojďme si jen všichni držet palce, aby vhozením lístků do uren neskončilo zase v zapomnění. 

/KOMENTÁŘ/ S Dominikem Ferim to nevypadá podle dalších nových svědectví vůbec dobře, ale tento případ můžeme ponechat již policii a soudům. Jeho zveřejnění, a především dosah tématu, může znamenat pro celou českou společnost velmi důležitý krok v posunutí se do vyššího levelu. A ta cesta zdá se být momentálně velmi široká, otevřená a je jen na zástupcích aktivistů a politiků, zda se jim podaří nálady mezi lidmi využít a zlomit ve veřejném prostoru stále často podceňované sexuální násilí. 

Jak uvádí iniciativa beztrestu.cz, je v Česku odsouzen každý druhý pachatel násilného sexuálního činu pouze k podmínečnému trestu. A současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová na tom nevidí nic špatného. Vězení jsou v Česku stejně přeplněná, tak co se zabývat změnou legislativy a nastavení trestů. I tak si lze její slova, kterými šokovala veřejný prostor, vysvětlit. Pachatelé nenásilných činů jsou přeci pro společnost mnohem nebezpečnější než ti, co chodí na svobodě, napadají a v horším případě i sexuálně zneužijí své oběti. A právě Benešová svým prohlášením konečně probudila z letargie zástupce politických stran, kteří v tématu vycítili žhavé předvolební téma.

 

 

Oběti trpí celý život

Jistě, najde se mnoho těch, kteří iniciativu dvojbloku Pirátů a STAN označí za populistickou, ale právě díky pochopení mladých politických tváří se může v Česku konečně začít téma zlehčování sexuálních zločinů posunout do adekvátní trestní roviny. Neboť oběti těchto činů, a to ať už jde o děti, ženy či muže, si často nesou následky zneužití po celý život. A kvůli nastavení společnosti navíc o svých zážitcích zcela mlčí nebo je ze strachu z dalšího ponížení neoznámí orgánům činným v trestním řízení.

Jedná-li se o sexuální násilí v rodinách, bývají oběti svými nejbližšími zcela zdevastovány a jen těžko se jim daří se s traumatem vyrovnat a užít si kvalitní život bez následků na duši. To vše přijde ministryni spravedlnosti Marii Benešové, ale i jejím předchůdcům zřejmě zcela banální. Jinak by ani 32 let po "sametové revoluci" nemohly platit zákony, které se těmto obětem téměř vysmívají. 

Definice znásilnění

Česká společnost potřebuje v tomto tématu naprostý restart, muži potřebují vědět, že pokřikovat na ulici směrem k ženě něco o slečínce k nakousnutí už není ani vtipné, natož sexy. Lidé se musí naučit ctít pravidlo, že vyřčené "ne" znamená "ne" i v reálu a neznamená ani polemiku, ani podprahovou možnost "ano". Pokud se to nenaučí mladí ve svých rodinách, musí jim hranice jasně nastavit stát, a to především vymezením, co je legální chování, a co už ne.

Pokud tuto hranici překonáš, stává se z tebe pachatel a čeká tě trest, který by měl být přímo úměrný utrpení, které si vytrpěla oběť. Téma znásilnění vyvolává i diskuze o samotné definici slova, o níž se také celé roky nevedly žádné debaty jinde než mezi aktivisty, případně oběťmi, jež se snaží na hluboký společenský problém upozorňovat. Nyní jsou snad konečně všichni tito bojovníci vyslyšeni. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zveřejnil na svém facebookovém profilu velmi obsáhlý status k tématu, v němž upozorňuje na mnohé aspekty sexuálního násilí. Dá-li se slovům adepta na budoucího premiéra Česka věřit, mělo by se v trestně-právní kvalifikaci i osvětě ve společnosti stát po volbách mnoho zásadního. Zkostnatělá justice už by nové zákony určitě potřebovala a soudci by měli chtít pochopit, že znásilnění není jen dokonaný akt. Policisté by měli být poctivě vycvičeni k tomu, jak k obětem sexuálně motivovaných činů přistupovat.

Bez sinergie těchto složek a společnému úsilí na cestě ke změně nemá Česko šanci. „...Ročně je v Česku spácháno podle odborníků až 12 000 znásilnění. K těmto číslům nemůžeme přistupovat jen jako k anonymním statistikám. Za každým z těchto případů se skrývá žena, muž nebo bohužel i dítě, jejichž nejintimnější fyzický i duševní prostor byl brutálně a bezohledně narušen...“ zní slova Ivana Bartoše. A je třeba na ně myslet. Mohou se zítra týkat vás nebo vašeho dítěte. A dosažení spravedlnosti je jedním z kroků na cestě k uzdravení. 

KAM DÁL: Meghan Markleová radí, jak na lepší život. Kdo se však odváží žít podle vévodkyně ze Sussexu?