Samostatnost a nezávislost je motorem v rozhodnutí žít single

Co dřív? Co víc, kde vzít, jak žít... UFF
 

Život jako single je super, pokud pohled do peněženky neznamená stavy mdloby a ledového potu na čele. Finanční soběstačnost s rozhodnutím žít bez partnera souvisí víc, než hodně. Možná je kolikrát jednou z jeho příčin. Pokud jsme schopni se po této stránce zabezpečit, narostou nám křídla (i bez Red Bullu).

 
 

Svobodný život je z určitého pohledu dnešní doby luxus. Jste totiž sami nejen na emoce, ale i na finance. A v dnešní době to může znamenat nelehké břemeno. Je tedy býti single způsob života pouze pro někoho, kdo je finančně na tom lépe? Možná ano. Třeba si tenhle komfort opravdu nemůže dopřát každý. Získat nezávislost je sen od dětství, ale většině z nás se do jeho splnění příliš nechce. Volnost ano, rozhodovat se podle sebe ano, ale být soběstačný ve všech směrech je po odchodu z rodného hnízda náročnější a tvrdší, než se nám zdálo v pubertálních snech, kdy jsme kingové a ostatní jen…

 

Půl na půl, nebo stále dřít jak ten v..?

Tady může nastoupit klasický model dělení materiálních starostí s drahou polovičkou. A v případě, že jsme sami, je třeba se slušně otáčet, někdy až skoro rotovat, aby bylo na nájem, běžné potřeby a třeba zbylo i na nějakou tu zábavu. Zlaté přísloví praví „Ve dvou se to lépe táhne.“ A vězte, že je to tak a platí to dvojnásob.

Dělit se o výdaje, říci si, na co máme a nemáme, pak druhý pomůže, a naopak. Jako single jsme na vše sami. Otáčíme, co to jde, práce, přesčasy, druhá i třetí práce, a jsme rádi, že se vyspíme. A jsme zas u kariérismu, protože každý z nás je svým způsobem pohodlný, a čím lépe je schopen se zajistit, tím více je možnost užití radostí života. Věnujeme se práci na maximum, abychom z ní maximum měli. Šplháme, stoupáme, občas šlapeme po druhých s vidinou výdělku a lepšího placeného místa tak, abychom mohli utrácet víc a víc. Peníze budou, my nebudeme. Ale teď jsme a chceme být pořádně, ať to stojí, co to stojí.

 

Ty závazky byl čert dlužen

Jedna věc je zaplatit každý měsíc nájem a druhá pořídit si například hypotéku. Stále více lidí, ačkoliv ví, že to jsou vyhozené peníze, bydlí v podnájmu. Jednoduše mají hrůzu z toho pořídit si na třicet let hypotéku, kde na zaplacení budou sami, a nedej tam nahoře, aby se jim něco stalo a byli bez práce. Nikdy nevíte, co se stane. Takže si vezmou co nejmenší prostor k bydlení, jelikož jsou omezeni financemi za větší byt, a už je problém na světě. Dva by se tam umlátili. Nehledě na to, že sólo člověk má s pořízením hypotéky na bydlení větší problém ji získat, než partneři. Být na finanční zodpovědnost sám, to chce dost pevné nervy... Ale to asi i na to pořídit si partnera jen kvůli hmotnému zajištění. Tady se do hry dostává žaludek, nervy i psychika. (A konkrétně moje vnitřnosti jsou dost chatrné ústrojí, takže proč jim dopřávat tak zbytečnou zátěž.)

 

Malé příjemnůstky

Když pomineme povinné výdaje, které trápí každého z nás, ještě nás čeká střádání do kasičky na věci nepotřebné. Ty ale mohou být životní nutností. Nechceme přece strávit všechny své roky jako asketové. A tak občas se pokusíme o to se s někým seznámit, někam si zajít, a zažít neskutečný večer, procházku či si dát famózní večeři spojenou s neméně famózním účtem za ni.

Jeden takový večer v seznamování jsem zažil i já osobně. Dovolte mi vás podrobněji informovat o zcela atypickém zážitku toho všeho, co lze v seznamování přes ty výtečné seznamky zažít. Stálo to za to. 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru