Úžasné! Počítačová rekonstrukce 7 divů světa. Podívejte se, jak vypadaly

 

Je pravda, že z původních sedmi divů světa se zachoval jen jediný, a sice Egyptské pyramidy v Gíze. S pomocí moderních technologií se ale podařilo je zrekonstruovat alespoň na fotografiích, a vy tak máte jedinečnou příležitost se podívat, jak vlastně v dávných dobách vypadaly.

06.05.2019 - 13:00  
Visuté zahrady královny Semiramidy
Zobrazit fotogalerii (7)

Sedm starověkých divů světa je seznam těch nejúžasnějších důkazů lidské vynalézavosti, pozoruhodné architektury a geniální techniky pocházející z 1. - 2. století před naším letopočtem. Kromě Velké pyramidy v Gíze sem patří ještě Visuté zahrady královny Semiramidy, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos, Maják na ostrově Faru. V roce 2007 sice byl seznam sedmi divů světa aktualizován, ale ty původní si už nikdy nebude moct prohlédnout, a proto je skvělé, že nám to může aspoň částečně umožnit vyspělá počítačová technika.

Firma Budget Direct se rozhodla dát moderním kulturním nadšencům šanci navštívit majestátní starobylé stavby prostřednictvím série fotorealistických 3D vizualizací. Po důkladném výzkumu tyto obrázky zachycují, jak sedm divů vypadalo v době své největší slávy.

Rhódský kolos

Šlo o 42,6 metrů vysokou, triumfální sochu řeckého boha slunce Helia. Byla postavena v řeckém přístavu Mandraki na mramorových podstavcích, pod nimiž proplouvaly lodě. Kolos byl postaven na oslavu vítězství po dlouhém obléhání ostrova Rhodos. Jeho stavba trvala 12 let. Bohužel, navzdory své velikosti nemohl tento zázrak přečkat zemětřesení, které ho zničilo o pouhých 56 let později.

Velká pyramida v Gíze

V dnešní době se téměř každý měsíc někde na naší planetě objeví „nová nejvyšší stavba“, ale na nikoho neudělá dojem, že až do 19. století nikdo nepostavil vyšší budovu, než je Velká pyramida v Gíze, která si tento rekord držela více než 4 000 let. Impozantní stavba o výšce 147 metrů byla postavena na 13 akrech jako hrobka pro egyptského faraona Chufua v roce 2560 před naším letopočtem. Bylo zjištěno, že na ní pracovalo 100 000 kvalifikovaných Egypťanů. Tato největší a nejpůsobivější stavba ze 2,3 milionu kamenných bloků o váze mezi 2,5 - 15 tunami je jediným starodávným zázrakem, který mohou dodnes obdivovat turisté.

Visuté zahrady královny Semiramidy

Podle starých řeckých básníků byly zahrady vybudovány nedaleko řeky Eufrat v současném Iráku, za vlády babylónského krále Nabuchodonozora II. kolem roku 600 př. n. l.  Zahrady byly vysazeny více než 20 metrů ve vzduchu na obrovské čtvercové cihlové terase, vystavěné po vzestupných krocích, jako je například hlediště divadla. Spisovatelé popsali, že lidé mohli chodit pod krásnými zahradami, které spočívaly na vysokých kamenných sloupech. Moderní vědci odvodili, že aby zahrada přežila, musela být zavlažována pomocí systému skládajícího se z čerpadla, vodního kola a cisteren. Tento důmyslný systém pak musel vodu z Eufratu dopravit nahoru do zahrad, tedy do výšky mnoha metrů.

Maják na ostrově Faru

Maják na ostrově Faru byl umístěn na malém ostrově zvaném Faros v blízkosti města Alexandrie. Navrhl ho řecký architekt Sostratos a dokončen byl asi v roce 270 př. n. l, za vlády Ptolemája II. Maják pomáhal navigovat lodě v rušném nilském přístavu. Stavba měla tři úrovně: čtvercový půdorys, osmibokou úroveň ve středu a válcovitý vrchol. Nad tím stála pětimetrová socha, s největší pravděpodobností Ptolemája II. nebo Alexandra Velikého, po němž bylo město pojmenováno. Odhady o výšce majáku se různí a pohybují se v rozmezí 60 – 180 metrů. Maják byl postupně zničen během série zemětřesení v letech 956 až 1323.

Mauzoleum v Halikarnasu

Nacházelo se v jihovýchodním Turecku a bylo hrobkou, kterou postavila Artemisia pro svého manžela Mausoluse, krále Carnie v Malé Asii, po jeho smrti v roce 353 př. n. l. Mausolos byl také Artemisiin bratr a podle legendy byla jeho sestra a zároveň manželka tak moc zasažena jeho smrtí, že si jeho popel rozmíchala ve vodě a vypila ho. Také objednala stavbu obří hrobky, která byla nakonec postavena z bílého mramoru do výšky přes 40 metrů. Mauzoleum bylo z velké části zničeno při zemětřesení ve 13. století a jeho ostatky byly později použity v opevnění hradu.

Feidiův Zeus v Olympii

Známá socha Dia byla dílem aténského sochaře Feidia. Stála v Olympii, místě starověkých olympijských her kolem poloviny 5. století před naším letopočtem. Socha představovala boha hromu sedícího s nahou hrudí na dřevěném trůnu. Zeus byl doplněn dvěma vyřezávanými sfingami, tělem lva a křídly ptáka. Socha byla bohatě zdobená zlatem a slonovinou a dosahovala téměř až ke stropu chrámu, prý měřila více než 12 metrů. Zeus zdobil chrám v Olympii více než osm století, pak křesťanští kněží přesvědčil římského císaře k uzavření chrámu (ve 4. století). V té době byla socha přesunuta do chrámu v Konstantinopoli, kde byla při požáru v roce 462 zničena.

Artemidin chrám v Efesu

Ve skutečnosti bylo Artemidiných chrámů několik. Chrámy a oltáře byly ničeny a poté obnoveny na stejném místě, tedy v Efezu, řeckém přístavním městě na západním pobřeží současného Turecka. Nejzajímavějšími stavbami byly dva mramorové chrámy postavené v letech 550 a 350 př. n. l. První z nich byl navržen krétským architektem Chersifrenem a jeho synem Metagenem a zdobili ho někteří z nejslavnějších umělců antického světa. Budova vyhořela 21. července 356 př. n. l., podle legend šlo o noc, kdy se narodil​ ​Alexandr Veliký. Asi o šest let později se začal stavět nový chrám. Nová budova byla obklopena mramorovými schody, které vedly k více než  stodvacetimetrové  terase. Uvnitř bylo 127 skoro dvacetimetrových mramorových sloupů a socha Artemise. Chrám byl z velké části zničen Ostrogóty v roce 262.