S vývojem vesmírného záchodu se začalo pro misi na Měsíc. Vesmírný záchod mise Apollo se oficiálně nazýval Apollo Fecal Containment Device. Byl to v podstatě pytlík oblepený speciálními lepicími páskami, kterými se přilepil na zadnici kosmonauta. Podle astronauta Walta Cunninghama z Apolla 7 se členové posádky snášeli pod sedadla velitelského modulu, aby měli trochu soukromí. Tam si postupně svlékli všechno oblečení a pak si zařízení připevnili na záda. Celá "show" trvala asi 45 minut.
Exkrementy berem domů
Jakmile bylo dílo dokonáno, bohužel pro posádku to nebyl konec příběhu. V obavách z nahromadění potenciálně výbušných plynů, které uvnitř vaku vytvářejí bakterie, musela posádka přidat sáček s germicidem.
Jakmile byl pytel uzavřen, germicidní sáček se otevřel a mikroorganismy začaly svou práci. Poté vaky zapečetili a uložili do speciálního prostoru velitelského modulu. Přesně tak, domů si přivezli i všechny své výkaly. Nebo alespoň některé z nich. Astronauti programu Apollo, kteří přistáli na Měsíci, po sobě na povrchu zanechali také 96 sáčků s výkaly, močí a zvratky.
Zářící hvězdy, tedy spíše moč
Ne všechno však mohlo zůstat na Měsíci. Do vesmíru byla vypuštěna také moč, která okamžitě zmrzla a vytvořila nádhernou světelnou show, jako by se za oknem náhle mihly tisíce hvězd. Mnozí astronauti uváděli, že světlo zářící od drobných úlomků jejich zmrzlé moči bylo jednou z nejúchvatnějších částí jejich letu!
Pudink v pytlíku
Výkaly se tímto způsobem do vesmíru vypouštět nemohly - a co víc, NASA chtěla studovat, co astronauti ve vesmíru"vyrobili". Proto se zaměstnanci NASA dostali ke studiu obsahu sáčků, aby pomohli pochopit vliv vesmírného cestování na lidský trávicí systém.
To vedlo po misi Apollo 7 k jednomu nepříjemnému šoku, protože posádka použila jeden z pytlíků k uskladnění čokoládového pudinku, který jim do něj vytekl. Kosmonauti nejen že zapomněli, že to udělali, ale malou nehodu také nikomu nehlásili. V Houstonu pak měli spoustu otázek, protože obsah sáčku si logicky nedovedli vysvětlit.
Sovětský komfort na Miru
Zatímco američtí astronauti si museli na sofistikovanější toaletu počkat až do vesmírné stanice Skylab v roce 1973, sovětští kosmonauti si již zvykli na větší komfort. Od svých raketových inženýrů dostali ruští kosmonauti k dispozici toaletu, která fungovala trochu jako vysavač.
Na palubě vesmírné stanice Mir používala toaleta lehký sací proud vzduchu, který odváděl materiál od těla do trychtýře, kde byl uložen. Pevný odpad byl zabalen do pytlů a zlikvidován spolu s ostatním odpadem stanice. To spočívalo v jeho uložení do kapsle a vystřelení směrem k Zemi, aby mohl shořet při vstupu do atmosféry.
Moč poškodila solární panely
Stejnou techniku vypouštění moči do vesmíru používala i vesmírná stanice Mir. V době, kdy byl Mir v roce 2001 vyřazen z provozu, se však zjistilo, že části moči zasáhly jeden ze solárních panelů vesmírné stanice. Dotyčný solární panel pracoval celá léta jen na 40 % své kapacity díky poškození způsobenému zmrzlou močí. Tady soudruzi udělali chybu a nevšimli si jí.
Dnes se používají standardně vakuové systémy, takže pobyt na toaletě na ISS je už poměrně příjemnější záležitostí, než jak to bylo třeba na Apollu.
Zdroj: spacecentre.co.uk
KAM DÁL: Korupce v ruské armádě je gigantická, prodává se všechno včetně raket a leteckých motorů.
