Sprašová rokle je domovem vzácných živočichů. Její ochrana je však složitá

Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch leží při jižním okraji vesnice Zeměchy. Ta je součástí města Kralupy nad Vltavou. Čím je hluboce zaříznutá rokle tak atraktivní a jaká fauna či flóra se tu nachází?

03.02.2020 - 14:00  
Spraš se tu ukládala více než 200 tisíc let a střídání světlé a tmavé půdy dokazují, že se tu střídaly doby ledové a meziledové
Zobrazit fotogalerii (3)

Významný geomorfologický fenomén, který se vyznačuje stratigrafickým profilem mezi starším a mladším pleistocénem, v jehož vrstvách je možné pozorovat černozem na spraši - asi tak by se dala rokle v krátkosti charakterizovat.

Spraš se tu ukládala více než 200 tisíc let a střídání světlé a tmavé půdy nám mohou dokázat, že se tu střídaly doby ledové a meziledové. Na okraji rokle jsou zachovány zbytky stepních porostů s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Spraše vznikaly vyvátím jemnozrnného materiálu z teplých nebo i studených oblastí, a to bez rostlinného pokryvu, přičemž ležely v předpolí kontinentálních ledovců. Konkrétně rokle u Zeměch je velmi významná hlavně proto, že většina zonálně sprašových stepí byla v minulosti přeměněna na hospodářská pole.

Výskyt zajímavých druhů fauny a flóry

Významnou složkou jsou v rámci fauny především stepní bezobratlí, zejména pak blanokřídlý hmyz. Velice vzácný je pak sklípkánek pontický a z měkkýšů také suchomilka.

Do rokle je možné se dostat ze Zeměch. Na konci vesnice je totiž úzká cesta, která vede přímo do ní (ulice V Rokli) a je označena dřevěnou šipkou. Ta je sice už málo viditelná, kraj k ní ale přidal naučnou tabulku. Pokud ale máte zájem vidět rokli z výšky, pak musíte jít cestou vlevo do mírného kopce. Rokli je ideální navštívit za sucha, jak je totiž mokro, pak je cesta bahnitá a dost špatně se dolů do rokle dostává.

Bohatství se tu dočkáte i z hlediska flóry. Velkou převahu tu mají javory, duby a akáty. V podrostu žije ale také hájová květena. Významný je tu výskyt dymnivky duté, kozince bezlodyžného, sasanky hajní, bažantky vytrvalé nebo bělozářky liliovité. Spatřit tu ale můžete rostliny z čeledi lipnicovitých, a to například kavyl Ivanův. Největší problém tu dělá již zmiňovaný akát, protože zarůstá veškerou další vegetaci a kvůli tomu se musí odstraňovat.

Složitá ochrana místa

Ochrana geologického skvostu je hlavně z důvodu sprašových sedimentů se třemi horizonty fosilních půd a faunou. Hlavním dlouhodobým ochranářským cílem je zachovat silně reliktní rostlinná a živočišná společenstva zonální (sprašové) černozemní stepi a také udržení geomorfologického objektu, kterým je osmnáct metrů hluboká rokle.

Podobným způsobem je ale důležité chránit i jiné části rokle, hlavně pak osypy, hrany či stěny. Důvodem je především to, že dřeviny (hlavně akát) mají na svědomí řícení strmých stěn. V roce 1980 tu byl proveden první asanační zásah na redukci dřevin, který byl později i několikrát opakován.

Ten vůbec poslední proběhl před čtrnácti lety a ukazuje se jako potřebné tyto redukce opakovat s větší intenzitou. Problémem je také spad z průmyslových podniků přilehlých měst - hlavně pak Mělník a Kralupy nad Vltavou a hromadění odpadů z domácností v ústí rokle.

Sloužila jako zdroj hlíny

Sprašová ostrožna byla ještě ve druhé polovině 60. let odkopávána místními obyvateli pro získání hlíny, která sloužila pro vymazávání kamen. Jenže pro samotnou rokli to nebylo zrovna ideální, jelikož nakopávání narušovalo stabilitu a zmenšovalo rozlohu celé plochy.

Kolem poloviny 20. století došlo k zalesnění jihozápadní části rokle. Také tady byly vysazeny solitérní dřeviny (akáty), což mělo negativní vliv na rokli. Okolí rokle je hojně hospodářsky využíváno.

Hospodaří tu podle platných hospodářských plánů, ale na rokli to má velký vliv - hlavně pak eutrofizací a chemizací půdy přímo u rokle. Mezi doporučení udržitelného hospodaření patří znovuobnovení pastvy v okolí rokle.