Položme si otázku: existuje ve vesmíru nějaký přirozeně se vyskytující objekt, který by mohl Měsíc skutečně nárazem vytlačit z jeho oběžné dráhy?
Napřed něco málo k samotnému Měsíci. Náš satelit je pevné kamenné těleso obklopené velmi tenkou vrstvou plynů. Měsíc vznikl přibližně ve stejné době jako Země, tedy před 4,5 miliardami let ze skalnatých úlomků po mohutném nárazu mladé Země do menší protoplasty nazývané Theia. Právě podobný gigantický karambol by mohl Měsíc srazit z jeho oběžné dráhy. Ostatně na bombardování nejrůznějšími tělesy je Měsíc za dobu své existence zvyklý. Snímky Měsíce ukazují, že jeho povrch je poset krátery různých velikostí, které vznikly v důsledku dávných dopadů meteoritů.
„Většina z nich však vznikla před miliardami let, kdy se sluneční soustavou prohánělo mnohem více úlomků,“ řekl Paul Chodas, vedoucí Centra pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) v Laboratoři tryskového pohonu NASA na Caltechu v kalifornské Pasadeně. Většina kamenných úlomků, které kdysi zaplnily sluneční soustavu, se již dávno rozptýlila. „Takže počet dopadů se v současnosti už výrazně snížil - je mnohem méně materiálu, který může dopadnout na Zemi nebo Měsíc,“ dodal Chodas v rozhovoru pro magazín Live Science.
A teď k otázce, zda může Měsíc náraz něčeho vytlačit z jeho oběžné dráhy? „Měsíc je velký, takže by to musel být obrovský objekt, který by do něj musel narazit velkou rychlostí. Muselo by do něj narazit něco, co by mělo stovky a stovky kilometrů v průměru,“ říká Chodas.
Obří asteroid ani Space X na to nestačí
Naštěstí pro nás (a pro Měsíc) se žádný ze známých asteroidů ve sluneční soustavě potřebné velikosti ani nepřibližuje. Největší známý asteroid je asi 70krát méně hmotný než Měsíc a podle NASA obíhá mezi Marsem a Jupiterem v hlavním pásu asteroidů, asi 180 milionů km od Země. Ani tento asteroid by na námi zmíněný úkol nestačil, na Měsíci by asi udělal pořádný kráter, ale z oběžné dráhy by ho určitě nevychýlil. Ale co třeba lidmi vyrobený objekt?
Shodou okolností je v současné době na kolizním kurzu s Měsícem vyhořelý urychlovací stupeň rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, který odstartoval v roce 2015, a očekává se, že do něj narazí v březnu 2022.
Části rakety, který váží asi 4,4 tuny, došlo palivo po té, co umístila na oběžnou dráhu družici DSCOVR (Deep Space Climate Observatory), která slouží ke sledování zemského klimatu a slunečních bouří. Nyní prázdná nosná raketa se bude pohybovat rychlostí přibližně 9 288 km/h, až 4. března v 7 hodin narazí na odvrácenou stranu Měsíce. Nebezpečí, že by havárie ovlivnila dráhu Měsíce, nehrozí. Nárazu rakety si Měsíc ani nevšimne.
Režisér filmu Moonfall Roland Emmerich si v podobných katastrofických filmech libuje, nicméně zde vychází z velmi nereálných předpokladů. I tak ale může být podívaná na tuto strašlivou katastrofu zajímavá. Tedy pokud lidé nakonec Měsíc zase nešoupnou zpět na orbitu, kam patří.
Zdroj: livescience.com
KAM DÁL: Nejen planety se mohou srazit. Loni vědci žasli nad kolizí dvou černých děr.
