Dětský zrak chraňte už od narození. Jak oční vady včas podchytit a léčit?

Mezi nejčastější dětské oční vady patří refrakční vady, tedy dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, dále tupozrakost a strabismus neboli šilhání. Nějakou oční vadou trpí zhruba třetina dětí, a to i kvůli zásadnímu vlivu genetiky. Vývoj zraku je pak prakticky ukončen v šesti až osmi letech věku dítěte, přitom vady jsou nevratné a hrozí trvalé poškození zraku.

09.02.2019 - 08:00  
Důležité je jakýkoli problém podchytit včas
Zobrazit fotogalerii (3)

Pokud rodiče trpí dalekozrakostí, krátkozrakostí, astigmatismem, anebo dokonce tupozrakostí či se v dětství s tupozrakostí nebo šilháním léčili, měli by zraku svých dětí věnovat mimořádnou pozornost.

Česká republika má výhodu v tom, že jako jedna z mála zemí má velmi dobře fungující vyšetření zraku ihned v porodnici. Novorozenecký screening pomáhá zjistit zvýšené riziko různých onemocnění, která lze díky tomu včas podchytit a zabránit vážnějšímu poškození zdraví dítěte. Lékaři každé narozené miminko ze zákona povinně testují na tzv. novorozeneckou kataraktu, tedy šedý zákal, se kterým děťátko už přichází na svět.

Jak probíhá vyšetření?

Pokud je šedý zákal odhalen, nastupuje léčba operací. Po operaci je nutné u miminka zahájit konzervativní léčbu, která spočívá v nošení speciální kontaktní čočky a zalepovaní zdravého oka po dobu 3 až 4 hodin denně s pravidelným sledováním vývoje vidění u oftalmologa každé 3 měsíce. U zdravých dětí pak probíhá základní kontrola zraku u pediatra na každé prohlídce.

Samotné komplexní vyšetření zraku dítěte trvá zhruba tři hodiny. Nejprve se zjišťují prodělaná onemocnění a oční vady vyskytující se v rodině a měří se také orientační hodnoty dioptrií. U dítěte se provádí zkouška ostrosti vidění, zhodnocuje se postavení očí a případně se stanovuje druh šilhání.

Do očí jsou potom dítěti aplikovány speciální kapky, které dočasně vyřadí funkci svalu, který řídí a koordinuje zaostřování oka. Následně probíhá přístrojové měření dioptrií očí, prosvícení zornic, zda jsou čiré, a lékař také kontroluje oční pozadí. Při něm oftalmolog sleduje stav sítnice, zrakového nervu a cév. U kojenců je při vyšetření očního pozadí někdy třeba využít pomůcku k přidržení očních víček, což je zpravidla pro rodiče nejvíce traumatizující, přestože to pro dítě není nijak bolestivé.

Postižené jsou obě oči

Pečlivě sledovány jsou také nedonošené děti na novorozeneckých odděleních. Závažným onemocněním, které většinou postihuje právě tyto děti s porodní hmotností menší než 1 500 gramů a předčasně narozené před 32. týdnem těhotenství, je retinopatie nedonošených, tedy onemocnění sítnice.

Onemocnění postihuje obě oči, průběh a postižení očí je ale často různé. Opožděná diagnóza a zanedbání léčby může způsobit závažné zrakové obtíže a často i slepotu. U nedonošených dětí se také častěji než u donošených objevuje krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, anebo šilhání.

Oči stále rostou

U dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjí. Oči rostou stejně jako jiné části těla, a to je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. U dětí proto nejsou vhodné třeba právě laserové operace, protože nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet.

K operačním výkonům pro odstranění vady se přistupuje pouze výjimečně, například v případě velkého rozdílu dioptrií mezi očima spojeného s nesnášenlivostí kontaktních čoček, s nímž si brýle neporadí. Rozdíl větší než 3 dioptrie totiž mozek není schopen zpracovat. I v takovém případě ale laserový zákrok slouží pouze ke snížení dioptrií do takové míry, aby dítě mohlo používat brýlovou korekci a aby se zároveň zlepšila prognóza léčby tupozrakosti.

Klíčová slova: