Darovaná vajíčka pomáhají neplodným párům. Kolem jejich odběru ale panuje mnoho mýtů

Některé páry marně touží po dítěti. Naději přinášejí dárkyně vajíček
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Darování krve je v naší společnosti dnes již samozřejmé. Dárců je mnoho a až na výjimky není o krev nouze. Příčinou tohoto stavu je jak výchova, tak i vědomí, že krev může kdykoliv potřebovat každý z nás. Jenže jsou i lidé, kteří touží po jiném daru - například ženy, které nemohou porodit dítě bez darovaných vajíček…

Darování vajíček není tak neobvyklé, ale povědomí o něm je velmi slabé. Zajímají se o ně většinou jen ženy nebo páry, které jsou na takovou pomoc odkázány v touze po vlastních potomcích, respektive po potomcích, které se narodí do manželství z lásky obou rodičů. Dárcovství pak také zajímá ty ženy, které se rozhodnou takový zákrok podstoupit a pomoci tak neplodnému páru. Jaká rizika a výhody s sebou dárcovství přináší?

Chtěla pomoci bratrově ženě

„Vajíčka jsem se rozhodla darovat, když mi bylo 26 let,“ vzpomíná na své první setkání s tímto fenoménem dnes pětatřicetiletá Katka, maminka dvanáctiletých dvojčat. „V té době jsem jako matka již vychovávala svoje holčičky, dvojčata, která jsme počali přirozenou cestou. Mnozí se mě ale v té době ptali, jestli jsem byla na umělém oplodnění, protože většina dvojčat se prý rodí právě touto cestou,“ ohlédla se za důvodem svého rozhodnutí. Potom ale přišlo období, kdy se Katčin bratr oženil a s manželkou se marně snažili počít dítě. Byli z toho oba velmi zkroušení a stále více ve stresu. Po dvou letech se rozhodli využít dárkyně vajíček a jako první se obrátili právě na Katku. Ta po delším váhání souhlasila, ale další vývoj nebyl takový, jak si představovali.

Anonymní dárcovství

„Bylo nám sděleno, že léčba neplodnosti tímto způsobem je podle zákona možná jen při zachování anonymity dárkyně, což nás sice překvapilo, ale na druhou stranu to chápu. Některé ženy by mohly po letech třeba chtít ‘své’ dítě vidět, být s ním v kontaktu - nikdo neví, co se stane, v jakém stavu dárkyně vajíček bude.“ Katčina švagrová nakonec podstoupila léčbu, respektive přijala darovaná vajíčka od anonymní dárkyně a hned první pokus byl naštěstí úspěšný. Ujala se dokonce hned dvě embrya a za devět měsíců přišli na svět zdraví chlapci.

Pomoc druhým

„I přesto, že jsem nemohla pomoci konkrétně bratrově rodině, rozhodla jsem se, že se pokusím pomoci jiným podobně nešťastným párům. Odběr vajíček jsem podstoupila celkem třikrát a nyní jen mohu doufat, že se mi podařilo udělat někoho šťastným. Trochu jsem se obávala, jestli nebudu mít pocit, jako bych se vlastně zbavila vlastních dětí, ale po odběru mi došlo, jaká to byla hloupost. Je to jako odběr krve - pro mě jsou to jen buňky, pro jiného embryo a pak miminko,“ konstatovala Katka.

Přísná pravidla

Takových žen jako ona je hodně, jsou ale jistá omezení, jež některé zájemkyně o darování vyřazují ze hry. Jednak jde o věk dárkyně, který se musí pohybovat v daném rozmezí od 19 do 29 let (některé kliniky uvádějí až 32 let), musí jít o ženu zdravou s hodnotou BMI pod 28, psychicky odolnou, v dobrém zdravotním stavu, která není závislá na drogách, alkoholu nebo cigaretách. Podle našich zákonů musí mít alespoň středoškolské vzdělání s maturitou.

Obavy dárkyň

Potenciální dárkyně, tedy ženy, které se o podstoupení tohoto zákroku teprve rozhodují, mají většinou mnoho otázek. Lékaři na ně ale odpovídají jednoznačně - darování vajíček není nebezpečným zákrokem (ačkoliv při jakémkoliv zásahu do těla může v ojedinělých případech nastat problém, což se ale týká i běžných vyšetření u praktického olékaře…), díky moderním metodám stimulace vaječníků před odběrem i samotného odběru není celý proces pro dárkyni ani nijak výrazně nepříjemný. Odběr vajíček je v podstatě nebolestivý, na klinikách se provádí v anestézii a druhý den po odběru dárkyně odchází domů.

V České republice existuje více než třicet center asistované reprodukce, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Nezvyšuje darování vajíček riziko vlastní neplodnosti?

Tento dotaz dostávají lékaři samozřejmě často. Mladé ženy, které se rozhodnou darovat vajíčka, často ještě vlastní děti nemají, a tak se u nich objevuje právě tato obava. Odborníci ale ujišťují, že jde o zbytečný strach, odběr vajíček ovlivní jen jeden cyklus. Lékaři na klinikách mají k dispozici moderní přístroje, které pomohou zajistit skutečně bezpečný a co nejméně invazivní zákrok. Zároveň ale lékaři doporučují mladým ženám, aby - pokud je to možné - neodkládaly vlastní těhotenství do příliš vysokého věku. Nejlépe je tělo připraveno na početí a těhotenství kolem 25. roku věku, s přibývajícími léty se snižuje naděje na brzký úspěch a otěhotnění. A právě takové ženy se pak často stávají příjemkyněmi cizích vajíček.

Finanční odměna

Darování vajíček je spojeno s finanční odměnou, lépe řečeno kompenzací za určité omezení, které s sebou příprava a odběr vajíček nesou. Částka, kterou mohou dárkyně získat, se může pohybovat až kolem 25 000 korun. Jak ale uvádějí lékaři, kteří se tímto medicínským oborem zabývají, nebývá finanční motivace tím pravým motorem pro darování vajíček. Již vzhledem k požadavkům na určitou výši vzdělání a k přísným testům, kterým potenciální dárkyně procházejí, se jedná o ženy, které o životě přemýšlejí v širších souvislostech. Nejde tedy o výdělečnou činnost.