Otřes mozku hrozí při sportu i v práci. Měli bychom znát jeho příznaky

Po dlouhém čekání na opravdovou zimu je možné alespoň v některých zimních střediscích konečně lyžovat. Ale právě tento čas s sebou nese zvýšené riziko úrazů, mezi kterými je často také otřes mozku. Co to znamená a jak se v případě pádu, kdy je postižena i hlava, zachovat?

02.01.2020 - 12:00  
Při otřesu mozku je třeba vyhledat lékařskou pomoc
Zobrazit fotogalerii (6)

Otřes mozku vzniká, jak již jeho název napovídá, při úderu do hlavy, respektive hlavou o podložku, přičemž dojde k otřesu mozkové tkáně. Ačkoliv se jedná o poranění, které způsobuje dočasné omezení některých funkcí mozku, není třeba se ve většině případů obávat trvalých následků. Horší případ nastane ve chvíli, kdy se objeví tak zvané nitrolebeční krvácení, lidově označované jako krvácení do mozku. Podle lékařů proto není vhodné jakýkoliv větší úder do hlavy podceňovat a měli bychom vždy vyhledat radu a pomoc lékaře.

Jak se otřes projevuje?

Abychom mohli jednoznačně (nebo alespoň s velkou pravděpodobností) určit, zda se jedná o otřes mozku, musíme znát jeho příznaky. Rozhodně tedy nesmíme podcenit bolest hlavy, spojenou se závratí, případně obecnou otupělostí a nevolností. To všechno jsou běžné přínaky otřesu mozku. V momentě, kdy se objeví, není na co čekat a návštěva ordinace je nezbytná.

Uvedené symptomy bývají doprovázeny také krátkodobým výpadkem paměti, kdy si postižený často nedokáže vybavit moment pádu a zranění. Zjevnou ránu na hlavě ale většinou nenajdeme, samozřejmě pokud postižený nedopadl na ostrý předmět, o nějž by si hlavu přímo rozbil.

U malého dítěte může vzniknout otřes mozku i bez úderu. Tak zvaný syndrom třeseného dítěte vzniká nesprávnou manipulací s miminkem nebo skutečným nadměrným třesením třeba ve snaze uklidnit plačící dítě.

Pozor na děti

Stejně jako dospělí, mohou se s otřesem mozku setkat i děti, a to dokonce ještě častěji, již jen s ohledem na skutečnost, že se většinu sportů teprve učí a je tedy mnohem pravděpodobnější pád - jako například právě při provozování zimních sportů, tak ale i v létě na hřišti, u vody nebo v přírodě.

Příznaky jsou obdobné jako u dospělých a stejně tak je nutné dítě dovést k lékaři. Ve většině případů je třeba krátká hospitalizace a pozorování dětského pacienta, aby byl možný okamžitý lékařský zásah při případném (i když nepříliš častém) zhoršení jeho stavu.

Poučme děti

Je velmi důležité, aby byly děti od co nejútlejšího věku poučeny o možnosti takového úrazu jak u sebe, tak i u kamarádů, a aby věděly, jak se v takovém případě zachovat. Dnes mají již běžně po ruce mobilní telefony a není tak problém přivolat pomoc dospělé osoby nebo dokonce lékaře. Jen vědět jak a proč.

A co potom?

Po lékařském vyšetření a případném propuštění z nemocnice je třeba dodržovat ještě po lékařem určenou dobu klidový režim. Nejde přitom jen o to, aby pacient odpočíval, ale neměl by ani příliš namáhat oči. Nedoporučuje se proto dlouhé sledování televize nebo čtení. Jednoduše řečeno, otřesený mozek by mít čas na odpočinek a rekonvalescenci. Děti by neměly několik dní chodit do školy a je třeba, aby byly pod dohledem.

Prevence je základ

Asi není nutné dlouze vysvětlovat, že jednodušší a příjemnější než případné následné čekání na odeznění doprovodných jevů otřesu mozku je prevence jeho vzniku. Jestliže tedy jedeme lyžovat, helma je nejen povinná, ale také jednoduše opravdu prospěšná. Mnoho lyžařů i dalších sportovců již ochránila před neplánovanou návštěvou nejbližší nemocnice.

 

Klíčová slova: